Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  16. vesmírný týden 2023

16. vesmírný týden 2023

Mapa oblohy 19. dubna 2023 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 4. do 23. 4. 2023. Měsíc bude v novu. Venuše je večer nejvýraznějším objektem nad západem. Máme poslední příležitost spatřit dobře planetu Merkur. V Blížencích je Mars. Evropská sonda JUICE je úspěšně na cestě k Jupiteru. SpaceX dostala povolení k testům systému Super Heavy Starship, let se může uskutečnit už v pondělí. Vrtulníček Ingenuity má za sebou již 50. let na povrchu Marsu. 100 let připomínáme od narození českého geofyzika, radioamatéra a popularizátora Jiřího Mrázka. 425 let uplyne od narození renesančního autora Nového Almagestu Giovanni Riccioliho.

Obloha

Měsíc bude v novu ve čtvrtek 20. dubna v 6:13 SELČ. 21. dubna bude večer nad planetou Merkur a 23. dubna bude těsně nad Venuší.

Planety
Nejvýraznějším objektem je večer nad západním obzorem Venuše (−4,1 mag). Merkur (jas už je v kladných magnitudách) vypadá nyní v dalekohledu jako ztenčující se srpek, ale bude čím dál hůř k nalezení. Mars (1,3 mag) je uprostřed souhvězdí Blíženců.  

Aktivita Slunce je spíše nízká. Aktivní oblasti se střídají, ale jejich erupční potenciál je velmi malý. Zatím. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Kosmická sonda JUICE, vlajková mise Evropské vesmírné agentury, se vydala na raketě Ariane 5 k Jupiteru. Přesněji na složitou cestu, při které gravitačními manévry u Země a Venuše postupně zrychlí a k největší planetě doletí v roce 2031. Pokud půjde vše podle plánu, měla by zkoumat Jupiter a jeho ledové měsíce nejméně tři roky a v roce 2034 se stát dokonce družicí měsíce jiné planety (Ganymedu). Vše o sondě včetně kometovaných přenosů najdete v našem článku.

Start mise sondy JUICE k Jupiteru 14. 4. 2023 pomocí rakety Ariane 5 Autor: ESA/Arianespace
Start mise sondy JUICE k Jupiteru 14. 4. 2023 pomocí rakety Ariane 5
Autor: ESA/Arianespace

Nezdolný dron Ingenuity zvládl na povrchu Marsu již 50. let v jeho nehostinných podmínkách extrémně řídké mrazivé atmosféry. Tým jej projektoval na 5 letů s tím, že je bude dělat postupně komplikovanější a požene to až do extrému, kde hrozilo rozbití. Jenže stroj si vedl natolik dobře, že se stal jakýmsi předvojem vozítka Perseverance a průzkumníkem. A limity si posouvá. Vylepšil se software, který dokáže lépe najít místo vhodné k dosednutí, létá se výše i rychleji. V období zimy se podařilo přežít nedostatek energie, zvýšila se rychlost rotace vrtulí. Skvělý výkon na technologický demontrátor a první stroj létající na jiné planetě.

V sobotu přišla zpráva, že americká FAA povolila testování systému obří rakety Super Heavy s lodí Starship. Vzhledem k tomu, že raketa je připravena ke startu, nelze vyloučit první pokus o start již 17. dubna odpoledne (okno mezi 14 a 17:00 SELČ), jak bylo oznámeno SpaceX v minulém týdnu. Ani případné odklady ale nepřekvapí.

SpaceX také musela odložit start mise Transporter-7 na Falconu 9, který proběhl úspěšně až v sobotu 15. 4. Mezitím již proběhl statický zážeh rakety Falcon Heavy. Ta má vynést družici Viasat-3 Americas a další dva menší náklady. Start je zatím v plánu 25. 4. Nejbližším startem z Floridy má být 19. dubna mise Starlink 6-2 na Falconu 9.

Nákladní loď Dragon ukončila zásobovací misi CRS-27 k ISS a přistála i s materiálem a výsledky experimentů zpět na Zemi 16. dubna.

Výročí

17. dubna 1598 (425 let) se narodil italský astronom a teolog Giovanni Battista Riccioli. Zabýval se také kyvadly a pádem těles, ale znám je především jako autor „Nového Almagestu“ a nyní užívaných názvů útvarů na Měsíci. Jeho dílo Almagestum Novum je fantastickou encyklopedií o 1500 stranách rozměru 25×38 cm plnou textů, tabulek a nákresů. Mapy Měsíce vytvořené Grimaldim doplnil o řadu názvů používaných dodnes, např. Moře klidu (Mare tranquilitatis), kráter Koperník, Kepler, Galilei atd.

17. dubna 1923 (100 let) se narodil český geofyzik a popularizátor RNDr. Jiří Mrázek, CSc. I mezi zájemci o vesmír je řada radioamatérů a kdo z nich by neznal značku OK1GM. Cituji: Není mnoho osobností s tak výjimečnými duševními schopnostmi, jako byl dr. J. Mrázek. Proto je jeho odchod ztrátou bez nadsázky pro celou společnost. Byl vědcem, ale nenechával si to, na co přišel a co zvládl, pro sebe. Měl vynikající schopnost vysvětlovat ty nejsložitější technické věci i úplným laikům, a to vysvětlovat tak, že porozuměli. Jeho komentáře a pořady v rozhlase a televizi a články v časopisech byly všem srozumitelné, i když pojednávaly o vědeckých poznatcích a informovaly o nejmodernější technice. Byl chodící encyklopedií přesných dat a údajů ze všech oborů, o které se zajímal. Ať už šlo o kosmonautiku, astronomii, telekomunikace, matematiku, elektroniku nebo v posledních letech o výpočetní techniku, vždy šel až k samým kořenům problematiky. A vycházeje z této hloubky, mnohdy hraničící s filosofií, uměl použít velmi srozumitelné výrazové prostředky, aby své poznatky sdělil ostatním. A nejen to. Jeho myšlenky, přístupy a nápady byly vždy originální vlastní, nové. Přesto zůstával vždy skromný, každému rád poradil, všechny písemné dotazy zodpovídal týž den. A pracoval do posledních dnů svého života, i když musel přemáhat bolest.

23. dubna 1858 (165 let) se narodil známý fyzik Max Planck. Zpočátku se zabýval teoriemi termodynamiky a akustikou. Zásadní objev přinesl na poli záření černého tělesa, když zjistil, že energie je kvantována. Těmito pracemi tak zavdal vzniku kvantové mechaniky, ale měl i vliv na moderní způsob zkoumání vesmíru. Po druhé světové válce vznikla na jeho popud Společnost Maxe Plancka pro podporu přírodních a společenských věd, na jejímž základě pracuje nyní mnoho výzkumných pracovišť, mimo jiné několik zaměřených na astrofyziku.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Arno Penzias
  • výročí: Explorer 58, HCMM
  • výročí: Eugene Merle Shoemaker
  • výročí: GALEX

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2023 - článek na astro.cz
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Max Planck, Giovanni Battista Riccioli, Dr. Jiří Mrázek, JUICE


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »