Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2015

17. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 22. dubna 2015 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 20. 4. do 26. 4. 2015. Měsíc je na večerní obloze a dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu až jihozápadě. Přidává se také Merkur večer nízko nad obzorem. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno. V úterý večer je Měsíc nedaleko Venuše a velmi těsně u Aldebaranu z Býka. Na středu připadá maximum meteorického roje Lyrid.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 26. dubna. Začátkem týdne je tenký srpek ozdobou večerní oblohy. V pondělí bude asi 15° pod Venuší a v úterý 21. dubna je o polovinu blíže, ale hlavně je těsně vedle jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka. Kolem západu Slunce je hvězda jen přibližně tři úhlové minuty pod Měsíčním kotoučem. Úterní odpoledne může být zajímavé při dobrém počasí pro pátrání po hvězdách ve dne, neboť Měsíc míjí hvězdy z Hyád s jasností od tří do pěti magnitud (v 16 hodin je jižní cíp 5' od 75 Tau, 5 mag). V neděli 26. dubna prochází Měsíc poblíž Jupiteru v Rakovi. Nedaleko jsou také Jesličky, otevřená hvězdokupa M 44.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Přibližně od 20:45 je dobré vyhledávat velmi nízko nad obzorem jasný Merkur (cca -1 mag). Nachází se na azimutu 290° až 295°. V první polovině týdne míjí Merkur planetu Mars, která bude asi stupeň vlevo od něj a je mnohem slabší (+1,4 mag).
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci stoupá nízko nad jihovýchodní obzor Saturn (0,4 mag). Nad ránem je nejvýše kolem 3:00 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
20. 4. 23:10   20. 4. Io přechod měsíc 22:42 - (0:59)
Io přechod stínu 23:56 - (2:14)
21. 4. 19:05   21. 4. Io zákryt zač. 20:02
Io zatmění konec 23:35
23. 4. 20:45   22. 4. Io přechod stínu 18:25 - 20:42
25. 4. 22:20   24. 4. Europa zákryt zač. 20:41
      25. 4. Ganymed zatmění 21:05 - (0:45)
Kallisto zákryt konec 23:46
      26. 4. Europa přechod stínu 18:22 - 21:16
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je zvýšená. Na viditelné polokouli je řada skupin skvrn a může zde dojít k výraznější erupci. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) zůstává nejjasnější kometou oblohy, najdeme ji v souhvězdí Kasijopeje. Mapka poloh komety je k dispozici také v PDF verzi na druhé straně mapy oblohy na duben. Informace o dalších kometách jsou k dispozici v článku z minulého týdne.

Meteorický roj Lyrid patří mezi nejbohatší jarní roje. Letos má výhodně položené maximum v noci ze středy na čtvrtek, kdy po půlnoci může být k vidění 10 až 15 meteorů tohoto roje za hodinu. Kromě nich pravděpodobně oblohou proletí i řada meteorů vzácnějších rojů, nebo meteory sporadické, náhodné. Každopádně doporučujeme letos pozorování zkusit, především po půlnoci nebo možná i lépe nad ránem.

Na Mezinárodní stanici ISS se můžete podívat na večerní obloze už pouze v pondělí a ves tředu. Tabulka přeletů na Kosmonautix.cz.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice ISS má novou návštěvu. Ke stanici byla v minulém týdnu připojena nákladní loď Dragon soukromé společnosti SpaceX. Díky bezproblémovému průběhu startu i letu už jde o téměř rutinní operaci, ale společnosti SpaceX se málem podařilo zachránit i první stupeň rakety, který přistál na mořské plošině, ale kvůli náklonu se nakonec převrátil a byl zničen.
  • Sonda DAWN je pomalu naváděna na oběžnou dráhu planetky / trpasličí planety Ceres a 10. dubna pořídila dosud nejdetailnější snímky severního pólu Cerery.
  • Do dalšího testu lodi Orion zbývají tři roky a NASA právě začíná s její stavbou. Na základě zkušeností z testovacího letu loni v prosinci už vědí, jak je na tom konstrukce lodi s odolností vůči mechanickému i tepelnému namáhání a budovaná kosmická loď tak bude moci být lehčí a hlavně již bude moci být vybavena všemi systémy potřebnými pro let s kosmonauty.

Výročí

  • 23. dubna 1970 (45 let) odstartovala první čínská družice DFH-1 (Mao 1). Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 1 a šlo o jednoduchou telekomunikační družici přibližně kulového tvaru.
  • 24. dubna 1990 (25 let) odstartoval raketoplán s Hubbleovým dalekohledem.

Výhled na příští týden

  • večerní Merkur
  • Výročí: Jan Hendrik Oort

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mao 1, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »