Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2016

17. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 27. dubna 2016 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 25. 4. do 1. 5. 2016. Měsíc ubývá k poslední čtvrti. Večer je nejlépe vidět planeta Jupiter. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Saturn a Mars. Z dostupnějších komet se nabízí dvě – C/2014 S2 (PanSTARRS) a 252P/LINEAR. Skvrny na Slunci budou spíše ojedinělé. Do vesmíru se vydala družice Sentinel-1B. Rusové chystají inaugurační start z nového kosmodromu na Dálném východě. Start rakety chystají také Indové.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v sobotu 30. dubna v 5:29 SELČ. V nedělně-pondělní noci tvoří seskupení s Marsem a Saturnem. V noci na úterý je zhruba tři stupně východně od Saturnu.

Planety:
Jupiter (–2,3 mag) je vidět nejlépe v první polovině noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže.
V druhé polovině noci lze dobře pozorovat planety Mars (–1,3 mag) a Saturn (0,2 mag). Najdeme je jako dva jasné objekty v oblasti hlavy Štíra jen sedm stupňů od sebe. Mars vychází nejdříve a pod ním, jen pět stupňů daleko, je také jasný oranžový Antares, nejjasnější hvězda nebeského štíra.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
24. 4. 20:05   24. 4. Io přechod měsíce 20:19 – 22:34
Io přechod stínu 21:18 – 23:32
Europa zákryt zač. 22:37
26. 4. 1:50; 21:40   25. 4. Io zatmění konec 20:51
28. 4. 23:20   26. 4. Europa přechod stínu 19:27 – 22:13
Europa přechod měsíce konec 20:11
1. 5. 1:00; 20:50   28. 4. Kallisto zatmění 19:53 – 22:21
Ganymed přechod měsíce konec 20:47
Ganymed přechod stínu 21:41 – (0:55)
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Z komet lze doporučit především C/2014 S2 (PanSTARRS), která prolétla kolem zadních kole Velkého vozu a dále kometu 252P/LINEAR, která dlí v horní části Hadonoše. Prvně jmenovaná předvedla nádherný průlet kolem Soví mlhoviny M97 a galaxie M108, ovšem tento pěkný úkaz velmi úspěšně gumoval svit Měsíce dorůstajícího k úplňku. Šlo tak spíše o výzvu pro fotografy. Tento týden máme ovšem možnost podívat se na obě komety na bezměsíčné obloze a proto je můžeme doporučit. Obě mají jasnost kolem 8 mag, takže by k vyhledání mohl posloužit i velký triedr od 15×70. Orientační vyhledávací mapky nabízíme níže (plné rozlišení).

Mapky pro komety 2014 S2 a 252P v 17. týdnu 2016. Data: Guide 9
Mapky pro komety 2014 S2 a 252P v 17. týdnu 2016. Data: Guide 9

Mezinárodní stanice ISS bude často létat před slunečním diskem. Pozornější mohou být také pozorovatelé přeletů přes Měsíc. Například v sobotu 30. dubna protíná pás přeletu ČR od Sušice, přes Sázavsko a Hradec Králové až k Náchodu. Předpovědi se dají snadno vygenerovat na webu ISS Transit Finder.

Aktivita Slunce je nízká, na povrchu byla o víkendu jediná skvrna. Online pohled na Slunce nabízí družice SDO.

Kosmonautika

  • Po několika odkladech je v neděli 24. 4. v plánu start rakety Sojuz z Francouzské Guayány. Na palubě bude mimo jiné družice Sentinel-1B. Start plánuje živě česky komentovat portál Kosmonautix.cz. Plánovaný start je ve 23:02 SELČ.
  • Kosmodrom Vostočnyj by měl konečně zažít první start rakety Sojuz. Na palubě bude mimo jiné družice Lomonosov a start je v plánu 27. 4. ve 4:01 SELČ. Vzhledem k tomu, že se bude křtít nový kosmodrom, plánuje se i živě komentovaný přenos.

Výročí

  • 28. dubna 2001 (15 let) odstartoval do vesmíru první vesmírný turista – soukromník Dennis Tito. Jeho let trval 7 dnů, z toho 5 na stanici ISS a byl doprovázen určitými nesouhlasnými reakcemi ze strany NASA. Tito zaplatil ruské straně 20 miliónů dolarů. Článek iDNES, podrobnosti na Wikipedii.
  • Na přelomu 30. dubna a 1. května roku 1006 (1010 let) byla spatřena supernova v souhvězdí Vlka. Více psaly před pěti lety k tisíciletému výročí IAN.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Alan Shepard 1. Američan v kosmu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Dennis Tito, Supernova 1006, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »