Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2015

17. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 22. dubna 2015 ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 20. 4. do 26. 4. 2015. Měsíc je na večerní obloze a dorůstá do první čtvrti. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihu až jihozápadě. Přidává se také Merkur večer nízko nad obzorem. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno. V úterý večer je Měsíc nedaleko Venuše a velmi těsně u Aldebaranu z Býka. Na středu připadá maximum meteorického roje Lyrid.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 26. dubna. Začátkem týdne je tenký srpek ozdobou večerní oblohy. V pondělí bude asi 15° pod Venuší a v úterý 21. dubna je o polovinu blíže, ale hlavně je těsně vedle jasného Aldebaranu ze souhvězdí Býka. Kolem západu Slunce je hvězda jen přibližně tři úhlové minuty pod Měsíčním kotoučem. Úterní odpoledne může být zajímavé při dobrém počasí pro pátrání po hvězdách ve dne, neboť Měsíc míjí hvězdy z Hyád s jasností od tří do pěti magnitud (v 16 hodin je jižní cíp 5' od 75 Tau, 5 mag). V neděli 26. dubna prochází Měsíc poblíž Jupiteru v Rakovi. Nedaleko jsou také Jesličky, otevřená hvězdokupa M 44.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Přibližně od 20:45 je dobré vyhledávat velmi nízko nad obzorem jasný Merkur (cca -1 mag). Nachází se na azimutu 290° až 295°. V první polovině týdne míjí Merkur planetu Mars, která bude asi stupeň vlevo od něj a je mnohem slabší (+1,4 mag).
Jupiter (-2,3 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci stoupá nízko nad jihovýchodní obzor Saturn (0,4 mag). Nad ránem je nejvýše kolem 3:00 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
20. 4. 23:10   20. 4. Io přechod měsíc 22:42 - (0:59)
Io přechod stínu 23:56 - (2:14)
21. 4. 19:05   21. 4. Io zákryt zač. 20:02
Io zatmění konec 23:35
23. 4. 20:45   22. 4. Io přechod stínu 18:25 - 20:42
25. 4. 22:20   24. 4. Europa zákryt zač. 20:41
      25. 4. Ganymed zatmění 21:05 - (0:45)
Kallisto zákryt konec 23:46
      26. 4. Europa přechod stínu 18:22 - 21:16
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je zvýšená. Na viditelné polokouli je řada skupin skvrn a může zde dojít k výraznější erupci. Vývoj skvrn můžeme sledovat na aktuálním snímku SDO.

Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) zůstává nejjasnější kometou oblohy, najdeme ji v souhvězdí Kasijopeje. Mapka poloh komety je k dispozici také v PDF verzi na druhé straně mapy oblohy na duben. Informace o dalších kometách jsou k dispozici v článku z minulého týdne.

Meteorický roj Lyrid patří mezi nejbohatší jarní roje. Letos má výhodně položené maximum v noci ze středy na čtvrtek, kdy po půlnoci může být k vidění 10 až 15 meteorů tohoto roje za hodinu. Kromě nich pravděpodobně oblohou proletí i řada meteorů vzácnějších rojů, nebo meteory sporadické, náhodné. Každopádně doporučujeme letos pozorování zkusit, především po půlnoci nebo možná i lépe nad ránem.

Na Mezinárodní stanici ISS se můžete podívat na večerní obloze už pouze v pondělí a ves tředu. Tabulka přeletů na Kosmonautix.cz.

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice ISS má novou návštěvu. Ke stanici byla v minulém týdnu připojena nákladní loď Dragon soukromé společnosti SpaceX. Díky bezproblémovému průběhu startu i letu už jde o téměř rutinní operaci, ale společnosti SpaceX se málem podařilo zachránit i první stupeň rakety, který přistál na mořské plošině, ale kvůli náklonu se nakonec převrátil a byl zničen.
  • Sonda DAWN je pomalu naváděna na oběžnou dráhu planetky / trpasličí planety Ceres a 10. dubna pořídila dosud nejdetailnější snímky severního pólu Cerery.
  • Do dalšího testu lodi Orion zbývají tři roky a NASA právě začíná s její stavbou. Na základě zkušeností z testovacího letu loni v prosinci už vědí, jak je na tom konstrukce lodi s odolností vůči mechanickému i tepelnému namáhání a budovaná kosmická loď tak bude moci být lehčí a hlavně již bude moci být vybavena všemi systémy potřebnými pro let s kosmonauty.

Výročí

  • 23. dubna 1970 (45 let) odstartovala první čínská družice DFH-1 (Mao 1). Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 1 a šlo o jednoduchou telekomunikační družici přibližně kulového tvaru.
  • 24. dubna 1990 (25 let) odstartoval raketoplán s Hubbleovým dalekohledem.

Výhled na příští týden

  • večerní Merkur
  • Výročí: Jan Hendrik Oort

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Mao 1, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »