Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2014

17. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 23.dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 23.dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 21. 4. do 27. 4.

Měsíc je vidět ráno a dopoledne kolem poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Později před půlnocí také Saturn. Ráno je velmi nízko nad jihovýchodním obzorem Venuše. Vrcholí aktivita meteorického roje Lyrid. Zkuste také některou z večerních slabších komet. Aktivita Slunce je zvýšená, měli jsme i množství skvrn. Přelety stanice ISS večer končí, dále bude zajímavé sledovat případné denní přelety přes Slunce.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. dubna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 22. dubna. Nejlépe si jej asi všimnete na ranní nebo dopolední obloze vpravo od Slunce. V pátek nebo v sobotu ráno jej možná zastihnete na svítajícím nebi kousek nad jasnou Venuší, Jitřenkou.

Planety:
Jupiter (−2,1 mag) je večer na jihozápadě. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,3 mag) je podobně vysoko na jihovýchodě. Je hodně jasný a stále poměrně velký na sledování detailů na povrchu. Připomínáme, že mapka albedových útvarů je k dispozici např. na zadní straně mapky na duben.
Saturn (0,1 mag) vychází po půl desáté a před půlnocí už se dá dobře pozorovat.
Viditelnost Venuše (−4,1 mag) je ráno už velmi špatná, je pouze pár stupňů nad jihovýchodem za svítání.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
21. 4. 21:20   21. 4. Ganymed přechod stínu 20:07–23:30
23. 4. 23:00   22. 4. Kallisto zatmění končí 22:43
26. 4. 20:35   24. 4. Io přechod měsíce zač. 21:42
Io přechod stínu zač. 22:56
      25. 4. Io zatmění končí 22:30
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Meteorický roj Lyrid bude mít své maximum v tomto týdnu. Připadá na úterý 22. 4. a vzhledem k tomu, že proti sobě jdou čas předpovězeného maxima, svit Měsíce a výška radiantu nad obzorem, bude asi kompromisem sledovat meteory někdy v úterý pozdě večer a po půlnoci, než vyjde Měsíc. Podrobnosti o roji čtěte v článku.

Slabší komety večerní oblohy – to jsou především C/2012 K1 (PanSTARRS) a C/2014 E2 (Jacques). První z nich je dobře viditelná vysoko na východě nad souhvězdím Pastýře. Druhá jmenovaná nám mizí pomalu z oblohy pro svoji polohu nízko na jihozápadě na rozhraní souhvězdí Kompasu a Jednorožce. Informace o kometách hledejte na webu kommet.cz.

Aktivita Slunce se nyní projevuje velkým množstvím skvrnek a ojedinělými erupcemi. K Zemi dokonce o víkendu doputoval oblak částic, který vyvolal slabou geomagnetickou aktivitu. Uvidíme tedy, co bude dál. Další vývoj počtu a velikosti skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS večer skončily, ale zkuste si vyhledat na serveru Calsky.com nějaký přelet přes Slunce. Tyto přelety budou nyní na denním pořádku, ale v lokalitě, kde bydlíme, jsou pochopitelně vzácné. Je dobré být připraveni a případně za přeletem popojet. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme právě na uvedené internetové stránce. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Kosmonautika:

  • Nákladní loď Dragon startovala ke své třetí zásobovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Start jsme sledovali online a záběry přímo z rakety stály za vidění. Dragon se ke stanici připojil úspěšně v neděli odpoledne.
     
  • Jak dopadla mise sondy LADEE, která detailně zkoumala atmosféru či prach těsně nad povrchem Měsíce? Inu dopadla úspěšně a to dopadem na jeho povrch v minulém týdnu.
     

Výhled na příští týden:

  • Starý a mladý Měsíc kolem novu
  • Večerní planety Jupiter, Mars a Saturn
  • Éta Aquaridy – nástup do maxima
  • Výročí: Objev Neptunovy Nereidy
  • Výročí: Magellan k Venuši

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »