Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2021

16. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 21. dubna 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 4. do 25. 4. 2021. Měsíc na večerní obloze bude dorůstat od čtvrti k úplňku. Mars je večer nad západním obzorem. Do středy jsou nad ránem jsou dobré podmínky pro pozorování komety C/2020 R4 (ATLAS). Ráno nad jihovýchodem jsou nízko nad obzorem Saturn a Jupiter. Na Zemi se vrátila tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-17. K ISS má odstartovat čtyřčlenná posádka v lodi Crew Dragon. Vrtulníček Ingenuity úspěšně otestoval nový palubní software a na pondělí je v plánu pokus o vzlet. OSIRIS-REx naposledy vyfotila místo odběru vzorků z planetky Bennu. Před 50 lety vynesla raketa Proton-K první orbitální stanici Saljut.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 20. dubna v 8:59 SELČ. Díky jeho výšce nad obzorem máme ideální podmínky k pozorování detailů na povrchu.

CME, Venuše a Merkur v koronografu SOHO 17. dubna 2021 Autor: SOHO/ESA/NASA
CME, Venuše a Merkur v koronografu SOHO 17. dubna 2021
Autor: SOHO/ESA/NASA
Planety:
Na večerní obloze je vidět nad západem Mars (1,4 mag), nyní na pomezí Býka a Blíženců. Přibližuje se k otevřené hvězdokupě M35. Ranní planety, tedy Saturn (0,7 mag) a Jupiter (−2,2 mag) jsou za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem. Venuše bude pomalu mizet k levému okraji snímku koronografu SOHO. Od zakrytého Slunce se zde od středu doleva pohybuje také slabší Merkur. (Venuše má dlouhé čárky, vznikající přetékáním světla do sousedních pixelů detektoru).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Povrch však nebyl zcela beze skvrn. V pátek 16. dubna byly skupiny skvrn u východního i západního okraje a navíc došlo těsně za východním okrajem k silné erupci doprovázené CME (animace výronu hmoty z koróny zde). Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2020 R4 (ATLAS) je nyní vysoko na ranní obloze. Do středy ještě nebude svým světlem vadit Měsíc před úplňkem. Mapku poloh komety najdete např. na druhé straně Mapy s úkazy na duben 2021.

Kosmonautika

Kabina Sojuzu MS-17 těsně před dosednutím do kazašské stepi 17. dubna 2021 Autor: NASA
Kabina Sojuzu MS-17 těsně před dosednutím do kazašské stepi 17. dubna 2021
Autor: NASA
Sojuz MS-17 úspěšně dosedl v sobotu 17. dubna ráno do stepi v Kazachstánu. Na Zemi se vrátila tříčlenná posádka Sergej Ryžikov, Sergej Kuď-Sverčkov a Kate Rubins(ová).

Nyní již netrpělivě očekáváme další start pilotované lodi Crew Dragon. Raketa Falcon 9 jej má vynést na stanici v rámci mise Crew-2. Zajímavostí je, že kabina byla použita při demonstrační misi DM-2 loni od května do srpna a první stupeň rakety byl použit při misi Crew-1. Jde tak o první znovupoužití komerční kosmické lodi na zčásti znovupoužité raketě. Statický zážeh rakety proběhl úspěšně v sobotu a start je v plánu ve čtvrtek 22. dubna.

Vrtulníček Ingenuity má za sebou úspěšný update software a nic snad nebrání zkušebnímu pondělnímu letu. NASA oznámila, že k pokusu o vzlet má dojít v 9:30 SELČ a přímý přenos NASA TV s informacemi o výsledku testu má být spuštěn ve 12:15 SELČ. Pokud let proběhne, ve 14 hodin našeho času proběhne tisková konference.

Sonda OSIRIS-REx proletěla 7. dubna naposledy poblíž místa odběru vzorků na povrchu planetky Bennu. Máme tedy k dispozici porovnávací snímky před odběrem a po něm. Sonda zůstane v blízkosti planetky do 10. května, kdy se vydá na dvouletou cestu zpět k Zemi.

NASA v pátek oznámila překvapivou zprávu, že do užšího výběru na přistávací systém na Měsíci v rámci programu Artemis nepostoupí dva kandidáti z okruhu soukromých firem, ale s ohledem na omezený rozpočet a příznivou cenovou nabídku pouze Starship společnosti SpaceX. Nyní se očekává, že do roku 2024 bude systém Super Heavy – Starship dokončen do té fáze, že bude moci být usutečněn demonstrační let na povrch Měsíce a následně tedy by se posádka Orionu vynesená raketou SLS měla spojit na orbitě Měsíce s lunární verzí Starship. To se zřejmě ještě v roce 2024 nestihne, ale nový způsob výzkumu Měsíce je včerejškem zase o něco blíž realitě.

Podle plánu má v neděli 25. dubna z Vostočného odstartovat raketa Sojuz-2.1b s horním stupněm Fregat-M a 36 družicemi systému OneWeb.

Výročí

19. dubna 1971 (50 let) se vydala do kosmu první orbitální stanice Saljut 1. Lety Sojuzů 10 a 11 k této stanici provázel nezdar. První se se stanicí vůbec nespojil, druhý u ní zakotvil na 23 dní, ale posádka poté zahynula při sestupu kvůli brzo otevřenému ventilu pro vyrovnání tlaku v kabině. Zajímavostí je, že stanici se podařilo po 175 dnech bezpečně navést do hustých vrstev atmosféry nad Tichým oceánem, kde zanikla.

Koncem dubna 2006 (15 let) začaly být dobře viditelné fragmenty komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Kometa se dostává ke Slunci každého 5,3 roku a rozpadá se tak, že už brzy možná přestane existovat a zbyde po ní jen občasný meteorický roj Herculid.

Výhled na příští týden 

  • Start orbitální stanice Tianhe
  • výročí: Dennis Tito, turista
  • výročí: supernova 1006

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Saljut 1, 73P, Schwassmann-Wachmann, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »