Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2015

17. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 22. dubna 2015 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 20. 4. do 26. 4. 2015. Měsíc je na večerní obloze a dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu až jihozápadě. Přidává se také Merkur večer nízko nad obzorem. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno. V úterý večer je Měsíc nedaleko Venuše a velmi těsně u Aldebaranu z Býka. Na středu připadá maximum meteorického roje Lyrid.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 26. dubna. Začátkem týdne je tenký srpek ozdobou večerní oblohy. V pondělí bude asi 15° pod Venuší a v úterý 21. dubna je o polovinu blíže, ale hlavně je těsně vedle jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka. Kolem západu Slunce je hvězda jen přibližně tři úhlové minuty pod Měsíčním kotoučem. Úterní odpoledne může být zajímavé při dobrém počasí pro pátrání po hvězdách ve dne, neboť Měsíc míjí hvězdy z Hyád s jasností od tří do pěti magnitud (v 16 hodin je jižní cíp 5' od 75 Tau, 5 mag). V neděli 26. dubna prochází Měsíc poblíž Jupiteru v Rakovi. Nedaleko jsou také Jesličky, otevřená hvězdokupa M 44.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Přibližně od 20:45 je dobré vyhledávat velmi nízko nad obzorem jasný Merkur (cca -1 mag). Nachází se na azimutu 290° až 295°. V první polovině týdne míjí Merkur planetu Mars, která bude asi stupeň vlevo od něj a je mnohem slabší (+1,4 mag).
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci stoupá nízko nad jihovýchodní obzor Saturn (0,4 mag). Nad ránem je nejvýše kolem 3:00 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
20. 4. 23:10   20. 4. Io přechod měsíc 22:42 - (0:59)
Io přechod stínu 23:56 - (2:14)
21. 4. 19:05   21. 4. Io zákryt zač. 20:02
Io zatmění konec 23:35
23. 4. 20:45   22. 4. Io přechod stínu 18:25 - 20:42
25. 4. 22:20   24. 4. Europa zákryt zač. 20:41
      25. 4. Ganymed zatmění 21:05 - (0:45)
Kallisto zákryt konec 23:46
      26. 4. Europa přechod stínu 18:22 - 21:16
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je zvýšená. Na viditelné polokouli je řada skupin skvrn a může zde dojít k výraznější erupci. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) zůstává nejjasnější kometou oblohy, najdeme ji v souhvězdí Kasijopeje. Mapka poloh komety je k dispozici také v PDF verzi na druhé straně mapy oblohy na duben. Informace o dalších kometách jsou k dispozici v článku z minulého týdne.

Meteorický roj Lyrid patří mezi nejbohatší jarní roje. Letos má výhodně položené maximum v noci ze středy na čtvrtek, kdy po půlnoci může být k vidění 10 až 15 meteorů tohoto roje za hodinu. Kromě nich pravděpodobně oblohou proletí i řada meteorů vzácnějších rojů, nebo meteory sporadické, náhodné. Každopádně doporučujeme letos pozorování zkusit, především po půlnoci nebo možná i lépe nad ránem.

Na Mezinárodní stanici ISS se můžete podívat na večerní obloze už pouze v pondělí a ves tředu. Tabulka přeletů na Kosmonautix.cz.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice ISS má novou návštěvu. Ke stanici byla v minulém týdnu připojena nákladní loď Dragon soukromé společnosti SpaceX. Díky bezproblémovému průběhu startu i letu už jde o téměř rutinní operaci, ale společnosti SpaceX se málem podařilo zachránit i první stupeň rakety, který přistál na mořské plošině, ale kvůli náklonu se nakonec převrátil a byl zničen.
  • Sonda DAWN je pomalu naváděna na oběžnou dráhu planetky / trpasličí planety Ceres a 10. dubna pořídila dosud nejdetailnější snímky severního pólu Cerery.
  • Do dalšího testu lodi Orion zbývají tři roky a NASA právě začíná s její stavbou. Na základě zkušeností z testovacího letu loni v prosinci už vědí, jak je na tom konstrukce lodi s odolností vůči mechanickému i tepelnému namáhání a budovaná kosmická loď tak bude moci být lehčí a hlavně již bude moci být vybavena všemi systémy potřebnými pro let s kosmonauty.

Výročí

  • 23. dubna 1970 (45 let) odstartovala první čínská družice DFH-1 (Mao 1). Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 1 a šlo o jednoduchou telekomunikační družici přibližně kulového tvaru.
  • 24. dubna 1990 (25 let) odstartoval raketoplán s Hubbleovým dalekohledem.

Výhled na příští týden

  • večerní Merkur
  • Výročí: Jan Hendrik Oort

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mao 1, Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »