Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2019

14. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 3. dubna 2019 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 1. 4. do 7. 4. 2019. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Mars poblíž Plejád. Ráno je vidět Jupiter a Saturn. Slunce zatím své aktivní oblasti schovává na odvrácené polokouli. Stále lze spatřit kometku Iwamoto. Proběhne start rakety Sojuz s nákladní lodí Progress MS-12 k ISS a připravuje se start Falconu Heavy. Je to už 105 let od narození našeho významného astronoma, profesora Zdeňka Kopala.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 5. dubna v 10:50 SEČ. V úterý 2. dubna dopoledne se bude nacházet srpek asi 3° pod Venuší. Obě tělesa samozřejmě musíme hledat na denní obloze asi 30° nad jihem.
V nocích kolem novu je možno absolvovat (klidně i z města) pozdní Messierův maraton.

Planety:
Večer je vidět Mars (1,5 mag), který je asi 4° od hvězdokupy Plejády. Ráno je vidět nízko nad jihem Jupiter (−2,3 mag) a ještě o něco níže nad jihovýchodem najdeme Saturn (0,6 mag).

Aktivita Slunce je nízká. Nyní je Slunce na přivrácené polokouli beze skvrn, vše zajímavé je na odvrácené straně, jak dokládají i snímky družice STEREO-A. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Z jasnějších komet zůstává dobře viditelnou C/2018 Y1 (Iwamoto). Kometu najdeme asi 5° západně od mlhoviny California v souhvězdí Persea.

Kosmonautika

1. dubna má odstartovat indická raketa PSLV s družicí EMISAT a 28 nanodružicemi.

Firma SpaceX by měla v následujícícm týdnu provést přípravy na start nejsilnější rakety současnosti. Falconu Heavy. Proběhnout by měl vývoz na rampu a statický zážeh, možná už 2. dubna. Samotný start s družicí Arabsat-6A je zatím v plánu 8. 4. 2019 v 00:36 SELČ.

Na 4. duben je naplánován start rakety Sojuz 2-1A s nákladní lodí Progress MS-11. Ta se vydá z Bajkonuru k ISS.

4. dubna má z Francouzské Guayány odstartovat raketa Sojuz 2-1B se čtyřmi telekomunikačními družicemi O3b (FM-17, 18, 19 a 20). Družice nabízejí internetové připojení.

Přípravy finišují u amerického Marsovského vozítka 2020, kde např. proběhl test složené sestavy (simulované přistání) a test helikoptéry. Evropský ExoMars 2020 nyní dostal další díl. Z Ruska byla do Itálie dopravena přistávací platforma nazvaná Kozáček (Казачок).

Pokus o start soukromé čínské rakety firmy OneSpace se 27. března nezdařil. 31. března pak úspěšně odstartovala raketa CZ-3B s geostacionární družicí Tianlian.

V noci na 29. března konečně odstartovala i raketa Electron s technologickou družicí R3D2.

Výročí

2. dubna 1964 (55 let) odstartovala sovětská sonda Zond 1 k Venuši. Vzhledem k tomu, že došlo k narušení hermetické části a bylo zřejmé, že nebude splněn její úkol, nebyla označena jako Veněra. Se sondou bylo ztraceno spojení v polovině května, kdy se blížila Venuši, kterou nakonec minula ve vzdálenosti asi 100 tisíc kilometrů.

4. dubna 1914 (105 let) se narodil významný český astronom profesor Zdeněk Kopal. Popularizoval svou oblíbenou vědu a od roku 1937 působil v zahraničí. Zabýval se studiem dvojhvězd, Měsíce a dalších těles sluneční soustavy. Spolupracoval s NASA při projektu Apollo. Česká astronomická společnost dnes uděluje Kopalovu přednášku za významné vědecké výsledky, dosažené v několika posledních letech a uveřejněné ve světovém vědeckém tisku.

Výhled na příští týden 

  • start Falconu Heavy
  • Výročí: Gemini 1
  • Výročí: sedmička programu Mercury
  • Výročí: Christiaan Huygens

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Zond 1, Zdeněk Kopal, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »