Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2023

14. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 5. dubna 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 4. do 9. 4. 2023. Měsíc bude v úplňku. Večer je po západu Slunce vidět Merkur a výše výrazná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Rakety v uplynulém týdnu startovaly ve velké kadenci, a dokonce ze čtyř různých států. Z ISS se vrátila kosmická loď Sojuz MS-22 bez kosmonautů. Před 50 lety se na svou dlouhou cestu k velkým planetám vydala sonda Pioneer 11.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 6. dubna v 6:35 SELČ.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4 mag). Po západu Slunce je nízko nad obzorem také poměrně jasný Merkur (cca −0,5 mag). Mars (0,9 mag) je v Blížencích a po setmění jej najdeme ještě pěkných 45 stupňů vysoko na jihozápadě.

Aktivita Slunce je nízká. Po velmi dlouhé době je na povrchu vidět minimum skvrn. To se může rychle změnit. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

V rámci projektu Gaia Vari, který pro vědecké dobrovolné pomocníky vytvořila agentura ESA, můžete pomoci klasifikovat proměnné hvězdy (hvězdy, které v průběhu času mění jas) pozorované sondou Gaia. Tato pozorování jsou pro vědce klíčová k lepšímu porozumění těmto objektům. Analýza jednotlivých objektů je zcela mimo možnosti vědecké obce, takže se zájemci z řad veřejnosti mohou pustit do prohlížení snímků a grafů, s jejichž pomocí budete klasifikovat změny jasnosti, barvy a další proměnné v průběhu času. Můžete také objevit nepřesné klasifikace vytvořené automatickými algoritmy. Touto činností pomůžete vědcům zorganizovat a katalogizovat informace, které známe o milionech hvězd pozorovaných sondou Gaia. Těchto dat totiž bude časem ještě přibývat – další velký balík bude zveřejněn v roce 2025. Kdo ví, možná právě Vy pomůžete objevit tu vědecky nejzajímavější hvězdu. Více detailů v článku.

Kosmonautika

Kdybychom měli okomentovat všechny starty raket, ke kterým došlo, můžeme stručně připomenout, že starty proběhly ze čtyř různých států. Standardně jsme se dočkali dalších dvou startů rakety Falcon 9 (první let z Kalifornie obstaral opět vynesení družic Starlink, druhý byl nečekaně odložen na neděli a vyneseno bylo deset vojenských družic SDA Tranche). Tři starty proběhly v Číně každý den v rozmezí 30. 3. až 2. 4. – obstaraly je nosiče Tianlong-2 (její první start), CZ-4C a CZ-2D. Sojuz-2.1v startoval 29. 3. startoval z Ruského Plesecku také s vojenským nákladem. A konečně 28. 3. startovala Izraelská raketa Shavit-2 s vojenskou družicí Ofeq-13.

Kosmická loď Sojuz MS-22 přistála úspěšně v kazašské stepi v úterý XX. Místo kosmonautů dovezla materiál z ISS.

Na čínské stanici Tiangong proběhl další výstup kosmonautů do volného kosmu. Detaily přiblížil přehled týdne na Kosmonautix.cz.

Na Boca Chica (Starbase) v Texasu došlo k usazení rakety Super Heavy na rampu. Booster číslo 7 se doufejme naposledy posadí na startovní stůl, na něj později Starship č. 24. A pak už jen získat povolení a testovací let. Uvidíme, zda se to stihne během jara.

Výročí

3. dubna 1963 (60 let) byla vypuštěna družice Atmosphere Explorer-A, též Explorer 17. Vzhledově se podobala Sputniku. Šlo o rotací stabilizovanou kouli s vědeckými přístroji ke studiu atmosféry a kosmického prostředí.

3. dubna 1973 (50 let) byla vynesena na oběžnou dráhu sovětská orbitální stanice Saljut 2. V rámci programu Saljut byly takto nazývány jednak civilní verze a pak také vojenské typu Almaz. Právě Saljut 2 byl vojenskou verzí, a tak název Saljut 2 byl jen bezvadné krytí. Stanice však nevydržela na dráze, jak bylo plánováno. Zanikla po 55 dnech.

4. dubna 1968 (55 let) startovalo na testovací misi Apollo 6. Po tragédii Apolla 1 bylo třeba provést řadu vylepšení, otestovat kosmickou loď, lunární modul i raketu. Toto byl jeden z prvních testů. Raketa Saturn V měla vynést loď bez posádky o přibližně 80 % hmotnosti na protáhlou dráhu s apogeem u dráhy Měsíce. Po vstupu na tuto dráhu mělo simulovat nouzový návrat a zážehem motoru servisního modulu snížit apogeum na 22 000 km a před vstupem do atmosféry týmž motorem urychtit na návratovou rychlost od Měsíce. Při práci motorů druhého stupně rakety došlo k porušení přívodní trubičky vodíku do zážehové komůrky motoru č. 2. Vlnu chladu vyhodnotil počítač jako poruchu motoru a ten vypnul i motor č. 3, díky chybnému křížovému propojení s tímto motorem. Druhý stupeň byť pracoval déle do úplného spálení paliva nedodal potřebnou rychlost a třetí stupeň musel pracovat o minutu déle. Na motoru třetího stupně došlo poté ke stejné závadě a ten při restartu na nízké oběžné dráze pracoval pouze 4 s. K odletu byl proto použit motor servisního modulu Apolla a loď byla navedena rovnou na plánovanou finální dráhu s apogeem 22 000 km. Jelikož Saturn 5 jinak pracoval bezvadně i v nestandardním režimu a závada byla banální, bylo povoleno jeho použití pro let s posádkou, kterým byl historický let Apolla 8 s astronauty na oběžnou dráhu kolem Měsíce.

4. dubna 1983 (40 let) startoval poprvé raketoplán Challenger a jeho mise STS-6 si připsala i další prvenství. Z nákladového prostoru byla vypuštěna první družice TDRS, proběhl první výstup do volného kosmu z paluby raketoplánu a testovalo se mobilní zařízení EMU (Extravehicular Mobility Unit).

6. dubna 1973 (50 let) startovala do hlubokého vesmíru sonda Pioneer 11. Byla to záložní sonda Pioneeru 10, který startoval o rok dříve a jako první prozkoumal Jupiter. Pioneer 11 byl jako první sonda vyslán nejen k Jupiteru, ale jako první dosáhl Saturnu. Poté zkoumal vnější oblasti Sluneční soustavy, dokud nezeslábl jeho radioizotopový zdroj. Cestou zkoumal vlastnosti plazmatu ve větších vzdálenostech od Slunce, ionizující záření, výskyt meteoroidů, ale také nesla kamery, které poskytly úžasné záběry světů Jupiteru a Saturnu.

7. dubna 1968 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská Luna 14. Následovala po úspěšné Luně 13, jejíž přistávací pouzdro dokonce vysílalo snímky z povrchu Měsíce. Tato sonda však měla za úkol Měsíc jen obíhat. V té době jako čtvrtá sovětská oběžnice Měsíce. Studovala gravitaci, měřila částice kosmického a slunečního záření.

8. dubna 1993 (30 let) odstartoval ke svému 16. letu do vesmíru raketoplán Discovery k misi STS-56. Na palubě bylo pouze 5 astronautů a hlavní náplní mise byl vědecký průzkum. Největším přístrojem byl ATLAS-2 určený a průzkum interakce slunečního záření a atmosféry se zaměřením na ozónovou vrstvu. Dále byl vypuštěn autonomní satelit SPARTAN-201, který byl poté zachycen a dopraven na Zemi. Ten sledoval sluneční vítr a korónu. Posádka také zkoušela amatérským rádiem kontaktovat studenty na Zemi a poprvé se jí podařil krátký rádiový kontakt také s ruskou stanicí Mir. Zároveň byl proveden první amatérský televizní přenos ze Země do vesmíru.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Luna 14
  • výročí: Discovery, mise STS-56
  • výročí: František Kozelský

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.



16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

!

Další informace »