Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 27. března 2024 ve 20:00 SEČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 25. března v 8:00 SEČ.

Planety
Jupiter (−2,1 mag) je večer nejvýraznějším objektem nad západem a asi 4° nad ním je ještě slabý Uran (5,8 mag). Nízko na večerní obloze je také Merkur (cca 0 mag), který je v pondělí 25. 3. v maximální východní elongaci od Slunce, a tak je vidět nízko u obzoru i po setmění.

Aktivita Slunce se zvýšila díky aktivním oblastem, z nichž v jedné byla řada menších skvrn a komplikovanější struktura magnetických polí a v druhé i větší skvrna. Dočkali jsme se i nejsilnějších erupcí kategorie X a rozhodně to nemusí být všechno. Magnetická pole jsou v jižní, i okem viditelné aktivní oblasti se skvrnami, hodně komplikovaná. Sledujme tedy dění i v tomto týdnu, než skvrny zapadnou (a třeba se objeví i nějaké nové, schované na odvrácené polokouli). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks bude od středečního večera opět viditelná nerušena svitem Měsíce. Začíná tedy období její možná nejlepší viditelnosti. Pokud by ještě nenadále zjasnila, mohla by být vidět i pouhým okem. Každopádně už v malém dalekohledu bude snadno vidět a fotograficky to bude krásný objekt večerní oblohy. Mapka k vyhledání komety na CzSkY.cz.

V noci ze soboty na neděli se ve 2:00 SEČ posune čas na 3:00 SELČ, začne platit středoevropský letní čas.

Kosmonautika a sondy

Raketa Delta IV Heavy, která má plánovaný start 28. března, poletí naposledy. Nosič na kapalný vodík a kyslík je poměrně provozně drahý a postupně jeho zakázky přebírá spíše Falcon Heavy, ale šlo o strategicky významnou raketu vynášející tajné americké vojenské družice.

23. března odstartovala nosná raketa Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25. Na palubě jsou poprvé dvě ženy, v minulosti na něm letěla vždy maximálně jedna. Velitelem posádky je už čtyřnásobný kosmonaut Oleg Novickij, za NASA je v posádce Tracy Caldwell Dyson a jako třetí letí Běloruska Marina Vesilevskaja.

Výročí

26. března 1969 (55 let) byla vypuštěna sovětská meteorologická družice Meteor-1. Ve skutečnosti šlo o celou řadu družic dříve označených jako Kosmos 44 (1964) až Kosmos 265 (1969). Meteor 1 byla pouze první takto oficiálně pojmenovaná družice této řady.

27. března 1969 (55 let) byla směrem k Marsu vynesena americká sonda Mariner 7. V srpnu 1969 proletěla kolem Marsu v minimálním bodě 3430 km nad povrchem. Pořídila 93 snímků z velké vzdálenosti a 33 zblízka.

29. března 1974 (50 let) se k planetě Merkur poprvé přiblížila kosmická sonda Mariner 10. Průzkum nejmenší planety Sluneční soustavy je obtížný v tom, že je třeba sondu urychlit, aby vůbec mohla Merkur dostihnout. V roce 1974 toho bylo docíleno mimo jiné průletem kolem Venuše, kde bylo využito jejího gravitačního pole. Mariner 10 přinesl první detailní poznatky o Merkuru, když kolem něho prolétl třikrát v letech 1974 a 1975. Podařilo se však zmapovat jen 45 % povrchu. Zásadní zlom přišel až s příletem nové sondy MESSENGER, která zkoumala Merkur z oběžné dráhy v letech 2011 až 2015.

Výhled na příští týden 

  • Merkur a kometa 12P na večerní obloze
  • Start poslední rakety Delta IV Heavy
  • Výročí: Zond 1
  • Výročí: Rakesh Sharma, první Ind ve vesmíru
  • Výročí: Zdeněk Kopal

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Meteor-1, Mariner 7, Mariner 10, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »