15. vesmírný týden 2014
Autor: Martin Gembec
Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vysoko planeta Jupiter, později stoupá výše také Mars. Saturn je nejlépe viditelný v druhé polovině noci. Ráno vychází Venuše nízko nad jihovýchodní obzor. Aktivita Slunce je stále zvýšená. Přelety stanice ISS můžeme nyní pozorovat na večerní obloze.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 9. dubna ve 21:00 SELČ.
Obloha:
Měsíc je v první čtvrti hned zkraje týdne, v pondělí 7. dubna. Využijte jasných večerů k pozorování útvarů na jeho povrchu, které se tento týden budou jevit velmi plasticky.
Autor: Martin Gembec
Jupiter (−2,2 mag) je vysoko nad jihozápadem již od soumraku. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,5 mag) je už poměrně velký a jako jasnou hvězdu jej najdeme v rozumné výšce již před půlnocí v souhvězdí Panny, kde stále doprovází nedalekou hvězdu Spica. Tento týden nastává opozice Marsu, začne být lépe viditelný i večer.
Nedaleko Marsu, v souhvězdí Panny, najdeme také planetky Ceres a Vesta. Pro vyhledání se podívejte na přiloženou mapku.
Saturn (0,2 mag) zůstává nejlépe pozorovatelný v druhé polovině noci, nachází se v souhvězdí Vah. Venuše (−4,3 mag) vychází po páté hodině jako jasná jitřenka jen nízko nad jihovýchodní obzor.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 7. 4. | 19:45 | 7. 4. | Europa přechod měsíc 19:54–22:36 Europa přechod stínu 22:27–(1:12) |
|
| 9. 4. | 21:25 | 9. 4. | Europa zatmění končí 19:32 Io zákryt začíná 20:38 |
|
| 11. 4. | 23:05 | 10. 4. | Io přechod stínu 19:05–21:21 Io přechod měsíce končí 20:03 Ganymed zákryt začíná 20:56 |
|
| 12. 4. | 18:55 | 13. 4. | Kallisto přechod začíná 23:25 | |
| Časy jsou v letním čase (SELČ). | ||||
Aktivita Slunce byla zvýšená. Po silné erupci X1 z minulého týdne jsme zaznamenali další významnou erupci téměř stejné síly. Pak se aktivita zklidnila, ale na povrchu je stále dostatek skvrn, kde může k něčemu dojít. Například na odvrácené straně došlo o víkendu k další velmi silné erupci. Tak uvidíme, zda se k nám nenatočí i zajímavá skvrna. Další vývoj počtu a velikosti skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.
Přelety ISS nastávají tento týden ve večerních hodinách. Data přeletů dostanete na proklik z tabulky. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
| Stanice ISS | ||
| Karlovy Vary | Plzeň | Ústí nad Labem |
| Praha | České Budějovice | Liberec |
| Jihlava | Pardubice | Hradec Králové |
| Svitavy | Brno | Olomouc |
| Zlín | Ostrava | Bratislava |
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět také na serveru Calsky.com.
Kosmonautika:
- Jak to vypadá v kosmu, když se rusko-americké vztahy v politice ochlazují? Na to se pokusil ve svém článku odpovědět Dušan Majer. Logicky nám vychází, že Rusové a Američané se ve vesmíru navzájem potřebují. Bude tedy zajímavé sledovat další vývoj, ale nelze očekávat, že se na vzájemné spolupráci něco změní.
- Jak bylo zmíněno minulý týden, problémy s radarem na Floridě donutily týmy ULA a SpaceX odložit starty jejich raket. Nový termín startu pro loď Dragon společnosti SpaceX je 14. dubna ve 22:58 našeho času a o čtyři dny dříve 10. dubna v 19:45 se otevírá startovní okno raketě Atlas V společnosti United Launch Aliance (ULA) s tajnou družicí NROL-67. Pokud tedy půjde vše podle plánu, nové zásoby na ISS by měl dovézt Dragon 16. dubna. Ještě předtím se ale ke stanici vydá nákladní loď Progress M-23M. Start je v plánu již 9. dubna.
Výročí:
- 8. dubna 1964 (50 let) odstartovala zkušební kosmická loď Gemini 1. Vynesena byla upravenou balistickou raketou Titan, jejíž druhý stupeň ji dostal na oběžnou dráhu. Testovaly se pouze schopnosti rakety a chování a ovládání kosmické lodi na dálku. Návrat do atmosféry zatím nebyl v plánu.
- 9. dubna 1959 (55 let) byla veřejnosti představena sedmička programu Mercury. Šlo o prvních sedm astronautů, kteří se posléze v lodích Mercury vydali na balistický skok nebo na oběžnou dráhu do vesmíru. Řada z nich pak letěla i v dalších významných kosmických lodích. Někteří však to štěstí neměli.
Alan Shepard se stal prvním Američanem ve vesmíru při svém balistickém skoku v Mercury 3 a jako velitel Apolla 14 vstoupil jako pátý člověk na povrch Měsíce.
Virgil (Gus) Grissom letěl v Mercury 4, Gemini 3 a zahynul při testu Apolla 1.
John Glenn byl prvním Američanem na oběžné dráze v lodi Mercury 6, poté letěl až v raketoplánu Discovery (STS-95), kdy testoval vliv kosmu na starý i když trénovaný organismus. Tehdy mu bylo 77 let.
Scott Carpenter letěl na palubě Mercury 7, ale vzhledem k průběhu letu, kdy si dělal, co chtěl, a neplnil plán, byl z dalších letů vyloučen.
Wally Schirra letěl v Mercury 8, Gemini 6A a v Apollu 7. Jako první tak letěl do kosmu třikrát a jako jediný v lodích Mercury, Gemini i Apollo.
Gordon Cooper letěl v Mercury 9 a Gemini 5.
Deke Slayton měl smůlu (nález srdeční arytmie) a nakonec letěl až při známém letu Sojuz–Apollo v červenci 1975.
Výhled na příští týden:
- Úplněk; u nás neviditelné úplné zatmění Měsíce
- Měsíc a Saturn na ranní obloze (zákryt z j. Ameriky)
- Výročí: Christiaan Huygens
- Velikonoční svátky
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
