Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  17. vesmírný týden 2022

17. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 27. dubna 2022 ve 21:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 4. do 1. 5. 2022. Měsíc po poslední čtvrti ubývá k novu a je vidět ráno a dopoledne. Jeho konjunkce s jasnými planetami bude pěknou podívanou a umožní je vyhledat i po východu Slunce na denní obloze. Také Merkur nyní září poměrně vysoko na večerní obloze a zapadá až po půl desáté. Na Slunci jsou velké skvrny viditelné i pouhým okem, aktivita je spíše nižší. ISS opouští turisté soukromé mise Axiom 1, poté vystoupí Rusové do volného kosmu a pak přiletí nová stálá posádka ISS mise Crew-4. Vrtulník Ingenuity létá na Marsu už více než jeden pozemský rok, a právě vykonal přelet číslo 26. Před 80 lety se narodil Valerij Poljakov, který je držitelem rekordu v délce pobytu v kosmu (byl na Miru více než 14 měsíců a v součtu misí byl v kosmu skoro dva roky).

Obloha

Měsíc bude v novu v sobotu 30. dubna ve 22:28 SELČ. Ráno prochází pod planetami nad jihovýchodem. Na večerní oblohu se vyhoupne 1. května, kdy půjde o extrémně mladý srpek starý méně než 24 hodin.

Slunce 23. 4. 2022 z Prahy Autor: Václav Němeček
Slunce 23. 4. 2022 z Prahy
Autor: Václav Němeček
Planety
Večer je vidět nad západem až severozápadem jasný Merkur. Doba ideální viditelnosti je zhruba mezi 20:45 a 21:15. Na ranní obloze projde o víkendu jasná Venuše (−4,1 mag) těsně kolem trochu slabší planety Jupiter (−2,1 mag). Výše už stoupá Mars (0,9 mag) a nejvýše je za svítání Saturn (0,9 mag). Pozorovat musíme již před pátou hodinou ráno.

Aktivita Slunce je poměrně nízká, a to i přesto, že ne jeho povrchu jsou velké skvrny viditelné přes patřičné ochranné prostředky i pouhým okem. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

Falcon 9 startuje 21. 4. 2022 s 53 družicemi sítě Starlink zatímco v popředí již čeká Crew Dragon na špici dalšího Falconu 9, který poletí na misi Crew-4 k ISS Autor: SpaceX
Falcon 9 startuje 21. 4. 2022 s 53 družicemi sítě Starlink zatímco v popředí již čeká Crew Dragon na špici dalšího Falconu 9, který poletí na misi Crew-4 k ISS
Autor: SpaceX
Na ISS končí pobyt turistů mise Axiom 1. Přistání bylo několikrát odloženo kvůli počasí v přistávacích oblastech kolem Floridy. Aktuálně se odpojení plánuje na pondělí (ve 2:55) s přistáním kolem 19. hodiny našeho času. Poté očekáváme výstup ruských kosmonautů do volného kosmu, který je plánován 28. 4. od 16:30 a po něm by měl následovat start a přílet nové dlouhodobé posádky mise Crew-4.

Raketa Falcon 9 vynesla ve čtvrtek 21. 4. dalších 53 Starlinků a první stupeň již po dvanácté úspěšně přistál.

V týdnu by mělo dojít k přesunu SLS zpět do haly VAB a na Novém Zélandu by měl proběhnout start rakety Electron a pokusu o zachycení prvního stupně rakety pomocí vrtulníku.

Výročí

26. dubna 1962 (60 let) byla vypuštěna z kosmodromu Bajkonur pomocí rakety Vostok-K družice Kosmos 4. Byla to první fotoprůzkumná družice Země. Nesla širokoúhlou kameru s rozlišením 30 - 50 m a dlouhoohniskovou kameru schopnou fotit s rozlišením pod 10 metrů. Zásoba filmu stačila na 500 snímků. Snímky měly být vyvolány a nasnímány přímo na oběžné dráze a potom měly být vysílány na Zemi. Družice byla sice úspěšně vypuštěna, ale pro poruchu orientace neuspěla.

27. dubna 1942 (80 let) se narodil ruský kosmonaut Valerij Vladimirovič Poljakov. Na palubě kosmické stanice Mir strávil od srpna 1988 do dubna 1989 téměř 241 dní a podruhé od ledna 1994 do března 1995 celých 437 dní a 18 hodin. Dodnes je jeho druhá výprava nejdelším letem člověka ve vesmíru. V součtu strávil ve vesmíru během obou letů více než 22 měsíců (tedy skoro dva roky).

30. dubna 1777 (245 let) se narodil německý matematik Karl Friedrich Gauss. Byl mimořádně nadaný v matematice a již v 21 letech vydal své vrcholné dílo (Disquisitiones Arithmeticae). V prosinci 1801 pomohl znovunalézt planetku Ceres, která byla v noci na 1. ledna 1801 objevena Piazzim, ale pro krátké období sledování znovu ztracena. Zaujetí pro planetky vedlo k vydání díla o pohybu těles obíhajících kolem Slunce ovlivňovaných velkými planetami. Podle Gausse se ve statistice nazývá Gaussovo rozdělení. V integrálním počtu je na jeho počest pojmenována Gaussova věta pro převod plošného a objemového integrálu. Podle Gausse je také pojmenována jednotka indukce magnetického pole. Zabýval se teorií čísel, integrálním a diferenciálním počtem, teorií čísel, geometrií, matematickou analýzou, elektrostatikou, astronomií, optikou, geodézií a mnoha dalšími obory přírodních věd.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Merkur na večerní obloze
  • výročí: Lunar Orbiter 4
  • výročí: Aqua
  • výročí: Willem de Sitter
  • výročí: raketoplán Endeavour

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Kosmos 4, Poljakov, Gauss, Vesmírný týden


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »