Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  14. vesmírný týden 2025

14. vesmírný týden 2025

Mapa oblohy 2. dubna 2025 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 31. 3. do 6. 4. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a projde skrz hvězdokupu Plejády. Venuše se polehounku stává Jitřenkou ranní oblohy. Na večerní obloze jsou Uran, Jupiter a Mars. Aktivita Slunce se zvýšila a zažili jsme i nejsilnější erupci X. Čeští studenti, kandidát na astronauta Aleš Svoboda a další osobnosti si vyzkoušeli Zero-G let. Raketa Spectrum německé společnosti Isar Aerospace brzy po startu z Norska havarovala. Před 60 lety byla vynesena první geosynchronní telekomunikační družice Intelsat-1 a před 20 lety bylo objeveno druhé nejjasnější těleso za Neptunem, Makemake.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v sobotu 5. 4. 2025 ve 4:15 SELČ. Velmi zajímavý bude večerní úkaz 1. dubna, kdy projde skrz Plejády, hvězdokupu v souhvězdí Býka. Jedinou nevýhodou je, že přechod probíhá v době, kdy jsou oba objekty v malé výšce nad západním obzorem. Vstup první jasné hvězdy Electra za neosvětlenou stranu se uskuteční před jedenáctou večerní letního času, kdy je Měsíc asi 10° nad obzorem. Nejjasnější Alcyone se schovává krátce před západem Měsíce. Časy vstupu a výstupu níže jsou orientační a podle polohy pozorovatele se mohou o několik minut lišit. Tabulka nezahrnuje hvězdu Celaeno (5,4 mag), která se k severnímu okraji Měsíce přiblíží a v nejzazší oblasti jižních Čech či Šumavy by snad měl být vidět tečný zákryt (kolem 23:15 SELČ).

Electra

3,7 mag

22:53

23:39

Merope

4,2 mag

23:21

0:07

Alcyone

2,8 mag

23:45

0:33

Planety
Merkur je úhlově blízko Slunci a je nepozorovatelný. Totéž zatím platí i pro Neptun a Saturn. Venuše se pomalu dostává na ranní oblohu, ale je stále velmi nízko za svítání. Na večerní obloze je dobře vidět Jupiter (–2,1 mag) v rozích Býka a Mars (0,5 mag) ve společnosti hvězd Castor a Pollux z Blíženců. Slabý Uran (5,8 mag) je večer nevysoko na obloze pod Plejádami.

Aktivita Slunce se zvýšila a silná erupce 28. 3. byla doprovázena mimořádně výrazným výronem plazmatu a dosáhla nejvyšší kategorie X1,1. Zdrojem je největší viditelná skvrna na severní polokouli. Jako bonus se v neděli vynořila ještě jedna aktivní oblast, která má dokonce větší šanci na silné erupce. Ta je pro změnu na jižní polokouli. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.

Částečné zatmění Slunce 29. března proběhlo zvláštním způsobem, protože bylo v mnoha případech kryto hustou oblačností, ale ta někdy umožnila pozorovat Slunce i bez filtrů. Nakonec slavila úspěch řada pozorovatelů a přišlo mnoho pěkných fotek. Děkujeme za jejich zaslání do naší čtenářské fotogalerie.

částečné zatmění Slunce 29. 3. 2025, Jiří Hlavatý Autor: Jiří Hlavatý
částečné zatmění Slunce 29. 3. 2025, Jiří Hlavatý
Autor: Jiří Hlavatý

Lovec zatmění Jörg Schoppmeyer, který už jich viděl 65 popsal to své poslední v severní Kanadě jako velmi mrazivé, ale speciální. Není divu, na přiloženém videu vidíme unikátní zrcadlení vycházejícího Slunce.

Zajímavou fotografii polárních září na Neptunu zachycených dalekohledem Jamese Webba popisuje Kosmotýdeník.

Kosmonautika a sondy

Zero-G let je název mise, kdy letadlo opakovaně vystoupá do výšky a na vrcholu stoupání začne padat. To se děje po trajektorii tvaru paraboly a posádka zažívá krátkodobě stav nízké gravitace (beztíže, tedy 0 G a odtud anglicky zero G). V neděli 30. března tímto letem vyvrcholila velká soutěž středoškoláků, kteří prošli náročným výběrem, zahrnujícím několik kol a závěrečný finální pobyt v Tatrách. Letu se zúčastnil také Aleš Svoboda, který je záložním astronautem ESA, když prošel výběrem z více než 20 tisíc kandidátů a pokud vše dopadne podle představ, mohl by letět na vesmírnou stanici. Spolu se studenty letělo několik známých osobností, jako je Yemi AD z Liberce, který měl původně letět ve Starship kolem Měsíce s Yusaku Maezawou, moderátor České televize Daniel Stach nebo herečka Jana Plodková, která hrála v českém sitkomu Kosmo. Z osobností kolem popularizace kosmonautiky jistě znáte Jana Spratka, který vedl tým LASAR za úspěchem v USA a šéf tohoto týmu Simon Klinga.

Raketa Spectrum německé společnosti Isar Aerospace konečně po několika odkladech vlivem počasí odstartovala ze severonorského kosmodromu Andöya Spaceport. Let netrval dlouho, raketa se kolem patnácté sekundy letu rozkývala, stočila k Zemi a po dopadu na zem explodovala. Nosič o průměru 2 metry a výšce 28 metrů je o něco větší, než americké malé rakety Electron, ale pořád o dost menší než Falcon 9 s výškou 70 metrů. Každopádně šlo o první pokus o orbitální start z kontinentální Evropy mimo území Ruska.

Výročí

31. března 2005 (20 let) oznámil tým Mikea Browna objev druhého nejjasnějšího tělesa za dráhou Neptunu. Těleso předběžně označené 2005 FY9 je dnes známé jako Makemake [ma(h)ke-ma(h)ke]. Objekt si lze vyfotit jako slabou hvězdičku i amatérským dalekohledem. Při vzdálenosti 51 astronomických jednotek jde zřejmě o poslední dobře dostupné těleso sluneční soustavy. Její barva je dočervena, na čemž se podílí uhlovodíky v čele s metanem, které se zde vyskytují.

1. dubna 1960 (65 let) odstartovala první úspěšná meteorologická družice TIROS-1. Název Television Infrared Observation Satellite naznačuje, že snímal povrch v tepelném záření pomocí televizní kamery.

2. dubna 1845 (180 let) zaměřili fyzici Foucault a Fizeau dalekohled pařížské observatoře na Slunce a pořídili první snímek Slunce. Jejich daguerotypie tehdy vyžadovala expozici 1/60 sekundy a na obrázku Slunce velkém 12 cm jsou vidět i dvě skupiny slunečních skvrn. Se jmény obou fyziků se váží ještě jejich poměrně dobré pokusy o změření rychlosti světla.

5. dubna 1935 (90 let) se narodil britský astrofyzik Donald Lynden-Bell. Byl první, kdo upozornil na to, že ve středu galaxií jsou supermasivní černé díry, které jsou zároveň zdrojem energie vysoce svítivých galaxií, kvasarů. Energii zde produkuje materiál padající do hluboké potenciální jámy černé díry, což produkuje mnohem více energie, než termonukleární fúze.

5. dubna 1990 (35 let) odstartovala poprvé z podvěsu letadla raketa Pegasus. Její zvětšená verze XL je schopna vynést až půl tuny na nízkou oběžnou dráhu.

6. dubna 1965 (60 let) byla vynesena první komerční telekomunikační družice na geosynchronní dráhu. Jmenovala se Intelsat 1. V prosinci 1965 zprostředkovala přímý přenos z přistání Gemini 6 a oproti plánovaným 18 měsícům pracovala 4 roky až do ledna 1969. Poté byla ještě krátce aktivní v červenci a srpnu téhož roku, aby pomohla s přenosem během letu Apolla 11.

Výhled na příští týden 

  • Mars v jedné linii s Castorem a Polluxem
  • Výročí: Telesto (měsíc Saturnu)
  • Výročí: planetka (216) Kleopatra
  • Výročí: Apollo 13
  • Výročí: Transit 1B (první navigační družice)

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: První snímek Slunce, TIROS-1, Donald Lynden-Bell, Pegasus, Trpasličí planeta Makemake, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »