Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  15. vesmírný týden 2014

15. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 9. dubna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 9. dubna 2014 ve 21 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 7. 4. do 13. 4.

Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter, později stoupá výše také Mars. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše nízko nad jihovýchodní obzor. Aktivita Slunce je stále zvýšená. Přelety stanice ISS můžeme nyní pozorovat na večerní obloze.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. dubna ve 21:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti hned zkraje týdne, v pondělí 7. dubna. Využijte jasných večerů k pozorování útvarů na jeho povrchu, které se tento týden budou jevit velmi plasticky.

Mapka pozice Cerery a Vesty v 15. týdnu 2014. Data: Stellarium, Guide 9 Autor: Martin Gembec
Mapka pozice Cerery a Vesty v 15. týdnu 2014. Data: Stellarium, Guide 9
Autor: Martin Gembec
Planety:
Jupiter (−2,2 mag) je vysoko nad jihozápadem již od soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,5 mag) je už poměrně velký a jako jasnou hvězdu jej najdeme v rozumné výšce již před půlnocí v souhvězdí Panny, kde stále doprovází nedalekou hvězdu Spica. Tento týden nastává opozice Marsu, začne být lépe viditelný i večer.
Nedaleko Marsu, v souhvězdí Panny, najdeme také planetky Ceres a Vesta. Pro vyhledání se podívejte na přiloženou mapku.
Saturn (0,2 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,3 mag) vychází po páté hodině jako jasná jitřenka jen nízko nad jihovýchodní obzor.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
7. 4. 19:45   7. 4. Europa přechod měsíc 19:54–22:36
Europa přechod stínu 22:27–(1:12)
9. 4. 21:25   9. 4. Europa zatmění končí 19:32
Io zákryt začíná 20:38
11. 4. 23:05   10. 4. Io přechod stínu 19:05–21:21
Io přechod měsíce končí 20:03
Ganymed zákryt začíná 20:56
12. 4. 18:55   13. 4. Kallisto přechod začíná 23:25
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce byla zvýšená. Po silné erupci X1 z minulého týdne jsme zaznamenali další významnou erupci téměř stejné síly. Pak se aktivita zklidnila, ale na povrchu je stále dostatek skvrn, kde může k něčemu dojít. Například na odvrácené straně došlo o víkendu k další velmi silné erupci. Tak uvidíme, zda se k nám nenatočí i zajímavá skvrna. Další vývoj počtu a velikosti skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS nastávají tento týden ve večerních hodinách. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)

Stanice ISS
Karlovy Vary Plzeň Ústí nad Labem
Praha České Budějovice Liberec
Jihlava Pardubice Hradec Králové
Svitavy Brno Olomouc
Zlín Ostrava Bratislava

Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.

Kosmonautika:

  • Jak to vypadá v kosmu, když se rusko-americké vztahy v politice ochlazují? Na to se pokusil ve svém článku odpovědět Dušan Majer. Logicky nám vychází, že Rusové a Američané se ve vesmíru navzájem potřebují. Bude tedy zajímavé sledovat další vývoj, ale nelze očekávat, že se na vzájemné spolupráci něco změní.
     
  • Jak bylo zmíněno minulý týden, problémy s radarem na Floridě donutily týmy ULA a SpaceX odložit starty jejich raket. Nový termín startu pro loď Dragon společnosti SpaceX je 14. dubna ve 22:58 našeho času a o čtyři dny dříve 10. dubna v 19:45 se otevírá startovní okno raketě Atlas V společnosti United Launch Aliance (ULA) s tajnou družicí NROL-67. Pokud tedy půjde vše podle plánu, nové zásoby na ISS by měl dovézt Dragon 16. dubna. Ještě předtím se ale ke stanici vydá nákladní loď Progress M-23M. Start je v plánu již 9. dubna.
     

Výročí:

  • 8. dubna 1964 (50 let) odstartovala zkušební kosmická loď Gemini 1. Vynesena byla upravenou balistickou raketou Titan, jejíž druhý stupeň ji dostal na oběžnou dráhu. Testovaly se pouze schopnosti rakety a chování a ovládání kosmické lodi na dálku. Návrat do atmosféry zatím nebyl v plánu.
     
  • 9. dubna 1959 (55 let) byla veřejnosti představena sedmička programu Mercury. Šlo o prvních sedm astronautů, kteří se posléze v lodích Mercury vydali na balistický skok nebo na oběžnou dráhu do vesmíru. Řada z nich pak letěla i v dalších významných kosmických lodích. Někteří však to štěstí neměli.
    Alan Shepard se stal prvním Američanem ve vesmíru při svém balistickém skoku v Mercury 3 a jako velitel Apolla 14 vstoupil jako pátý člověk na povrch Měsíce.
    Virgil (Gus) Grissom letěl v Mercury 4, Gemini 3 a zahynul při testu Apolla 1.
    John Glenn byl prvním Američanem na oběžné dráze v lodi Mercury 6, poté letěl až v raketoplánu Discovery (STS-95), kdy testoval vliv kosmu na starý i když trénovaný organismus. Tehdy mu bylo 77 let.
    Scott Carpenter letěl na palubě Mercury 7, ale vzhledem k průběhu letu, kdy si dělal, co chtěl, a neplnil plán, byl z dalších letů vyloučen.
    Wally Schirra letěl v Mercury 8, Gemini 6A a v Apollu 7. Jako první tak letěl do kosmu třikrát a jako jediný v lodích Mercury, Gemini i Apollo.
    Gordon Cooper letěl v Mercury 9 a Gemini 5.
    Deke Slayton měl smůlu (nález srdeční arytmie) a nakonec letěl až při známém letu Sojuz–Apollo v červenci 1975.
     

Výhled na příští týden:

  • Úplněk; u nás neviditelné úplné zatmění Měsíce
  • Měsíc a Saturn na ranní obloze (zákryt z j. Ameriky)
  • Výročí: Christiaan Huygens
  • Velikonoční svátky

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Gemini 1, Projekt Mercury


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »