Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2016

17. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 27. dubna 2016 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 4. do 1. 5. 2016. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer je nejlépe vidět planeta Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Z dostupnějších komet se nabízí dvě – C/2014 S2 (PanSTARRS) a 252P/LINEAR. Skvrny na Slunci budou spíše ojedinělé. Do vesmíru se vydala družice Sentinel-1B. Rusové chystají inaugurační start z nového kosmodromu na Dálném východě. Start rakety chystají také Indové.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 30. dubna v 5:29 SELČ. V nedělně-pondělní noci tvoří seskupení s Marsem a Saturnem. V noci na úterý je zhruba tři stupně východně od Saturnu.

Planety:
Jupiter (–2,3 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
V druhé polovině noci lze dobře pozorovat planety Mars (–1,3 mag) a Saturn (0,2 mag). Najdeme je jako dva jasné objekty v oblasti hlavy Štíra jen sedm stupňů od sebe. Mars vychází nejdříve a pod ním, jen pět stupňů daleko, je také jasný oranžový Antares, nejjasnější hvězda nebeského štíra.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
24. 4. 20:05   24. 4. Io přechod měsíce 20:19 – 22:34
Io přechod stínu 21:18 – 23:32
Europa zákryt zač. 22:37
26. 4. 1:50; 21:40   25. 4. Io zatmění konec 20:51
28. 4. 23:20   26. 4. Europa přechod stínu 19:27 – 22:13
Europa přechod měsíce konec 20:11
1. 5. 1:00; 20:50   28. 4. Kallisto zatmění 19:53 – 22:21
Ganymed přechod měsíce konec 20:47
Ganymed přechod stínu 21:41 – (0:55)
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Z komet lze doporučit především C/2014 S2 (PanSTARRS), která prolétla kolem zadních kole Velkého vozu a dále kometu 252P/LINEAR, která dlí v horní části Hadonoše. Prvně jmenovaná předvedla nádherný průlet kolem Soví mlhoviny M97 a galaxie M108, ovšem tento pěkný úkaz velmi úspěšně gumoval svit Měsíce dorůstajícího k úplňku. Šlo tak spíše o výzvu pro fotografy. Tento týden máme ovšem možnost podívat se na obě komety na bezměsíčné obloze a proto je můžeme doporučit. Obě mají jasnost kolem 8 mag, takže by k vyhledání mohl posloužit i velký triedr od 15×70. Orientační vyhledávací mapky nabízíme níže (plné rozlišení).

Mapky pro komety 2014 S2 a 252P v 17. týdnu 2016. Data: Guide 9
Mapky pro komety 2014 S2 a 252P v 17. týdnu 2016. Data: Guide 9

Mezinárodní stanice ISS bude často létat před slunečním diskem. Pozornější mohou být také pozorovatelé přeletů přes Měsíc. Například v sobotu 30. dubna protíná pás přeletu ČR od Sušice, přes Sázavsko a Hradec Králové až k Náchodu. Předpovědi se dají snadno vygenerovat na webu ISS Transit Finder.

Aktivita Slunce je nízká, na povrchu byla o víkendu jediná skvrna. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Po několika odkladech je v neděli 24. 4. v plánu start rakety Sojuz z Francouzské Guayány. Na palubě bude mimo jiné družice Sentinel-1B. Start plánuje živě česky komentovat portál Kosmonautix.cz. Plánovaný start je ve 23:02 SELČ.
  • Kosmodrom Vostočnyj by měl konečně zažít první start rakety Sojuz. Na palubě bude mimo jiné družice Lomonosov a start je v plánu 27. 4. ve 4:01 SELČ. Vzhledem k tomu, že se bude křtít nový kosmodrom, plánuje se i živě komentovaný přenos.

Výročí

  • 28. dubna 2001 (15 let) odstartoval do vesmíru první vesmírný turista – soukromník Dennis Tito. Jeho let trval 7 dnů, z toho 5 na stanici ISS a byl doprovázen určitými nesouhlasnými reakcemi ze strany NASA. Tito zaplatil ruské straně 20 miliónů dolarů. Článek iDNES, podrobnosti na Wikipedii.
  • Na přelomu 30. dubna a 1. května roku 1006 (1010 let) byla spatřena supernova v souhvězdí Vlka. Více psaly před pěti lety k tisíciletému výročí IAN.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Alan Shepard 1. Američan v kosmu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dennis Tito, Supernova 1006, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »