Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2015

18. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 29. dubna ve 21:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 27. 4. do 3. 5. 2015. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihozápadě. Pokračuje večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe v druhé polovině noci a ráno.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v noci na pondělí 4. května (nad ránem). Minulý týden potěšilo jeho setkání s jasným Aldebaranem v souhvězdí Býka. Díky příznivému počasí se tato jasná hvězda dala pozorovat nedaleko Měsíce už odpoledne a z večerního setkání se povedla opravdu pěkná várka fotografií, za něž bychom rádi doporučili hezký pokus o snímek s velkým dynamickým rozsahem od Romana Vaňúra.

Planety:
Venuše (-4 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Přibližně od 21:00 je dobré vyhledávat velmi nízko nad obzorem jasný Merkur (cca -0,7 mag). Nachází se na azimutu kolem 295°.
Jupiter (-2,1 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci je 15° nad jihovýchodem Saturn (0,1 mag). Nejvýše je kolem 2:15 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
28. 4. 19:50   28. 4. Io zákryt zač. 21:56
2. 5. 23:10   29. 4. Io přechod měsíce konec 21:21
Io přechod stínu konec 22:37
      1. 5. Europa zákryt zač. 23:15
      2. 5. Ganymed zákryt konec 23:32
      3. 5. Europa přechod měsíc 18:25 - 21:18
Europa přechod stínu 20:58 - 23:52
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce se snížila. K vidění však byla například krásná velká protuberance. Doporučit můžeme také animaci pohybu plasmy, jak ji zachytil Tomáš Grygarčík. Na viditelné polokouli byla řada skupin skvrn. Nyní nám skvrn ubylo, takže se necháme překvapit, jak to bude vypadat. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • 30. dubna by měla zaniknout sonda MESSENGER, která po čtyři roky kroužila kolem planety Merkur. Sondě už loni došlo palivo na korekce dráhy a poslední zvyšování orbity probíhalo pouze pomocí stlačeného plynu. Přínos MESSENGERu je však nedocenitelný, od podrobné mapy celého povrchu, po další zajímavé objevy z pohledu geologie, vnitřní stavby, atmosféry, nebo ledu v kráterech v oblastech pólů.
  • Sonda DAWN odeslala další detailní snímky trpasličí planety Ceres a už tu máme pokračování úvah, co jsou vlastně zač ony záhadné bílé skvrny v jednom z kráterů. NASA dokonce vytvořila speciální stránku, kde můžete hlasovat, o jaký útvar jde.

Výročí

  • 28. dubna 1900 (115 let) se narodil holandský astronom Jan Hendrik Oort. V astronomii se s tímto jménem nejčastěji setkáváme díky tzv. Oortovu oblaku, což je kulový útvar na hranici Sluneční soustavy, obsahující drobná, nepravidelná tělesa. Jeho existenci předpověděl právě Oort, ale ještě dříve tuto myšlenku vyslovil estonský astronom Ernst Öpik. Proto se někdy můžeme setkat i s výrazem Öpik-Oortův oblak.

Výhled na příští týden

  • slábnoucí Merkur v elongaci
  • Výročí: George Elwood Smith

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Jan Oort


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »