14. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 1. 4. do 7. 4. 2019. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce zatím své aktivní oblasti schovává na odvrácené polokouli. Stále lze spatřit kometku Iwamoto. Proběhne start rakety Sojuz s nákladní lodí Progress MS-12 k ISS a připravuje se start Falconu Heavy. Je to už 105 let od narození našeho významného astronoma, profesora Zdeňka Kopala.
Obloha
Měsíc bude v novu ve čtvrtek 5. dubna v 10:50 SEČ. V úterý 2. dubna dopoledne se bude nacházet srpek asi 3° pod Venuší. Obě tělesa samozřejmě musíme hledat na denní obloze asi 30° nad jihem.
V nocích kolem novu je možno absolvovat (klidně i z města) pozdní Messierův maraton.
Planety:
Večer je vidět Mars (1,5 mag), který je asi 4° od hvězdokupy Plejády. Ráno je vidět nízko nad jihem Jupiter (−2,3 mag) a ještě o něco níže nad jihovýchodem najdeme Saturn (0,6 mag).
Aktivita Slunce je nízká. Nyní je Slunce na přivrácené polokouli beze skvrn, vše zajímavé je na odvrácené straně, jak dokládají i snímky družice STEREO-A. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Z jasnějších komet zůstává dobře viditelnou C/2018 Y1 (Iwamoto). Kometu najdeme asi 5° západně od mlhoviny California v souhvězdí Persea.
Kosmonautika
1. dubna má odstartovat indická raketa PSLV s družicí EMISAT a 28 nanodružicemi.
Firma SpaceX by měla v následujícícm týdnu provést přípravy na start nejsilnější rakety současnosti. Falconu Heavy. Proběhnout by měl vývoz na rampu a statický zážeh, možná už 2. dubna. Samotný start s družicí Arabsat-6A je zatím v plánu 8. 4. 2019 v 00:36 SELČ.
Na 4. duben je naplánován start rakety Sojuz 2-1A s nákladní lodí Progress MS-11. Ta se vydá z Bajkonuru k ISS.
4. dubna má z Francouzské Guayány odstartovat raketa Sojuz 2-1B se čtyřmi telekomunikačními družicemi O3b (FM-17, 18, 19 a 20). Družice nabízejí internetové připojení.
Přípravy finišují u amerického Marsovského vozítka 2020, kde např. proběhl test složené sestavy (simulované přistání) a test helikoptéry. Evropský ExoMars 2020 nyní dostal další díl. Z Ruska byla do Itálie dopravena přistávací platforma nazvaná Kozáček (Казачок).
Pokus o start soukromé čínské rakety firmy OneSpace se 27. března nezdařil. 31. března pak úspěšně odstartovala raketa CZ-3B s geostacionární družicí Tianlian.
V noci na 29. března konečně odstartovala i raketa Electron s technologickou družicí R3D2.
Výročí
2. dubna 1964 (55 let) odstartovala sovětská sonda Zond 1 k Venuši. Vzhledem k tomu, že došlo k narušení hermetické části a bylo zřejmé, že nebude splněn její úkol, nebyla označena jako Veněra. Se sondou bylo ztraceno spojení v polovině května, kdy se blížila Venuši, kterou nakonec minula ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů.
4. dubna 1914 (105 let) se narodil významný český astronom profesor Zdeněk Kopal. Popularizoval svou oblíbenou vědu a od roku 1937 působil v zahraničí. Zabýval se studiem dvojhvězd, Měsíce a dalších těles sluneční soustavy. Spolupracoval s NASA při projektu Apollo. Česká astronomická společnost dnes uděluje Kopalovu přednášku za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku.
Výhled na příští týden
- start Falconu Heavy
- Výročí: Gemini 1
- Výročí: sedmička programu Mercury
- Výročí: Christiaan Huygens
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
