13. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se podíváme na elongaci Merkuru a galaxii Sombrero a pochopitelně i kometu 41P. V oblasti letů do kosmu se schyluje k dalšímu „poprvé“. Letu již použitého stupně rakety.
Obloha
Měsíc bude v novu v úterý 28. března ve 4:57 SELČ. Velice pěkné seskupení mladého srpku a Merkuru nás tedy čeká večer 29. března. Srpek bude asi 7° vlevo od Merkuru. 30. března bude srpek poblíž Marsu. Pokud vás láká pozorování hvězdy Aldebaran na denní obloze, pak v sobotu 1. dubna po desáté dopoledne zaměřte dalekohled na severní okraj Měsíce a 14 úhlových minut nad ním bude nejjasnější hvězda z Býka.
Planety:
Venuše (–4,2 mag) je ve fázi úzkého srpku a pozorovat ji můžeme na denní obloze, jen je potřeba odstínit sluneční světlo, aby nedopadalo do dalekohledu.
Večer je vidět Mars (1,4 mag) a také Merkur, který bude v největší elongaci a stále je velmi jasný.
Jupiter (–2,4 mag) se blíží do opozice a je tedy viditelný prakticky celou noc. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,4 mag) je nejlépe vidět nejlépe nad ránem.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 28. 3. | 0:55 | 26. 3. | Europa, přechod stínu konec 23:08 Europa, přechod měsíce konec 23:39 |
|
| 30. 3. | 2:30 | 22:25 | 28. 3. | Io, zatmění zač. 0:46 Io, přechod stínu 22:06 – (0:17) Io, přechod měsíce 22:21 – (0:31) |
|
| 2. 4. | 0:00 | 29. 3. | Io, zákryt konec 21:39 | |
| Časy jsou v letním čase (SELČ). | ||||
Aktivita Slunce je nyní opravdu velmi nízká, na kotouči se občas vyskytují malé skvrny. Vyšší geomagnetickou aktivitu v severských oblastech mají na svědomí velké koronální díry. V těch unikají rychle k Zemi částice slunečního větru a při kontaktu s magnetosférou způsobují i pěkné polární záře. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.
Z nabídky komet vyčnívá snadno viditelná 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák, která je nyní nad známým obrazcem Velkého vozu a přesouvá se do souhvězdí Draka. Další, slabší kometa C/2015 V2 (Johnson) je v souhvězdí Herkula.
Kosmonautika
- Fanoušci kosmonautiky mohou tento týden netrpělivě očekávat plánovaný start rakety Falcon 9 s družicí SES-10. Unikátní na celém startu je fakt, že první stupeň připravované rakety jsme již mohli vidět vzlétat a přistát poté, co vynesl nákladní loď Dragon při misi CRS-8. Proto první stupeň je na logu mise SES-10 zašedlý, zatímco zbytek rakety zářivě bílý. Ke statickému zážehu by mělo dojít v pondělí, start je zatím v plánu ve čtvrtek 30. března cca ve 23 SELČ.
- Nepříliš častou událostí jsou odklady startů raket Atlas V a Ariane 5. První raketa měla vynést nákladní loď Cygnus k ISS. Na rampě a poté i u rakety se vyskytly technické problémy s hydraulikou a proto byl start zatím odložen na neurčito. V případě rakety Ariane 5 je na vině stávka zaměstnanců.
Výročí
- 27. března 1972 (45 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 8. Sonda zvládla průlet atmosférou a vysílala i s povrchu Venuše. Měřila složení atmosféry, teplotu, vítr, dohlednost a složení hornin na povrchu.
- 28. března 1802 (215 let) objevil Heinrich Olbers planetku (2) Pallas. 29. března 1807 (210 let) objevil Olbers planetku (4) Vesta. Obě tělesa patří mezi největší zástupce hlavního pásu asteroidů mezi drahami Marsu a Jupiteru. Tehdy byly řazeny mezi planety a čekal je tak podobný osud jako Pluto. Planetku Vesta podrobně zkoumala sonda DAWN.
- 1. dubna 1997 (20 let) prošla přísluním jasná kometa Hale-Bopp. Označena jako C/1995 O1 byla objevena dva roky před průletem kolem Slunce. Kometa byla vidět pouhým okem po dobu jednoho roku a z města i v přítomnosti pouličních lamp byla nepřehlédnutelná od března do května 1997. Na podobnou kometu tedy čekáme už dvacet let. Na jižní polokouli měli štěstí na podobně jasnou a ještě krásnější kometu McNaught, která zazářila v lednu 2007 a u nás byla vidět i ve dne.
- 2. dubna 1952 (65 let) zemřel významný francouzský astronom Bernard Lyot. Pracoval především na observatoři v Meudonu nedaleko Paříže a kromě studia Slunce je znám např. jako objevitel prachových bouří na Marsu.
Výhled na příští týden
- Jupiter v opozici
- 100 pozorování: galaxie M94
- 100 pozorování: opozice Jupiteru
- Výročí: Ernst Florens Chladni (úmrtí)
- Výročí: Joseph Jérôme de Lalande (úmrtí)
- Výročí: velká sluneční skvrna
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
