Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2017

14. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 5. dubna 2017 ve 20:30 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 3. 4. do 9. 4. 2017. Měsíc je kolem první čtvrti. Venuše se přesouvá na ranní oblohu. Večer zůstává nad západem Mars a pomalu se bude zlepšovat i viditelnost Jupiteru, který je tento týden v opozici se Sluncem. Končí výhodná večerní viditelnost Merkuru. Ráno je nejvýše Saturn. Kometa 41P je vidět celou noc, vzhledem k poloze Měsíce je však výhodnější pozorování nad ránem, navíc ráno je taky nízko na východě nečekaně jasná kometa Lovejoy. Z nabídky 100 pozorování upozorníme na opozici Jupiteru a galaxii M94. SpaceX přepisovala v noci na pátek dějiny, kdy její jednou letěný první stupeň Falconu 9 dokázal podruhé vynést náklad a ještě úspěšně přistál na mořské plošině.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 3. dubna ve 20:40 SELČ. Po jedné hodině ráno z 3. na 4. dubna nastává vhodná příležitost ke spatření útvaru zvaného LunarX. I kdyby to nevyšlo, je ideální období k pozorování plasticky nasvícených útvarů na povrchu.

Planety:
Venuše (–4,2 mag) je zatím ještě docela blízko Slunci, ale postupně se přesune na ranní oblohu jako Jitřenka.
Večer je vidět Mars (1,4 mag) a také Merkur, který má stále tenčí fázi.
Jupiter (–2,4 mag) je tento týden v opozici (nastává 7. dubna) Je tedy viditelný celou noc a začne se zlepšovat jeho večerní viditelnost. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,4 mag) je nejlépe vidět nejlépe nad ránem.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
4. 4. 1:40 | 21:30   2. 4. Europa, přechod stínu 23:16 – (1:44)
Europa, přechod měsíce 23:33 – (1:54)
6. 4. 3:15 | 23:10   5. 4. Io, přechod stínu 0:00 – 2:11
Io, přechod měsíce 0:05 – 2:14
Io, zatmění zač. 21:09
Io, zákryt konec 23:23
9. 4. 0:45 | 20:40   7. 4. Ganymed, přechod stínu 20:38 – 22:55
Ganymed, přechod měsíce 20:42 – 22:44
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je při své nízké úrovni velmi koukatelná, pokud jde tedy o výskyt skvrn. Jejich množství a velikost jsou nebývalé a tak i díky jasné obloze se mnoho lidí podívalo a fotografovalo. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

Než začne hodně svítit Měsíc, nastává poslední možnost spatřit hned několik pěkných komet, především nad ránem. Vysoko na obloze je stále kometa 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a v Herkulu slabší C/2015 V2 (Johnson). Před svítáním navíc v Pegasu přibyla relativně jasná kometa C/2017 E4 (Lovejoy). Polohy komet jsou na mapkách.

Mapa poloh komety 41P v 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety 41P v 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 13. a 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Poloha komety C/2017 E4 (Lovejoy) ve 14. týdnu 2017. Data: Guide 9
Poloha komety C/2017 E4 (Lovejoy) ve 14. týdnu 2017. Data: Guide 9

Pozorování č. 23: galaxie M94 (27. 3. 2017)

Spirální galaxii M94 objevil 22. března 1781 Pierre Méchain. Ten svůj objev nahlásil svému příteli Charlesu Messierovi, který poté tuto galaxii pozoroval, určil její polohu a 24. března ji katalogizoval. Galaxie M94 se nachází v souhvězdí Honicích psů (Canes Venatici) a je od nás asi 14 mil. světelných roků daleko. Galaxie má dvě výrazně odlišné části, vnitřní snadno viditelné okolí jádra a slabší halo kolem něj.

Pozorování č. 24: opozice Jupiteru (7. 4. 2017)

Letošní opozice Jupiteru připadá na 7. duben. Planeta bude přesně naproti Slunci. Zároveň je nejblíže Zemi, což je výzva pro pozorovatele, spatřit co nejvíce detailů. Jupiter je po Venuši na obloze planetou největší úhlovým průměrem a nejjasnější (průměr dosahuje v letošní opozici 44" a jasnost –2,5 mag).

Informace v rámci seriálu 100 pozorování ke 100 letům ČAS přebíráme ze zpravodaje Astronomické informace Hvězdárny v Rokycanech, jejichž autorem je Karel Halíř.

Kosmonautika

  • V noci na pátek se s kultovní rampy 39A na Kennedyho vesmírném středisku odlepil Falcon 9, aby vynesl družici SES-10 na dráhu přechodovou ke geostacionární. Ačkoli let proběhl bez zvláštních okolností, všichni za to byli rádi, protože poprvé v historii se podařilo vynést družici pomocí stejného prvního stupně rakety, která již vynesla jiný náklad, konkrétně v dubnu 2016 loď Dragon. První stupeň poté dokonce podruhé přistál na mořské plošině. Nezbývá než obdivovat a věřit, že si firma již nepřipíše nějakou nečekanou událost, která by odložila další plánované starty. Letos má totiž proběhnout start Falconu 9 zhruba jednou až dvakrát do měsíce, navíc na konci léta se očekává první let rakety Falcon Heavy, u níž budou použity po stranách hned dva letěné stupně. Doufejme, že jsme svědky historických chvil, kdy jednoho dne budeme brát znovupoužitelné rakety jako něco běžného a lety do vesmíru se tím o něco zlevní.
  •  

Výročí

  • 3. dubna 1827 (190 let) zemřel Ernst Florens Chladni. Ačkoli z akustiky si nejspíš vybavíme spíše Chladniho obrazce, v astronomii sehrál významnou úlohu tím, že sestavil sbírku meteoritů a započal tak jejich podrobnější výzkum.
  • 4. dubna 1807 (210 let) zemřel francouzský astronom Joseph Jérôme de Lalande. Zmiňován je například v souvislosti s předobjevovým pozorováním Neptunu, k jeho škodě pohyb hvězdy v průběhu dvou dnů považoval za chybu měření. Je znám také tím, že sestavil katalog 47 tisíc hvězd a uvažoval o mimozemském životě.
  • 8. dubna 1947 (70 let) byla pozorována velká sluneční skvrna. V dnešních měřítkách měla zatím největší zaznamenanou plochu v milióntinách viditelného povrchu Slunce. Konkrétně tato skvrna jich zabrala asi 6 000. Když to srovnáme s největší skvrnou po roce 2000, AR 9393, která zabírala oblast kolem 2 000 milióntin, vidíme, že byla opravdu znatelně větší.

Výhled na příští týden

  • Přistání části posádky z ISS
  • 100 pozorování: Trpasličí planeta Haumea v opozici
  • 100 pozorování: M51 v nejlepší pozici
  • 100 pozorování: M83 v nejlepší pozici
  • 100 pozorování: Bílý trpaslík v dosahu amatérských dalekohledů
  • Výročí: Jan Marek Marci z Lanškrouna
  • Výročí: Charles Messier
  • Výročí: Leonid Alexejevič Kulik

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Lalande, Vesmírný týden, Chladni, Velká skvrna


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »