Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2023

14. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 5. dubna 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 4. do 9. 4. 2023. Měsíc bude v úplňku. Večer je po západu Slunce vidět Merkur a výše výrazná Venuše a slabší Mars. Aktivita Slunce je nízká. Rakety v uplynulém týdnu startovaly ve velké kadenci, a dokonce ze čtyř různých států. Z ISS se vrátila kosmická loď Sojuz MS-22 bez kosmonautů. Před 50 lety se na svou dlouhou cestu k velkým planetám vydala sonda Pioneer 11.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 6. dubna v 6:35 SELČ.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4 mag). Po západu Slunce je nízko nad obzorem také poměrně jasný Merkur (cca −0,5 mag). Mars (0,9 mag) je v Blížencích a po setmění jej najdeme ještě pěkných 45 stupňů vysoko na jihozápadě.

Aktivita Slunce je nízká. Po velmi dlouhé době je na povrchu vidět minimum skvrn. To se může rychle změnit. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

V rámci projektu Gaia Vari, který pro vědecké dobrovolné pomocníky vytvořila agentura ESA, můžete pomoci klasifikovat proměnné hvězdy (hvězdy, které v průběhu času mění jas) pozorované sondou Gaia. Tato pozorování jsou pro vědce klíčová k lepšímu porozumění těmto objektům. Analýza jednotlivých objektů je zcela mimo možnosti vědecké obce, takže se zájemci z řad veřejnosti mohou pustit do prohlížení snímků a grafů, s jejichž pomocí budete klasifikovat změny jasnosti, barvy a další proměnné v průběhu času. Můžete také objevit nepřesné klasifikace vytvořené automatickými algoritmy. Touto činností pomůžete vědcům zorganizovat a katalogizovat informace, které známe o milionech hvězd pozorovaných sondou Gaia. Těchto dat totiž bude časem ještě přibývat – další velký balík bude zveřejněn v roce 2025. Kdo ví, možná právě Vy pomůžete objevit tu vědecky nejzajímavější hvězdu. Více detailů v článku.

Kosmonautika

Kdybychom měli okomentovat všechny starty raket, ke kterým došlo, můžeme stručně připomenout, že starty proběhly ze čtyř různých států. Standardně jsme se dočkali dalších dvou startů rakety Falcon 9 (první let z Kalifornie obstaral opět vynesení družic Starlink, druhý byl nečekaně odložen na neděli a vyneseno bylo deset vojenských družic SDA Tranche). Tři starty proběhly v Číně každý den v rozmezí 30. 3. až 2. 4. – obstaraly je nosiče Tianlong-2 (její první start), CZ-4C a CZ-2D. Sojuz-2.1v startoval 29. 3. startoval z Ruského Plesecku také s vojenským nákladem. A konečně 28. 3. startovala Izraelská raketa Shavit-2 s vojenskou družicí Ofeq-13.

Kosmická loď Sojuz MS-22 přistála úspěšně v kazašské stepi v úterý XX. Místo kosmonautů dovezla materiál z ISS.

Na čínské stanici Tiangong proběhl další výstup kosmonautů do volného kosmu. Detaily přiblížil přehled týdne na Kosmonautix.cz.

Na Boca Chica (Starbase) v Texasu došlo k usazení rakety Super Heavy na rampu. Booster číslo 7 se doufejme naposledy posadí na startovní stůl, na něj později Starship č. 24. A pak už jen získat povolení a testovací let. Uvidíme, zda se to stihne během jara.

Výročí

3. dubna 1963 (60 let) byla vypuštěna družice Atmosphere Explorer-A, též Explorer 17. Vzhledově se podobala Sputniku. Šlo o rotací stabilizovanou kouli s vědeckými přístroji ke studiu atmosféry a kosmického prostředí.

3. dubna 1973 (50 let) byla vynesena na oběžnou dráhu sovětská orbitální stanice Saljut 2. V rámci programu Saljut byly takto nazývány jednak civilní verze a pak také vojenské typu Almaz. Právě Saljut 2 byl vojenskou verzí, a tak název Saljut 2 byl jen bezvadné krytí. Stanice však nevydržela na dráze, jak bylo plánováno. Zanikla po 55 dnech.

4. dubna 1968 (55 let) startovalo na testovací misi Apollo 6. Po tragédii Apolla 1 bylo třeba provést řadu vylepšení, otestovat kosmickou loď, lunární modul i raketu. Toto byl jeden z prvních testů. Raketa Saturn V měla vynést loď bez posádky o přibližně 80 % hmotnosti na protáhlou dráhu s apogeem u dráhy Měsíce. Po vstupu na tuto dráhu mělo simulovat nouzový návrat a zážehem motoru servisního modulu snížit apogeum na 22 000 km a před vstupem do atmosféry týmž motorem urychtit na návratovou rychlost od Měsíce. Při práci motorů druhého stupně rakety došlo k porušení přívodní trubičky vodíku do zážehové komůrky motoru č. 2. Vlnu chladu vyhodnotil počítač jako poruchu motoru a ten vypnul i motor č. 3, díky chybnému křížovému propojení s tímto motorem. Druhý stupeň byť pracoval déle do úplného spálení paliva nedodal potřebnou rychlost a třetí stupeň musel pracovat o minutu déle. Na motoru třetího stupně došlo poté ke stejné závadě a ten při restartu na nízké oběžné dráze pracoval pouze 4 s. K odletu byl proto použit motor servisního modulu Apolla a loď byla navedena rovnou na plánovanou finální dráhu s apogeem 22 000 km. Jelikož Saturn 5 jinak pracoval bezvadně i v nestandardním režimu a závada byla banální, bylo povoleno jeho použití pro let s posádkou, kterým byl historický let Apolla 8 s astronauty na oběžnou dráhu kolem Měsíce.

4. dubna 1983 (40 let) startoval poprvé raketoplán Challenger a jeho mise STS-6 si připsala i další prvenství. Z nákladového prostoru byla vypuštěna první družice TDRS, proběhl první výstup do volného kosmu z paluby raketoplánu a testovalo se mobilní zařízení EMU (Extravehicular Mobility Unit).

6. dubna 1973 (50 let) startovala do hlubokého vesmíru sonda Pioneer 11. Byla to záložní sonda Pioneeru 10, který startoval o rok dříve a jako první prozkoumal Jupiter. Pioneer 11 byl jako první sonda vyslán nejen k Jupiteru, ale jako první dosáhl Saturnu. Poté zkoumal vnější oblasti Sluneční soustavy, dokud nezeslábl jeho radioizotopový zdroj. Cestou zkoumal vlastnosti plazmatu ve větších vzdálenostech od Slunce, ionizující záření, výskyt meteoroidů, ale také nesla kamery, které poskytly úžasné záběry světů Jupiteru a Saturnu.

7. dubna 1968 (55 let) odstartovala k Měsíci sovětská Luna 14. Následovala po úspěšné Luně 13, jejíž přistávací pouzdro dokonce vysílalo snímky z povrchu Měsíce. Tato sonda však měla za úkol Měsíc jen obíhat. V té době jako čtvrtá sovětská oběžnice Měsíce. Studovala gravitaci, měřila částice kosmického a slunečního záření.

8. dubna 1993 (30 let) odstartoval ke svému 16. letu do vesmíru raketoplán Discovery k misi STS-56. Na palubě bylo pouze 5 astronautů a hlavní náplní mise byl vědecký průzkum. Největším přístrojem byl ATLAS-2 určený a průzkum interakce slunečního záření a atmosféry se zaměřením na ozónovou vrstvu. Dále byl vypuštěn autonomní satelit SPARTAN-201, který byl poté zachycen a dopraven na Zemi. Ten sledoval sluneční vítr a korónu. Posádka také zkoušela amatérským rádiem kontaktovat studenty na Zemi a poprvé se jí podařil krátký rádiový kontakt také s ruskou stanicí Mir. Zároveň byl proveden první amatérský televizní přenos ze Země do vesmíru.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Luna 14
  • výročí: Discovery, mise STS-56
  • výročí: František Kozelský

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pioneer 11, Challenger, Explorer-17, Luna 14, Apollo 6, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »