Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2021

16. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 21. dubna 2021 ve 21:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 4. do 25. 4. 2021. Měsíc na večerní obloze bude dorůstat od čtvrti k úplňku. Mars je večer nad západním obzorem. Do středy jsou nad ránem jsou dobré podmínky pro pozorování komety C/2020 R4 (ATLAS). Ráno nad jihovýchodem jsou nízko nad obzorem Saturn a Jupiter. Na Zemi se vrátila tříčlenná posádka v lodi Sojuz MS-17. K ISS má odstartovat čtyřčlenná posádka v lodi Crew Dragon. Vrtulníček Ingenuity úspěšně otestoval nový palubní software a na pondělí je v plánu pokus o vzlet. OSIRIS-REx naposledy vyfotila místo odběru vzorků z planetky Bennu. Před 50 lety vynesla raketa Proton-K první orbitální stanici Saljut.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v úterý 20. dubna v 8:59 SELČ. Díky jeho výšce nad obzorem máme ideální podmínky k pozorování detailů na povrchu.

CME, Venuše a Merkur v koronografu SOHO 17. dubna 2021 Autor: SOHO/ESA/NASA
CME, Venuše a Merkur v koronografu SOHO 17. dubna 2021
Autor: SOHO/ESA/NASA
Planety:
Na večerní obloze je vidět nad západem Mars (1,4 mag), nyní na pomezí Býka a Blíženců. Přibližuje se k otevřené hvězdokupě M35. Ranní planety, tedy Saturn (0,7 mag) a Jupiter (−2,2 mag) jsou za svítání jen velmi nízko nad jihovýchodem. Venuše bude pomalu mizet k levému okraji snímku koronografu SOHO. Od zakrytého Slunce se zde od středu doleva pohybuje také slabší Merkur. (Venuše má dlouhé čárky, vznikající přetékáním světla do sousedních pixelů detektoru).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Povrch však nebyl zcela beze skvrn. V pátek 16. dubna byly skupiny skvrn u východního i západního okraje a navíc došlo těsně za východním okrajem k silné erupci doprovázené CME (animace výronu hmoty z koróny zde). Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2020 R4 (ATLAS) je nyní vysoko na ranní obloze. Do středy ještě nebude svým světlem vadit Měsíc před úplňkem. Mapku poloh komety najdete např. na druhé straně Mapy s úkazy na duben 2021.

Kosmonautika

Kabina Sojuzu MS-17 těsně před dosednutím do kazašské stepi 17. dubna 2021 Autor: NASA
Kabina Sojuzu MS-17 těsně před dosednutím do kazašské stepi 17. dubna 2021
Autor: NASA
Sojuz MS-17 úspěšně dosedl v sobotu 17. dubna ráno do stepi v Kazachstánu. Na Zemi se vrátila tříčlenná posádka Sergej Ryžikov, Sergej Kuď-Sverčkov a Kate Rubins(ová).

Nyní již netrpělivě očekáváme další start pilotované lodi Crew Dragon. Raketa Falcon 9 jej má vynést na stanici v rámci mise Crew-2. Zajímavostí je, že kabina byla použita při demonstrační misi DM-2 loni od května do srpna a první stupeň rakety byl použit při misi Crew-1. Jde tak o první znovupoužití komerční kosmické lodi na zčásti znovupoužité raketě. Statický zážeh rakety proběhl úspěšně v sobotu a start je v plánu ve čtvrtek 22. dubna.

Vrtulníček Ingenuity má za sebou úspěšný update software a nic snad nebrání zkušebnímu pondělnímu letu. NASA oznámila, že k pokusu o vzlet má dojít v 9:30 SELČ a přímý přenos NASA TV s informacemi o výsledku testu má být spuštěn ve 12:15 SELČ. Pokud let proběhne, ve 14 hodin našeho času proběhne tisková konference.

Sonda OSIRIS-REx proletěla 7. dubna naposledy poblíž místa odběru vzorků na povrchu planetky Bennu. Máme tedy k dispozici porovnávací snímky před odběrem a po něm. Sonda zůstane v blízkosti planetky do 10. května, kdy se vydá na dvouletou cestu zpět k Zemi.

NASA v pátek oznámila překvapivou zprávu, že do užšího výběru na přistávací systém na Měsíci v rámci programu Artemis nepostoupí dva kandidáti z okruhu soukromých firem, ale s ohledem na omezený rozpočet a příznivou cenovou nabídku pouze Starship společnosti SpaceX. Nyní se očekává, že do roku 2024 bude systém Super Heavy – Starship dokončen do té fáze, že bude moci být usutečněn demonstrační let na povrch Měsíce a následně tedy by se posádka Orionu vynesená raketou SLS měla spojit na orbitě Měsíce s lunární verzí Starship. To se zřejmě ještě v roce 2024 nestihne, ale nový způsob výzkumu Měsíce je včerejškem zase o něco blíž realitě.

Podle plánu má v neděli 25. dubna z Vostočného odstartovat raketa Sojuz-2.1b s horním stupněm Fregat-M a 36 družicemi systému OneWeb.

Výročí

19. dubna 1971 (50 let) se vydala do kosmu první orbitální stanice Saljut 1. Lety Sojuzů 10 a 11 k této stanici provázel nezdar. První se se stanicí vůbec nespojil, druhý u ní zakotvil na 23 dní, ale posádka poté zahynula při sestupu kvůli brzo otevřenému ventilu pro vyrovnání tlaku v kabině. Zajímavostí je, že stanici se podařilo po 175 dnech bezpečně navést do hustých vrstev atmosféry nad Tichým oceánem, kde zanikla.

Koncem dubna 2006 (15 let) začaly být dobře viditelné fragmenty komety 73P/Schwassmann-Wachmann. Kometa se dostává ke Slunci každého 5,3 roku a rozpadá se tak, že už brzy možná přestane existovat a zbyde po ní jen občasný meteorický roj Herculid.

Výhled na příští týden 

  • Start orbitální stanice Tianhe
  • výročí: Dennis Tito, turista
  • výročí: supernova 1006

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Saljut 1, 73P, Schwassmann-Wachmann, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »