Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2011

17. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 27.4.2011, zdroj: astronet.ru
Mapa oblohy 27.4.2011, zdroj: astronet.ru
Přehled událostí pro týden od 25. 4. do 1. 5. 2011.

Měsíc po poslední čtvrti je viditelný nad ránem. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci je řada skvrn. Večer přeletá ISS. Startuje raketoplán s Krtečkem na palubě.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 27. dubna 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru

seskupení 1. května 2011
seskupení 1. května 2011
Obloha:

Měsíc je v poslední čtvrti v pondělí 25. dubna. S planetami se nad ránem potká až o víkendu na začátku května. V neděli bude mít pod sebou čtyři planety, ale ty asi nebudou pozorovatelné (snad až na Venuši). Lepší podmínky k pozorování zajímavých seskupení planet ráno nastanou až v květnu.

Planety viditelné okem: Saturn (0,4 mag) v souhvězdí Panny kraluje noční obloze už od soumraku.

Aktivita Slunce průběžně stoupá. Několik skupin skvrn bylo pozorovatelných celý týden a mělo by tomu být i v týdnu následujícím. Nezapomeňte se před pohledem do Slunce chránit správným filtrem, např. z Baader fólie. Aktuální snímek Slunce z družice SDO.

Pokud raketoplán odstartuje, sledujte aktuální předpovědi na zmíněných webových stránkách Heavens-above.com nebo Calsky.com. Najdete tu upřesněné předpovědi případného přeletu raketoplánu.
Viditelnost ISS a NanoSail-D: klikněte si v tabulce na nejbližší místo (řazeno od západu na východ. Odkazy vedou na Heavens-above.com).

Stanice ISS   NanoSail-D
Karlovy Vary Plzeň   Karlovy Vary Plzeň
Most Ústí nad Labem   Most Ústí nad Labem
České Budějovice Tábor   České Budějovice Tábor
Liberec Kolín   Liberec Kolín
Jihlava Pardubice   Jihlava Pardubice
Hradec Králové Brno   Hradec Králové Brno
Prostějov Olomouc   Prostějov Olomouc
Zlín Opava   Zlín Opava
Ostrava Frýdek-Místek   Ostrava Frýdek-Místek

Kosmonautika:

  • 29. duben je velice očekávaným datem. Do vesmíru má odstartovat raketoplán Endeavour se zajímavým vědeckým nákladem - přístrojem na detekci projevů antihmoty a také s Krtečkem v osobním balíčku Drewa Feustela. Sledujte průběh příprav na našem webu.
  • 27. dubna má odstartovat nákladní loď Progress-M k ISS.
  • Plánované starty raket proběhly minulý týden úspěšně. Jednalo se o indickou PSLV a evropskou Ariane 5-ECA.
  • 22. dubna proběhl 5. atmosférický test nového letounu společnosti Scaled Composities postaveného pro Virgin Galactic. Jedná se o "kosmoplán", tedy letadlo, které na krátko vyletí po balistické křivce a ocitne se asi na 10 minut ve výšce nad 100 km, považované oficiálně za hranici vesmíru. Let kosmoplánem má vyjít na 200 tisíc dolarů - je tedy mnohařádově levnější než běžná raketa (asi 20 miliónů dolarů za letenku na ISS). Zároveň je schopen vynést více pasažérů. Mezi těmi, kdo už mají koupenu letenku, jsou i Češi. Kosmoplán startuje pod křídlem letounu White Knight Two (Bílý rytíř 2) a ve stratosféře je uvolněn, přičemž je zažehnut raketový motor. Ten se po chvíli vypne a kosmoplán dosahuje vrcholu křivky. Poté speciálním způsobem brzdí a klouže jako běžný kluzák až na letiště v Mohavské poušti v USA. Space Ship Two (tak se kosmoplán jmenuje) navazuje na první úspěšný let soukromé společnosti do vesmíru s lodí Space Ship One, která uspěla v soutěži X-Prize. Odkaz na snímek z posledního letu. Snímky z prvního letu nové lodi zde. Článek s podrobnějšími informacemi a snímky vesmírného letiště.

Výročí

  • 28. dubna 2001 (10 let) odstartoval do vesmíru první vesmírný turista - soukromník Dennis Tito. Jeho let trval 7 dnů, z toho 5 na stanici ISS a byl doprovázen určitými nesouhlasnými reakcemi ze strany NASA. Tito zaplatil ruské straně 20 miliónů dolarů. Článek iDNES, podrobnosti na Wikipedii.
  • Na přelomu 30. dubna a 1. května byla roku 1006 spatřena supernova v souhvězdí Vlka. Více psali před pěti lety k tisíciletému výročí IAN.

Mapa oblohy na duben s vybranými úkazy ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Supernova 1006, Dennis Tito


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »