Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2014

17. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 23.dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 23.dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 21. 4. do 27. 4.

Měsíc je vidět ráno a dopoledne kolem poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Později před půlnocí také Saturn. Ráno je velmi nízko nad jihovýchodním obzorem Venuše. Vrcholí aktivita meteorického roje Lyrid. Zkuste také některou z večerních slabších komet. Aktivita Slunce je zvýšená, měli jsme i množství skvrn. Přelety stanice ISS večer končí, dále bude zajímavé sledovat případné denní přelety přes Slunce.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. dubna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 22. dubna. Nejlépe si jej asi všimnete na ranní nebo dopolední obloze vpravo od Slunce. V pátek nebo v sobotu ráno jej možná zastihnete na svítajícím nebi kousek nad jasnou Venuší, Jitřenkou.

Planety:
Jupiter (−2,1 mag) je večer na jihozápadě. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,3 mag) je podobně vysoko na jihovýchodě. Je hodně jasný a stále poměrně velký na sledování detailů na povrchu. Připomínáme, že mapka albedových útvarů je k dispozici např. na zadní straně mapky na duben.
Saturn (0,1 mag) vychází po půl desáté a před půlnocí už se dá dobře pozorovat.
Viditelnost Venuše (−4,1 mag) je ráno už velmi špatná, je pouze pár stupňů nad jihovýchodem za svítání.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
21. 4. 21:20   21. 4. Ganymed přechod stínu 20:07–23:30
23. 4. 23:00   22. 4. Kallisto zatmění končí 22:43
26. 4. 20:35   24. 4. Io přechod měsíce zač. 21:42
Io přechod stínu zač. 22:56
      25. 4. Io zatmění končí 22:30
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Meteorický roj Lyrid bude mít své maximum v tomto týdnu. Připadá na úterý 22. 4. a vzhledem k tomu, že proti sobě jdou čas předpovězeného maxima, svit Měsíce a výška radiantu nad obzorem, bude asi kompromisem sledovat meteory někdy v úterý pozdě večer a po půlnoci, než vyjde Měsíc. Podrobnosti o roji čtěte v článku.

Slabší komety večerní oblohy – to jsou především C/2012 K1 (PanSTARRS) a C/2014 E2 (Jacques). První z nich je dobře viditelná vysoko na východě nad souhvězdím Pastýře. Druhá jmenovaná nám mizí pomalu z oblohy pro svoji polohu nízko na jihozápadě na rozhraní souhvězdí Kompasu a Jednorožce. Informace o kometách hledejte na webu kommet.cz.

Aktivita Slunce se nyní projevuje velkým množstvím skvrnek a ojedinělými erupcemi. K Zemi dokonce o víkendu doputoval oblak částic, který vyvolal slabou geomagnetickou aktivitu. Uvidíme tedy, co bude dál. Další vývoj počtu a velikosti skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS večer skončily, ale zkuste si vyhledat na serveru Calsky.com nějaký přelet přes Slunce. Tyto přelety budou nyní na denním pořádku, ale v lokalitě, kde bydlíme, jsou pochopitelně vzácné. Je dobré být připraveni a případně za přeletem popojet. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme právě na uvedené internetové stránce. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Kosmonautika:

  • Nákladní loď Dragon startovala ke své třetí zásobovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Start jsme sledovali online a záběry přímo z rakety stály za vidění. Dragon se ke stanici připojil úspěšně v neděli odpoledne.
     
  • Jak dopadla mise sondy LADEE, která detailně zkoumala atmosféru či prach těsně nad povrchem Měsíce? Inu dopadla úspěšně a to dopadem na jeho povrch v minulém týdnu.
     

Výhled na příští týden:

  • Starý a mladý Měsíc kolem novu
  • Večerní planety Jupiter, Mars a Saturn
  • Éta Aquaridy – nástup do maxima
  • Výročí: Objev Neptunovy Nereidy
  • Výročí: Magellan k Venuši

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »