Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2014

18. vesmírný týden 2014

Mapa oblohy 30.dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium Autor: Martin Gembec
Mapa oblohy 30.dubna 2014 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Autor: Martin Gembec
Přehled událostí na obloze od 28. 4. do 4. 5.

Měsíc bude kolem novu. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars. Později před půlnocí také Saturn. Ráno nad jihovýchodním obzorem končí viditelnost Venuše. Zkuste některou z večerních slabších komet. Aktivita Slunce je nízká, ale překvapila. Přelety stanice ISS nyní pokračují na denní obloze, a proto může občas křižovat sluneční disk.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 30. dubna ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu v úterý 29. dubna. Mladý srpek se nám vynoří na přelomu dubna a května na večerní obloze. Koncem týdne již najdeme srpek poblíž Jupiteru. Z Antarktidy bude možné v úterý sledovat prstencové zatmění Slunce.

Planety:
Jupiter (−2,0 mag) je večer na jihozápadě. Tabulka úkazů měsíců a přechodů GRS je níže.
Mars (−1,1 mag) je podobně vysoko na jihovýchodě. Je hodně nápadný a v dalekohledu stále poměrně velký na sledování detailů na povrchu. Mapka albedových útvarů je k dispozici např. na zadní straně mapky na duben.
Saturn (0,1 mag) vychází po deváté a před půlnocí už se dá dobře pozorovat.
Viditelnost Venuše (−4,1 mag) je ráno už velmi špatná, je pouze pár stupňů nad jihovýchodem za svítání.
V tabulce níže jsou vybrané průchody Velké červené skvrny (GRS) přes střed kotoučku Jupiteru a významné úkazy Jupiterových měsíčků:

 

Přechody GRS   Úkazy měsíců
28. 4. 22:10   28. 4. Ganymed přechod měsíce 19:21–22:37
3. 5. 21:20   30. 4. Kallisto přechod měsíce končí 22:11
Europa zákryt začíná 22:15
      2. 5. Io zákryt začíná 20:59
Europa přechod stínu končí 22:16
      3. 5. Io přechod stínu končí 21:37
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Slabší komety večerní oblohy – těmi zůstávají C/2012 K1 (PanSTARRS) a C/2014 E2 (Jacques). První z nich je dobře viditelná vysoko na obloze. Koncem dubna prochází kolem hvězdy Alkaid na konci oje Velkého vozu. Druhá jmenovaná nám mizí pomalu z oblohy pro svoji polohu nízko na jihozápadě ve východní části souhvězdí Jednorožce. Informace o kometách hledejte na webu kommet.cz.

Aktivita Slunce je z hlediska počtu skvrn na přivrácené polokouli a také z hlediska počtu erupcí nízká. Ještě 25. dubna to bylo jiné. Zapadající skvrna se blýskla erupcí nejvyšší kategorie X1. Nyní je dočasně klid. Uvidíme, jaký bude další vývoj. Počet a velikost skvrn můžete sledovat na aktuálním snímku SDO.

Přelet ISS přes Slunce 28.4.2014 mapa Autor: Calsky.com / Martin Gembec
Přelet ISS přes Slunce 28.4.2014 mapa
Autor: Calsky.com / Martin Gembec
Přelety ISS pokračují na denní obloze, to znamená, že se občas trefuje na sluneční disk. Tyto přelety budou nyní na denním pořádku, ale v lokalitě, kde bydlíme, jsou pochopitelně vzácné. Je dobré za přeletem případně popojet. Sledování přeletu probíhá stejně jako pozorování slunečních skvrn s filtrem. Jenom se musíme dívat v přesně stanovenou sekundu. Tu najdeme právě na uvedené internetové stránce Calsky.com. Ještě lépe je úkaz vyfotografovat.
V tomto týdnu stojí za pozornost například pondělní večer, kdy nastává výhodný, dvě sekundy trvající přelet. Navíc nastává až po 18. hodině. Čára, na které musíte být, prochází od Jirkova ke Vsetínu. Trefuje se přesně například na Brandýs nad Labem – Starou Boleslav nebo Přerov, viz. obrázek vlevo. Přelet uvidíte i v místech maximálně asi 4 km od této linie.
Kdo dává přednost přeletům přes Venuši na denní obloze, potom doporučuji v Praze čas 12:23 ve čtvrtek 1. května. Samozřejmě se nesmí změnit parametry oběžné dráhy stanice. Tento přelet má jen těsně minout také Plzeň, dále jde přes Rokycany, Lysou nad Labem či Trutnov. Přejeme vám jasné počasí a těšíme se na vaše zážitky.

Kosmonautika:

  • Raketa Proton doznala již několika vylepšení, jak vysvětlují na webu kosmonautix.cz. Tato výkonná nosná raketa se nejčastěji využívá k vynášení nákladů na geostacionární dráhu. Aktuálně tam má vynést dvě družice. Co všechno to obnáší, si můžete přečíst podrobněji.
     
  • Zajímavý článek uvádí server spaceflightnow.com, kde Elon Musk, šéf SpaceX tvrdí, že jeho firma by měla dostat alespoň šanci soupeřit o starty vojenských satelitů na oběžnou dráhu. Doposud má toto výhradní právo ULA (United Launch Alliance). Tu tvoří Lockheed Martin + Boeing a vypouští rakety Delta a Atlas. Elonu Muskovi leží v žaludku především fakt, že ani nedostal šanci soutěžit se svojí raketou Falcon 9, která by měla letos na podzim dostat certifikaci, že je schopná a spolehlivá. Faktem prý rovněž je, že náklady na start jedné rakety jsou prý u jeho raket asi 4x nižší než v případě ULA. Oprávněně se tak ptá, jak je možné takto mrhat penězi, když to jde levněji. Rovněž mu vadí, že rakety Atlas používají ruské motory RD-180, které jsou vyráběny v licenci s firmou vlastněnou osobou na seznamu nežádoucích poté, co Rusko a USA ochladily své vztahy po invazi na Ukrajinu.
     

Výročí:

  • 1. května 1949 (65 let) objevil holandský astronom Gerard Kuiper Neptunův měsíc Nereidu. Jde o jeden z vnějších měsíců planety, dlouho známý jako nejvíce vzdálený od Neptunu, s oběžnou dobou 360 dnů. Jedná se buď o zachycený objekt Kuiperova pásu planetek, nebo je jeho dráha tak zvláštní z důvodu poruch působených velkým měsícem Triton. Kuiper navrhl jméno měsíce podle mořských nymf Nereid patřících v řecké mytologii do Poseidonovy družiny (Poseidon je v římské mytologii Neptun).
     
  • 4. května 1989 (25 let) odstartovala k Venuši sonda Magellan. Sonda pojmenovaná po portugalském mořeplavci, který jako první vyplul kolem světa, byla určena k mapování Venuše. Cesta k planetě trvala do srpna 1990, kdy se usadila na eliptické, téměř polární dráze kolem Venuše. Během prvních osmi měsíců Magellan zmapoval 84 % povrchu s rozlišením desetkrát větším než předchozí sovětské mise Veněra 15 a 16. Během prodloužené mise do roku 1992 pak nasnímala povrch s rozlišením 100 metrů. Dlužno dodat, že pro neprůhlednou atmosféru probíhalo studium povrchu v rádiovém oboru. Sledování signálu pomohlo mapovat gravitační pole Venuše.
     

Výhled na příští týden:

  • Večerní planety Jupiter, Mars a Saturn
  • Saturn v opozici

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
Interaktivní online planetárium,
Mapa oblohy online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Magellan


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »