16. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 4. do 24. 4. 2022. Měsíc po úplňku je vidět převážně v druhé polovině noci. Po západu Slunce můžeme vyhlížet jasný Merkur. Ráno stoupají nad jihovýchodní obzor postupně Saturn, Mars a jasná planeta Venuše. Aktivita Slunce je zatím nízká. Nastane maximum meteorického roje Lyridy. Na Zemi se vrátila trojice čínských kosmonautů a chystá se návrat čtyř turistů z ISS. Blíží se start další stálé posádky ISS, mise Crew-4. Vozítko Perseverance se na Marsu přesunulo do těsné blízkosti dávné říční delty. Před 50 lety startovala k Měsíci pilotovaná mise Apollo 16.
Obloha
Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 23. dubna ve 13:56 SELČ.
Autor: Martin Gembec
Večer je vidět nad západem až severozápadem jasný Merkur. V neděli 17. dubna ve 20:40 SELČ, kdy je Slunce 7° pod obzorem, je Merkur s jasností −1 mag asi 7° nad vysoko. Další neděli 24. dubna v 21 hodin je Slunce 8° pod obzorem a Merkur s jasností −0,4 mag je 9 stupňů vysoko. Bude tedy velmi nápadnou „hvězdou“ viditelnou snadno i pouhým okem.
Ranní obloha nabízí brzy po páté hodině trojici planet, které dominuje jasná Venuše (−4,2 mag). Výše už stoupá Mars (1 mag) a nejvýše je za svítání Saturn (0,9 mag).
Aktivita Slunce je opět nízká. Může to být ale jen přechodný stav, protože jak víme, na opačné polokouli Slunce se děly zajímavé věci a skvrny se již v sobotu večer začaly ukazovat i u východního okraje slunečního disku. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Každý rok kolem 22. dubna vrcholí meteorický roj Lyrid. Letos je třeba pozorovat nejlépe kolem půlnoci a krátce po ní, než vyjde Měsíc. Počty jsou nejvyšší nad ránem, kdy stoupá radiant roje nejvýše. Při dobrém počasí bychom mohli spatřit alespoň deset meteorů za hodinu.
Autor: Martin Gembec
Kosmonautika
Na Mezinárodní vesmírné stanici proběhne 18. dubna výstup ruských kosmonautů do volného kosmu. V návaznosti na to byla prodloužena soukromá mise Axiom 1. Odpojení je naplánováno na úterý 19. dubna v 16:35 SELČ a přistání o den později, ve středu 20. dubna okolo 3. hodiny ráno našeho času. Mezitím se chystá start rakety Falcon 9 s lodí Crew Dragon na misi Crew-4, kterou se k ISS vydá další čtveřice stálé posádky stanice. Mezi nimi bude také italská astronautka Samantha Cristoforetti. Mise Crew-4 má plánovaný start na konec tohoto týdne.
Raketa Falcon 9 měla z kosmodromu Vandenberg v Kalifornii vynést družici NROL-85 v pátek 15. dubna, ale start byl kvůli počasí přeložen nejdříve na nedělní odpoledne našeho času. Michal Václavík z České kosmické kanceláře upřesňuje: na kruhovou oběžnou dráhu s výškou okolo 1100 km a sklonem 63° 26′ má být vynesena dvojice družic Intruder třetí generace družicové řady NOSS pro sběr zpravodajských signálů, elektronický průzkum, identifikaci a sledování námořích plavidel.
Čínská kosmická loď Šen-čou 13 s trojicí kosmonautů úspěšně přistála v sobotu 16. dubna.
Dva úspěšné čínské starty obstaraly raketa CZ-3B/G3, která vynesla telekomunikační družici ChinaSat 6D na dráhu přechodovou ke geostacionární, a raketa CZ-4C, která vynesla družici Daqi 1 určenou k sledování počasí a globální změny klimatu.
Test tankování rakety SLS byl "úspěšný" jen pokud se na něj díváme jako na důvod, proč se testovalo. Raketa bude nyní přesunuta i s mobilní vypouštěcí plošinou a věží zpět do budovy VAB k dalším úpravám. Problémy se vyskytly tři. Nejprve 4. dubna výpadek dodávky dusíku plnící prostor kolem spalovacích komor, turbočerpadel a ventilů. Poté 7. dubna závada na héliovém zpětném ventilu horního stupně ICPS (helium se používá například při proplachování motoru RL10 a čištění potrubí). A konečně 14. dubna se objevil malý únik kapalného vodíku v čerpacím stojanu TSMU dole na vypouštěcí plošině.
Vozítko Perseverance ujelo za poslední měsíc několik kilometrů a přesunulo se do těsné blízkosti nánosů bývalé říční delty. Podobně vrtulníček Ingenuity vykonal již 25. let na povrchu Marsu a nachází se také jen pár set metrů východně od delty.
Autor: NASA/JPL-Caltech/MSSS/USGS/Univ. of Arizona/Jan Vacek
Výročí
16. dubna 1682 (340 let) se narodil anglický matematik a fyzik John Hadley. S astronomií ho pro současníka nejspíš váže pojem Rima Hadley, což je místo přistání mise Apollo 15 na povrchu Měsíce. Hadley však přinesl technické vynálezy, které měly hlubší dopad. Zkonstruoval například dalekohled Newtonova typu s parabolickým zrcadlem a je znám také jako vynálezce oktantu, kterým se měří výška Slunce nebo hvězd nad obzorem. Byl to předchůdce sextantu, který se používal v námořní navigaci a dodnes se s ním lze mezi nadšenci setkat. Hadley však nebyl první, kdo s myšlenkou tohoto přístroje přišel. Tu připisujeme Isaacu Newtonovi. Ten svůj poznatek sice sdělil příteli Halleyovi, ale narozdíl od fyzikálních zákonů Halley jeho nápad včas nepublikoval.
Autor: NASA/Charles Duke
17. dubna 1967 (55 let) odstartoval k Měsíci Surveyor 3. Sonda měla za úkol na Měsíci měkce přistát. Je známa hlavně tím, že ji o dva roky později navštívila posádka lodi Apollo 12.
19. dubna 1892 (130 let) se narodil ruský astronom Grigorij Abramovič Šajn. Jeho jméno je zmiňováno v souvislosti s objevem rotace hvězd, na němž se podílel s Otto Struvem. Zabýval se také fyzikou plynných mlhovin, objevil několik asteroidů a jednu kometu. Jméno Shajn se vyskytuje celkem u dvou komet: C/1925 F1 (Shajn-Comas Solá) objevil Grigorij Šajn a 61P/Shajn–Schaldach spoluobjevila jeho žena Pelageja Šajn.
19. dubna 1982 (40 let) byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur pomocí rakety Proton orbitální stanice Saljut 7. Poslední stanice tohoto typu před známým Mirem byla na oběžné dráze až do roku 1991. U stanice se vystřídalo 10 pilotovaných a 14 nepilotovaných lodí. Posádka Sojuzu T-15 přiletěla na Saljut 7 v květnu 1986 ze stanice Mir a odvezla odsud některé vybavení zpět na stanici Mir. Zánik Saljutu 7 zařídil Kosmos 1686, který s ní sestoupil do hustých vrstev atmosféry 8. února 1991. Zbytky dopadly na území Argentiny.
Autor: aerospaceweb.org
23. dubna 1962 (60 let) odstartovala k Měsíci americká sonda Ranger 4. Sonda dopadla nekontrolovaně na odvrácenou stranu Měsíce, neboť selhala dodávka elektrické energie. V této době slavil větší úspěchy Sovětský svaz se svým programem Luna.
Výhled na příští týden
- Merkur míjí Plejády
- výročí: Kosmos 4
- výročí: Valerij Poljakov
- výročí: Karl Friedrich Gauss
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
