Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2023

14. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 5. dubna 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 4. do 9. 4. 2023. Měsíc bude v úplňku. Večer je po západu Slunce vidět Merkur a výše výrazná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Rakety v uplynulém týdnu startovaly ve velké kadenci, a dokonce ze čtyř různých států. Z ISS se vrátila kosmická loď Sojuz MS-22 bez kosmonautů. Před 50 lety se na svou dlouhou cestu k velkým planetám vydala sonda Pioneer 11.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 6. dubna v 6:35 SELČ.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4 mag). Po západu Slunce je nízko nad obzorem také poměrně jasný Merkur (cca −0,5 mag). Mars (0,9 mag) je v Blížencích a po setmění jej najdeme ještě pěkných 45 stupňů vysoko na jihozápadě.

Aktivita Slunce je nízká. Po velmi dlouhé době je na povrchu vidět minimum skvrn. To se může rychle změnit. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

V rámci projektu Gaia Vari, který pro vědecké dobrovolné pomocníky vytvořila agentura ESA, můžete pomoci klasifikovat proměnné hvězdy (hvězdy, které v průběhu času mění jas) pozorované sondou Gaia. Tato pozorování jsou pro vědce klíčová k lepšímu porozumění těmto objektům. Analýza jednotlivých objektů je zcela mimo možnosti vědecké obce, takže se zájemci z řad veřejnosti mohou pustit do prohlížení snímků a grafů, s jejichž pomocí budete klasifikovat změny jasnosti, barvy a další proměnné v průběhu času. Můžete také objevit nepřesné klasifikace vytvořené automatickými algoritmy. Touto činností pomůžete vědcům zorganizovat a katalogizovat informace, které známe o milionech hvězd pozorovaných sondou Gaia. Těchto dat totiž bude časem ještě přibývat – další velký balík bude zveřejněn v roce 2025. Kdo ví, možná právě Vy pomůžete objevit tu vědecky nejzajímavější hvězdu. Více detailů v článku.

Kosmonautika

Kdybychom měli okomentovat všechny starty raket, ke kterým došlo, můžeme stručně připomenout, že starty proběhly ze čtyř různých států. Standardně jsme se dočkali dalších dvou startů rakety Falcon 9 (první let z Kalifornie obstaral opět vynesení družic Starlink, druhý byl nečekaně odložen na neděli a vyneseno bylo deset vojenských družic SDA Tranche). Tři starty proběhly v Číně každý den v rozmezí 30. 3. až 2. 4. – obstaraly je nosiče Tianlong-2 (její první start), CZ-4C a CZ-2D. Sojuz-2.1v startoval 29. 3. startoval z Ruského Plesecku také s vojenským nákladem. A konečně 28. 3. startovala Izraelská raketa Shavit-2 s vojenskou družicí Ofeq-13.

Kosmická loď Sojuz MS-22 přistála úspěšně v kazašské stepi v úterý XX. Místo kosmonautů dovezla materiál z ISS.

Na čínské stanici Tiangong proběhl další výstup kosmonautů do volného kosmu. Detaily přiblížil přehled týdne na Kosmonautix.cz.

Na Boca Chica (Starbase) v Texasu došlo k usazení rakety Super Heavy na rampu. Booster číslo 7 se doufejme naposledy posadí na startovní stůl, na něj později Starship č. 24. A pak už jen získat povolení a testovací let. Uvidíme, zda se to stihne během jara.

Výročí

3. dubna 1963 (60 let) byla vypuštěna družice Atmosphere Explorer-A, též Explorer 17. Vzhledově se podobala Sputniku. Šlo o rotací stabilizovanou kouli s vědeckými přístroji ke studiu atmosféry a kosmického prostředí.

3. dubna 1973 (50 let) byla vynesena na oběžnou dráhu sovětská orbitální stanice Saljut 2. V rámci programu Saljut byly takto nazývány jednak civilní verze a pak také vojenské typu Almaz. Právě Saljut 2 byl vojenskou verzí, a tak název Saljut 2 byl jen bezvadné krytí. Stanice však nevydržela na dráze, jak bylo plánováno. Zanikla po 55 dnech.

4. dubna 1968 (55 let) startovalo na testovací misi Apollo 6. Po tragédii Apolla 1 bylo třeba provést řadu vylepšení, otestovat kosmickou loď, lunární modul i raketu. Toto byl jeden z prvních testů. Raketa Saturn V měla vynést loď bez posádky o přibližně 80 % hmotnosti na protáhlou dráhu s apogeem u dráhy Měsíce. Po vstupu na tuto dráhu mělo simulovat nouzový návrat a zážehem motoru servisního modulu snížit apogeum na 22 000 km a před vstupem do atmosféry týmž motorem urychtit na návratovou rychlost od Měsíce. Při práci motorů druhého stupně rakety došlo k porušení přívodní trubičky vodíku do zážehové komůrky motoru č. 2. Vlnu chladu vyhodnotil počítač jako poruchu motoru a ten vypnul i motor č. 3, díky chybnému křížovému propojení s tímto motorem. Druhý stupeň byť pracoval déle do úplného spálení paliva nedodal potřebnou rychlost a třetí stupeň musel pracovat o minutu déle. Na motoru třetího stupně došlo poté ke stejné závadě a ten při restartu na nízké oběžné dráze pracoval pouze 4 s. K odletu byl proto použit motor servisního modulu Apolla a loď byla navedena rovnou na plánovanou finální dráhu s apogeem 22 000 km. Jelikož Saturn 5 jinak pracoval bezvadně i v nestandardním režimu a závada byla banální, bylo povoleno jeho použití pro let s posádkou, kterým byl historický let Apolla 8 s astronauty na oběžnou dráhu kolem Měsíce.

4. dubna 1983 (40 let) startoval poprvé raketoplán Challenger a jeho mise STS-6 si připsala i další prvenství. Z nákladového prostoru byla vypuštěna první družice TDRS, proběhl první výstup do volného kosmu z paluby raketoplánu a testovalo se mobilní zařízení EMU (Extravehicular Mobility Unit).

6. dubna 1973 (50 let) startovala do hlubokého vesmíru sonda Pioneer 11. Byla to záložní sonda Pioneeru 10, který startoval o rok dříve a jako první prozkoumal Jupiter. Pioneer 11 byl jako první sonda vyslán nejen k Jupiteru, ale jako první dosáhl Saturnu. Poté zkoumal vnější oblasti Sluneční soustavy, dokud nezeslábl jeho radioizotopový zdroj. Cestou zkoumal vlastnosti plazmatu ve větších vzdálenostech od Slunce, ionizující záření, výskyt meteoroidů, ale také nesla kamery, které poskytly úžasné záběry světů Jupiteru a Saturnu.

7. dubna 1968 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská Luna 14. Následovala po úspěšné Luně 13, jejíž přistávací pouzdro dokonce vysílalo snímky z povrchu Měsíce. Tato sonda však měla za úkol Měsíc jen obíhat. V té době jako čtvrtá sovětská oběžnice Měsíce. Studovala gravitaci, měřila částice kosmického a slunečního záření.

8. dubna 1993 (30 let) odstartoval ke svému 16. letu do vesmíru raketoplán Discovery k misi STS-56. Na palubě bylo pouze 5 astronautů a hlavní náplní mise byl vědecký průzkum. Největším přístrojem byl ATLAS-2 určený a průzkum interakce slunečního záření a atmosféry se zaměřením na ozónovou vrstvu. Dále byl vypuštěn autonomní satelit SPARTAN-201, který byl poté zachycen a dopraven na Zemi. Ten sledoval sluneční vítr a korónu. Posádka také zkoušela amatérským rádiem kontaktovat studenty na Zemi a poprvé se jí podařil krátký rádiový kontakt také s ruskou stanicí Mir. Zároveň byl proveden první amatérský televizní přenos ze Země do vesmíru.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Luna 14
  • výročí: Discovery, mise STS-56
  • výročí: František Kozelský

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer 11, Challenger, Explorer-17, Luna 14, Apollo 6, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »