Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2019

13. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 27. března v 19:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 25. 3. do 31. 3. 2019. Měsíc bude v poslední čtvrti a ve dvou těsných konjunkcích s ranními planetami. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce překvapilo velkou skupinou skvrn v opravdu aktivní oblasti. Planetka Bennu vyvrhuje kamení. Start evropské rakety Vega byl úspěšný. Firma OneSpace chystá první start své rakety. Očekáváme výstup dvou žen do volného kosmu. V noci na neděli se změní čas o hodinu vpřed na letní.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 28. března v 5:10 SEČ. 26. března asi v 5:05 SEČ se zpoza jeho neosvětlené strany objeví hvězdička 5,5 mag. Vzhledem ke svítání by to mohlo vypadat, že se rozsvítí jakoby na modré obloze. 27. března nastane relativně těsná konjunkce s Jupiterem, který bude necelý stupeň pod ním. Obdobně 29. března ráno bude v těsné konjunkci se Saturnem, který bude necelý stupeň nad Měsícem. Ten den kolem 4:10 se také zpoza neosvětlené strany vynoří hvězda 5,6 mag.

Planety:
Večer je vidět Mars (1,4 mag), který se přesunul do Býka a blíží se k hvězdokupě Plejády. Ráno je vidět nízko nad jihem Jupiter (−2,1 mag) a ještě níže nad jihovýchodem najdeme Saturn (0,6 mag). Někteří nadšení amatérští fotografové už nečekali a zkouší obě planety vyfotit. Nejlépe tradičně dopadl Pavel Prokop z Prahy, jehož fotografie Jupiteru i Saturnu odkazujeme.

Pomalu zapadající aktivní oblast AR2736 24. března 2019 z SDO Autor: NASA
Pomalu zapadající aktivní oblast AR2736 24. března 2019 z SDO
Autor: NASA
Aktivita Slunce je velmi nízká, ale jak už to bývá, Slunce umí překvapit. V týdnu se během několika dnů vytvořila velmi aktivní oblast s mnoha skvrnami, která se i nadále zvětšovala. 20. března zde navíc došlo k poměrně silné erupci C4 a hlavně k Zemi se pomalu vydal oblak plazmatu, který měl podle předpovědi zasáhnout naši planetu 23. března a způsobit poměrně silnou geomagnetickou bouři s pěknými polárními zářemi. Paradoxně ještě v neděli navečer víme, že částice dosud nedorazily, což znamená, že buď CME putuje pomaleji, než se čekalo, nebo oblak částic Zemi minul.  
Skupina skvrn bohužel právě zapadá. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Zajímavé pozorování přinesla sonda OSIRIS-REx, která vyfotografovala proudy hmoty z planetky Bennu. Podobně jako zjistila Hayabusa 2 u Ryugu, i Bennu má málo půdy a hodně kamenů na povrchu. Podrobně se k tomu vrací Kosmonautix.cz.

V neděli 31. března ve dvě hodiny ráno se posune čas o hodinu dopředu na středoevropský letní čas (SELČ).

Kosmonautika

22. března vypustila menší evropská raketa Vega družici PRISMA  a na ISS proběhl výstup do kosmu, který provedli McClainová a Hague. Další výstup je plánován 29. března, poprvé v čistě ženském složení McClainová a Kochová.

Probíhají přípravy startu rakety Electron s technologickou družicí DARPA R3D2. Start je v plánu už dnes (24. 3. ve 23:30) a bude Živě a česky komentován na Kosmonautix.cz.

25. března má odstartovat rakety OS-M1 soukromé společnosti OneSpace s družicí Lingque 1B.

30. března má odstartovat čínská raketa CZ-3C s družicí Tianlian-2.

V Texasu pořád probíhají přípravy Starship Hopperu na první testy motoru a snad i případné skoky.

Výročí

29. března 1974 (40 let) se k planetě Merkur poprvé přiblížila kosmická sonda Mariner 10. Průzkum nejmenší planety sluneční soustavy je obtížný v tom, že je třeba sondu urychlit, aby vůbec mohla Merkur dostihnout. V roce 1974 toho bylo docíleno mimo jiné průletem kolem Venuše, kde bylo využito jejího gravitačního pole. Mariner 10 přinesl první detailní poznatky o Merkuru, když kolem něho prolétl třikrát v letech 1974 a 1975. Podařilo se však zmapovat jen 45 % povrchu. Zásadní zlom přišel až s příletem nové sondy MESSENGER, která zkoumala Merkur z oběžné dráhy v letech 2011 až 2015.

Výhled na příští týden 

  • večerní srpek Měsíce o víkendu
  • Výročí: Zond 1
  • Výročí: Zdeněk Kopal

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mariner 10, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »