13. vesmírný týden 2024

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 25. března v 8:00 SEČ.

Planety
Jupiter (−2,1 mag) je večer nejvýraznějším objektem nad západem a asi 4° nad ním je ještě slabý Uran (5,8 mag). Nízko na večerní obloze je také Merkur (cca 0 mag), který je v pondělí 25. 3. v maximální východní elongaci od Slunce, a tak je vidět nízko u obzoru i po setmění.

Aktivita Slunce se zvýšila díky aktivním oblastem, z nichž v jedné byla řada menších skvrn a komplikovanější struktura magnetických polí a v druhé i větší skvrna. Dočkali jsme se i nejsilnějších erupcí kategorie X a rozhodně to nemusí být všechno. Magnetická pole jsou v jižní, i okem viditelné aktivní oblasti se skvrnami, hodně komplikovaná. Sledujme tedy dění i v tomto týdnu, než skvrny zapadnou (a třeba se objeví i nějaké nové, schované na odvrácené polokouli). Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kometa 12P/Pons-Brooks bude od středečního večera opět viditelná nerušena svitem Měsíce. Začíná tedy období její možná nejlepší viditelnosti. Pokud by ještě nenadále zjasnila, mohla by být vidět i pouhým okem. Každopádně už v malém dalekohledu bude snadno vidět a fotograficky to bude krásný objekt večerní oblohy. Mapka k vyhledání komety na CzSkY.cz.

V noci ze soboty na neděli se ve 2:00 SEČ posune čas na 3:00 SELČ, začne platit středoevropský letní čas.

Kosmonautika a sondy

Raketa Delta IV Heavy, která má plánovaný start 28. března, poletí naposledy. Nosič na kapalný vodík a kyslík je poměrně provozně drahý a postupně jeho zakázky přebírá spíše Falcon Heavy, ale šlo o strategicky významnou raketu vynášející tajné americké vojenské družice.

23. března odstartovala nosná raketa Sojuz-2.1a s kosmickou lodí Sojuz MS-25. Na palubě jsou poprvé dvě ženy, v minulosti na něm letěla vždy maximálně jedna. Velitelem posádky je už čtyřnásobný kosmonaut Oleg Novickij, za NASA je v posádce Tracy Caldwell Dyson a jako třetí letí Běloruska Marina Vesilevskaja.

Výročí

26. března 1969 (55 let) byla vypuštěna sovětská meteorologická družice Meteor-1. Ve skutečnosti šlo o celou řadu družic dříve označených jako Kosmos 44 (1964) až Kosmos 265 (1969). Meteor 1 byla pouze první takto oficiálně pojmenovaná družice této řady.

27. března 1969 (55 let) byla směrem k Marsu vynesena americká sonda Mariner 7. V srpnu 1969 proletěla kolem Marsu v minimálním bodě 3430 km nad povrchem. Pořídila 93 snímků z velké vzdálenosti a 33 zblízka.

29. března 1974 (50 let) se k planetě Merkur poprvé přiblížila kosmická sonda Mariner 10. Průzkum nejmenší planety Sluneční soustavy je obtížný v tom, že je třeba sondu urychlit, aby vůbec mohla Merkur dostihnout. V roce 1974 toho bylo docíleno mimo jiné průletem kolem Venuše, kde bylo využito jejího gravitačního pole. Mariner 10 přinesl první detailní poznatky o Merkuru, když kolem něho prolétl třikrát v letech 1974 a 1975. Podařilo se však zmapovat jen 45 % povrchu. Zásadní zlom přišel až s příletem nové sondy MESSENGER, která zkoumala Merkur z oběžné dráhy v letech 2011 až 2015.

Výhled na příští týden 

• Merkur a kometa 12P na večerní obloze
• Start poslední rakety Delta IV Heavy
• Výročí: Zond 1
• Výročí: Rakesh Sharma, první Ind ve vesmíru
• Výročí: Zdeněk Kopal

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).