13. vesmírný týden 2025
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 3. do 30. 3. 2025. Měsíc bude v novu a nastane částečné zatmění Slunce. Venuše a Merkur jsou v dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze zůstal už jen Mars, Jupiter a Uran. Pozorovat můžeme také slabé zvířetníkové světlo. Aktivita Slunce není příliš vysoká, ale každá i střední erupce může znamenat jasné polární záře. Na konci týdne nám změní čas o hodinu dopředu na letní. Blue Ghost na Měsíci zaznamenal velkolepý západ Slunce. První stupeň rakety Falcon 9 startující z Kalifornie obsloužil dvě mise v devíti dnech. Na Zemi přistála posádka Crew-9 z ISS.
Obloha
Měsíc bude v novu v sobotu 29. 3. 2025 v 11:58 SEČ. Díky poloze mezi jižními souhvězdími je prakticky nepozorovatelný. Dobře by měl být vidět až kolem poledne v sobotu 29. března, kdy nastává částečné zatmění Slunce.
Autor: Boris Glos
Merkur a Venuše jsou v dolní konjunkci se Sluncem a nejblíže Zemi. Venuše je s opatrností viditelná na denní obloze a brzy se stane jasnou jitřenkou. Konjunkcí se Sluncem prošel i Saturn (škoda, jeho prstence jsou totiž téměř přesně jako žiletka natočeny k Zemi). Pozorovatelný není ani Neptun, taktéž zrovna po konjunkci se Sluncem.
Na večerní obloze tedy zůstává jasný Jupiter (–2,1 mag) v rozích Býka, o něco slabší Mars (0,3 mag) ve společnosti hvězd Castor a Pollux z Blíženců a slabý Uran (5,8 mag) pod Plejádami.
Autor: Stellarium
Šikmo doleva od obzoru se zvedá slabý kužel zvířetníkového světla. Kvůli světelnému znečištění je u nás prakticky neviditelné kromě lokalit dále od měst a především tam, kde směrem k západu žádná města nejsou. Jeho barva je nápadně bílá a jeví se jako šikmý kužel sahající zhruba k Plejádám.
Autor: Jakub Kuřák
Aktivita Slunce je střední a povrch je ozdoben spíše malými skvrnami. Přesto i slabé změny ve slunečním větru nyní způsobují geomagnetické bouře, a navíc k Zemi míří konečně i oblak plazmatu po poměrně výrazné erupci kategorie M1. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.
Letní čas začíná bohužel poměrně nesmyslně už na konci března, a tak řada lidí bude zase zbytečně brzy vstávat do tmy. Když už se tato nešťastná změna děje, prospěl by posun o měsíc, kdy už by ráno bylo světlo. Hodiny se posunou 30. března ve dvě ráno SEČ na 3 hodiny ráno SELČ.
Kosmonautika a sondy
Blue Ghost se s nástupem měsíční noci odmlčel a dost možná se již neprobudí. Jeho rozlučkové fotografie srpku Země, Venuše a zapadajícího Slunce však byly krásnou tečkou za úspěšnou misí.
Autor: Firefly Aerospace
V rozmezí 12. a 21. března dokázal první stupeň rakety Falcon 9 s označením B1088 provést dva nejrychleji po sobě jdoucí starty jednoho nosiče v rozestupu 9 dní. Nejprve vynášel z kalifornského Vandenbergu mise NASA SPHEREx a PUNCH, aby následně přistál zpět na kosmodromu a poté startoval s telekomunikačními Starshieldy (odvozenými od Starlink) mise NROL-57. I po tomto startu stupeň bez problémů dosedl na místě startu.
V úterý 18. března úspěšně dosedla do vod Mexického zálivu kosmická loď Crew Dragon s čtyřčlennou posádkou Crew-9 a Starlineru. V rámci Crew-9 letěli na stanici Nick Hague a Alexandr Gorbunov. Zbylá dvě křesla obsadili Barry Wilmore a Sunita Williams z mise CFT lodi Starliner, která se ale loni vrátila na Zemi bez nich.
Výročí
24. března 1835 (190 let) se narodil slovinský fyzik Josef Stefan. V roce 1879 stanovil, že vyzařování černého tělesa se děje podle rovnice j = σT4. Tento vzorec známý jako Stefan-Bolzmanův zákon pomáhá určit povrchovou teplotu hvězd podle jejich barvy. Stefan na tuto zákonitost přišel podle pokusů Johna Tyndalla.
25. března 1655 (370 let) objevil Christiaan Huygens Saturnův měsíc Titan. Huygens se zabýval stavění dalekohledů od roku 1653 a nakonec i vyvinul dvoučočkový okulár, který je dnes sice považován za méně kvalitní, ale je velmi jednoduchý a levný. Ve stejném roce, kdy objevil Titan, vyvinul také přesné kyvadlové hodiny tak, jak se používají dodnes. Měsíc Titan je viditelný i v malém triedru jako slabá hvězdička nedaleko Saturnu. Jde totiž o druhý největší měsíc sluneční soustavy a navíc má hustou atmosféru.
Autor: NASA/JPL-Caltech/Space Science Institute, CC BY-SA
25. března 1870 (155 let) se narodil německý astronom Friedrich Schwassmann. Jeho jméno je uloženo v kometě 73P/Schwassmann-Wachmann, kterou spolu objevili v květnu 1930 v Hamburku. Pozorovatelé ví, že kometa se rozpadá a dvě nejjasnější jádra bylo možné dobře pozorovat v květnu 2006.
26. března 1840 (185 let) byla pořízena nejstarší dochovaná fotografie, tehdejší terminologií daguerrotypie, Měsíce v poslední čtvrti. Pořídil ji John William Draper, který už o dva dny dříve oznámil, že se mu daří pořizovat ostré snímky Měsíce, ale ty se nedochovaly. Vůbec nejdříve se o snímání Měsíce pokusil již 2. ledna toho roku, ale snímek byl neostrý a nedochoval se po požáru.
27. března 1910 (115 let) se narodil americký inženýr John R. Pierce. V Bellových laboratořích se podílel na zavedení pulzní kódové modulace (převodu analogového signálu na digitální). Vedl tým kolem vývoje tranzistoru a je označován za toho, kdo zavedl jeho název. Později se podílel na rozvoji myšlenky Arthura C. Clarka (nezávisle na něm) o využití komerčních družic na geostacionární dráze ke komunikaci. Nakonec byl v týmu, který vytvořil první přenosovou družici Telstar-1. Sám Clarke označil jeho a Harolda Rosena za otce telekomunikačních družic.
Výhled na příští týden
- Měsíc na večerní obloze projde skrz Plejády
- Výročí: objev Makemake
- Výročí: TIROS-1
- Výročí: první snímek Slunce
- Výročí: Donald Lynden-Bell
- Výročí: první let rakety Pegasus
- Výročí: Intelsat-1
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
