Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2019

18. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 1. května 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 29. 4. do 5. 5. 2019. Měsíc bude v novu. Večer je vidět Mars, ráno Jupiter a Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Blíží se maximum roje Halleyovy komety známého jako éta Aquaridy. Japonská sonda Hayabusa 2 provedla inspekci kráteru, který vyhloubil projektil vystřelený speciálním zařízením. Chystá se start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS. Máme tu první marsotřesení? Před 30 lety odstartovala k Venuši radarová sonda Magellan.

Obloha

Měsíc bude v novu v neděli 5. května v 00:45 SELČ. Z ranní oblohy kvůli nízkému sklonu ekliptiky rychle mizí. Snad ještě kolem 2. nebo 3. května by jej mohlo jít vyhledat na denní obloze nedaleko Venuše a Merkuru.

Planety:
Večer je vidět Mars (1,6 mag) v Býku relativně nevysoko nad západním obzorem. Ráno můžeme pozorovat nízko nad jihem jasný Jupiter (−2,5 mag) a o něco více k jihovýchodu Saturn (0,5 mag).
30. dubna ve 3:00 SELČ končí přechod Europy a v 5:43 začíná přechod stínu Ganymedu. 4. května v 5:56 začíná přechod stínu Io.

Aktivita Slunce je nízká, skvrny zmizely a změna je opět v nedohlednu. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Meteorický roj éta Aquarid začíná být aktivní již v tomto týdnu a maximum připadá na noc na pondělí 6. května. Jedná se o částice z Halleyovy komety. Do atmosféry vstupují pomaleji, než letní Perseidy a nejlépe je pozorovat je nad ránem, kdy je Vodnář, odkud zdánlivě vyletují, nejvýše.

Kosmonautika

Japonská sonda Hayabusa 2 se vydala blíže planetce Ryugu, aby vyfotografovala kráter, který zde vyhloubil speciální projektil.

Sonda InSight přinesla z Marsu informaci, že jí vyložený přístroj SEIS zaznamenal první marsotřesení. Stalo se tak během jejího 128. dne pobytu na Marsu. Několik extrémně slabých zachvění už sice bylo zachyceno, ale teprve tady jde o něco silnějšího, byť opět velmi velmi slabého. Svým profilem se to ale blíží třesení zaznamenanému na Měsíci při misích Apollo.  

Z plánovaných startů připomínáme raketu Falcon 9, která má v rámci mise CRS-17 vynést zásobovací loď Dragon k ISS. Start je zatím v plánu 1, května.

Výročí

1. května 1949 (70 let) objevil Gerard Kuiper Neptunův měsíček Nereidu. Jde o jeden z vnějších měsíců planety, dlouho známý jako nejvíce vzdálený od Neptunu, s oběžnou dobou 360 dnů. Jedná se buď o zachycený objekt Kuiperova pásu planetek, nebo je jeho dráha tak zvláštní z důvodu poruch působených velkým měsícem Triton. Kuiper navrhl jméno měsíce podle mořských nymf Nereid patřících v řecké mytologii do Poseidonovy družiny (Poseidon je v římské mytologii Neptun).

4. května 1989 (30 let) odstartovala k Venuši sonda Magellan. Sonda pojmenovaná po portugalském mořeplavci, který jako první vyplul kolem světa, byla určena k mapování Venuše. Cesta k planetě trvala do srpna 1990, kdy se usadila na eliptické, téměř polární dráze kolem Venuše. Během prvních osmi měsíců Magellan zmapoval 84 % povrchu s rozlišením desetkrát větším než předchozí sovětské mise Veněra 15 a 16. Během prodloužené mise do roku 1992 pak nasnímala povrch s rozlišením 100 metrů. Dlužno dodat, že pro neprůhlednou atmosféru probíhalo studium povrchu v rádiovém oboru. Sledování signálu pomohlo mapovat gravitační pole Venuše.

Výhled na příští týden 

  • maximum éta Aquarid
  • tečný zákryt 68 Tauri
  • Výročí: poslední oprava HST, STS-125
  • Výročí: Antony Hewish

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Nereid, Magellan, Vesmírný týden


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »