15. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 4. do 17. 4. 2022. Měsíc po první čtvrti je vidět převážně večer a koncem týdne bude v úplňku. Po západu Slunce můžeme vyhlížet jasný Merkur. Ráno stoupají nad jihovýchodní obzor postupně Saturn, Mars a jasná planeta Venuše. Aktivita Slunce je opět nižší. Na Mezinárodní vesmírnou stanici dorazila návštěvnická turistická mise Axiom 1 v lodi Crew Dragon. Na Zemi se má vrátit tříčlenná posádka čínské orbitální stanice. Před 55 lety startoval k Měsíci Surveyor 3, který poté navštívila posádka Apolla 12 a před 50 lety se k Měsíci vydalo Apollo 16.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v sobotu 16. dubna ve 20:55 SELČ. Hned v neděli 10. dubna je nad hvězdokupou Jesličky v souhvězdí Raka. 12. dubna míjí Regulus ve Lvu a 16. 4. je poblíž hvězdy Spica v Panně.
Planety
Na večerní oblohu stoupá jasný Merkur. 11. dubna má jasnost −1,5 mag a v neděli 17. 4. stále pěkných −1 mag. Den po dni tak bude stále výraznější hvězdou velmi nízko nad západním obzorem. Ranní obloha nabízí brzy po páté hodině trojici planet, které dominuje jasná Venuše (−4,2 mag). Výše už stoupá Mars (1 mag) a nejvýše je za svítání Saturn (0,9 mag).
Aktivita Slunce je opět nízká. Může to být ale jen přechodný stav, protože jak víme, na opačné polokouli Slunce jsou velké skvrny. Uvidíme za týden, jak se situace změní. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
8. dubna se k Mezinárodní vesmírné stanici vydala soukromá mise Axiom 1. Start kosmické lodi Crew Dragon se čtyřmi lidmi na palubě zajistila raketa Falcon 9 z floridské rampy LC-39A. Vzhledem k tomu, že na sousední LC-39B čeká na test tankování raketa SLS, naskytl se nám dlouho nevídaný pohled na dva zajímavé nosiče vedle sebe. Dříve jsme takto mohli vídat například raketoplány (2009), nebo raketoplán a raketu Ares-I.
Autor: NASA TV
Raketa Falcon 9 má 15. dubna v 15:41 SELČ vynést vojenskou družici NROL-85. První stupeň rakety má přistát zpátky na kosmodromu Vandenberg v Kalifornii.
Čínská kosmická loď Šen-čou 13 s trojicí kosmonautů se odpojí od čínské orbitální stanice a měla by přistát 16. dubna.
Testy rakety SLS nabraly zpoždění. Na vině byl nejprve technik, který špatně nastavil ventil odvětrávající mobilní startovací platformu. Následně při dalším pokusu se ukázalo, že zaseklý je ventil v héliovém okruhu stupně ICPS. Tento horní stupeň tedy nebude tankován a test proběhne pouze na centrálním stupni. Poté bude raketa odvezena zpět do haly VAB k posledním přípravám a může být případně vyměněn i zaseklý ventil v ICPS.
Autor: NASA/Jamie Peer
Výročí
12. dubna 1817 (205 let) zemřel francouzský astronom Charles Messier. Věnoval se především kometám, kterých objevil celkem patnáct. Ve chvíli, kdy se mu různé objekty na obloze začaly míchat mezi komety a nechtěl si je s nimi plést, začal vytvářet jejich katalog, který byl později doplňován a rozšiřován. Messiérův katalog má v současné době oficiálně 110 objektů, ačkoli například dvojitá hvězdokupa h a chí v Perseu by si zasloužila být zařazena jako 111. objekt katalogu. Na Messiérovy objekty se pořádá kolem březnového novu hon během jediné noci, kdy je snahou astronoma amatéra zachytit co nejvíc objektů tohoto katalogu, tzv. Messiérův maratón.
14. dubna 1942 (80 let) zemřel estonský výzkumník Leonid Alexejevič Kulik. Věnoval se výzkumu meteoritů a je znám především jako organizátor výprav do oblasti Podkamennej Tungusky, kde spadl roku 1908 známý Tunguzský meteorit. Výpravy uskutečnil celkem čtyři, první v roce 1927. I po tak dlouhé době bylo místo zkázy dobře zachovalé. Výbuch, který nastal v atmosféře, nezanechal kráter, ale zničil značnou část porostu v nepřístupné tajze.
16. dubna 1682 (340 let) se narodil anglický matematik a fyzik John Hadley. S astronomií ho pro současníka nejspíš váže pojem Rima Hadley, což je místo přistání mise Apollo 15 na povrchu Měsíce. Hadley však přinesl technické vynálezy, které měly hlubší dopad. Zkonstruoval například dalekohled Newtonova typu s parabolickým zrcadlem a je znám také jako vynálezce oktantu, kterým se měří výška Slunce nebo hvězd nad obzorem. Byl to předchůdce sextantu, který se používal v námořní navigaci a dodnes se s ním lze mezi nadšenci setkat. Hadley však nebyl první, kdo s myšlenkou tohoto přístroje přišel. Tu připisujeme Isaacu Newtonovi. Ten svůj poznatek sice sdělil příteli Halleyovi, ale narozdíl od fyzikálních zákonů, Halley jeho nápad včas nepublikoval.
16. dubna 1972 (50 let) odstartovala na Měsíc posádka lodi Apollo 16. John Young a Charles Duke poté 21. dubna přistáli na povrchu Měsíce v oblasti Cayleovy planiny asi 85 km od kráteru Descartes. Mezitím Thomas Mattingly obíhal ve velitelské sekci kolem Měsíce.
17. dubna 1967 (55 let) odstartoval k Měsíci Surveyor 3. Sonda měla za úkol na Měsíci měkce přistát. Je známa hlavně tím, že ji o dva roky později navštívila posádka lodi Apollo 12.
Výhled na příští týden
- Velmi jasný Merkur na večerní obloze
- výročí: Grigorij Abramovič Šajn
- výročí: Saljut 7
- výročí: Vladimir Komarov
- výročí: Ranger 4
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
