Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2014

17. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 23.dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 23.dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 21. 4. do 27. 4.

Měsíc je vidět ráno a dopoledne kolem poslední čtvrti. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Později před půlnocí také Saturn. Ráno je velmi nízko nad jihovýchodním obzorem Venuše. Vrcholí aktivita meteorického roje Lyrid. Zkuste také některou z večerních slabších komet. Aktivita Slunce je zvýšená, měli jsme i množství skvrn. Přelety stanice ISS večer končí, dále bude zajímavé sledovat případné denní přelety přes Slunce.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 23. dubna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 22. dubna. Nejlépe si jej asi všimnete na ranní nebo dopolední obloze vpravo od Slunce. V pátek nebo v sobotu ráno jej možná zastihnete na svítajícím nebi kousek nad jasnou Venuší, Jitřenkou.

Planety:
Jupiter (−2,1 mag) je večer na jihozápadě. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,3 mag) je podobně vysoko na jihovýchodě. Je hodně jasný a stále poměrně velký na sledování detailů na povrchu. Připomínáme, že mapka albedových útvarů je k dispozici např. na zadní straně mapky na duben.
Saturn (0,1 mag) vychází po půl desáté a před půlnocí už se dá dobře pozorovat.
Viditelnost Venuše (−4,1 mag) je ráno už velmi špatná, je pouze pár stupňů nad jihovýchodem za svítání.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
21. 4. 21:20   21. 4. Ganymed přechod stínu 20:07–23:30
23. 4. 23:00   22. 4. Kallisto zatmění končí 22:43
26. 4. 20:35   24. 4. Io přechod měsíce zač. 21:42
Io přechod stínu zač. 22:56
      25. 4. Io zatmění končí 22:30
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Meteorický roj Lyrid bude mít své maximum v tomto týdnu. Připadá na úterý 22. 4. a vzhledem k tomu, že proti sobě jdou čas předpovězeného maxima, svit Měsíce a výška radiantu nad obzorem, bude asi kompromisem sledovat meteory někdy v úterý pozdě večer a po půlnoci, než vyjde Měsíc. Podrobnosti o roji čtěte v článku.

Slabší komety večerní oblohy – to jsou především C/2012 K1 (PanSTARRS) a C/2014 E2 (Jacques). První z nich je dobře viditelná vysoko na východě nad souhvězdím Pastýře. Druhá jmenovaná nám mizí pomalu z oblohy pro svoji polohu nízko na jihozápadě na rozhraní souhvězdí Kompasu a Jednorožce. Informace o kometách hledejte na webu kommet.cz.

Aktivita Slunce se nyní projevuje velkým množstvím skvrnek a ojedinělými erupcemi. K Zemi dokonce o víkendu doputoval oblak částic, který vyvolal slabou geomagnetickou aktivitu. Uvidíme tedy, co bude dál. Další vývoj počtu a velikosti skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelety ISS večer skončily, ale zkuste si vyhledat na serveru Calsky.com nějaký přelet přes Slunce. Tyto přelety budou nyní na denním pořádku, ale v lokalitě, kde bydlíme, jsou pochopitelně vzácné. Je dobré být připraveni a případně za přeletem popojet. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme právě na uvedené internetové stránce. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.

Kosmonautika:

  • Nákladní loď Dragon startovala ke své třetí zásobovací misi k Mezinárodní vesmírné stanici. Start jsme sledovali online a záběry přímo z rakety stály za vidění. Dragon se ke stanici připojil úspěšně v neděli odpoledne.
     
  • Jak dopadla mise sondy LADEE, která detailně zkoumala atmosféru či prach těsně nad povrchem Měsíce? Inu dopadla úspěšně a to dopadem na jeho povrch v minulém týdnu.
     

Výhled na příští týden:

  • Starý a mladý Měsíc kolem novu
  • Večerní planety Jupiter, Mars a Saturn
  • Éta Aquaridy – nástup do maxima
  • Výročí: Objev Neptunovy Nereidy
  • Výročí: Magellan k Venuši

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »