Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  18. vesmírný týden 2018

18. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 2. května 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 30. 4. do 6. 5. 2018. Měsíc je mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět už kolem půlnoci a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se podíváme na dvojhvězdu Cor Caroli. Padat budou smítka Halleyovy komety. K Marsu se má vydat sonda InSight. Před 300 lety se narodil Jean-Philippe de Chéseaux, mimo jiné objevitel zajímavé komety z roku 1744.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v pondělí 30. dubna ve 2:58 SELČ. Začátkem týdne putuje souhvězdími Panny a Vah, kde se nachází i Jupiter. Nejblíže k sobě budou již v pondělí před půlnocí ve vzdálenosti kolem tří stupňů.

105787.jpg Autor: Antonín Hušek

Autor: Antonín Hušek
Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je po setmění asi 10° nad jihovýchodem. Vrcholí nad jihem asi v 1:30. Saturn (0,3 mag) a Mars (−0,4 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem (už kolem půl páté za svítání).
Úkazy Jupiterových měsíců: 1. května ve 3:02 začíná přechod stínu Io a ve 3:14 přechod měsíčku. 2. května v 0:10 začíná zatmění Europy, zákryt pak končí ve 2:28. Další přechod stínu Io končí 2. května ve 23:40 a ve 23:48 končí i přechod měsíce. 6. května probíhá přechod Europy a jejího stínu. Stín od 0:02 do 2:17, měsíc od 0:14 do 2:23.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 30. dubna v 1:05 SELČ, 2. května ve 2:40 a 22:35, 4. května ve 4:20 a 5. května v 0:10.

Aktivita Slunce je nízká. Skvrny na Slunci potěšily, ale už se zase rozplynuly. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Dvojhvězda Cor Caroli
Pod ojem Velkého vozu nalezneme pouhým okem dvě výraznější hvězdy souhvězdí Honicích psů. Jasnější je „srdce Karlovo“, tedy Cor Caroli. Hvězda byla pojmenována na počest anglického krále Karla II. anglickým astronomem Edmundem Halleyem. Jde o dvojhvězdu, kde jasnější složka má 2,9 mag a slabší průvodce 5,5 mag. Dělí je celkem pohodlná vzdálenost 17 úhlových vteřin, takže k jejich rozlišení není třeba ani extra klidný vzduch, ani velký dalekohled. Jasnější složka je bílá, slabší nažloutlá. (pozn. autora; vzpomínám si, jak za pěkného dne jsem ji na Kleti našel přes 30cm dalekohled a jako zázrakem jsem spatřil i slabšího průvodce. Od té doby jen doma na balkóně jsem pozoroval 15cm dalekohledem thetu 2 Tauri s jasností 3,4 mag; hvězda alfa CVn je tedy i docela zajímavým objektem pro vyhledání ve dne). Alfa Honících psů je prototypem spektrálních proměnných hvězd, na povrcu se prý tvoří velké skvrny díky silnému magnetickému poli. Dvojhvězda se nachází asi 110 světelných roků od nás. Na hvězdu se můžete podívat v aktuálním dílu pořadu Noční Obloha.

Byl uvolněn druhý balík dat z měření družice GAIA. Nyní máme podrobné informace o více než 90 milionech nejbližších hvězd naší Galaxie.

Připomínáme též Éta Aquaridy, jarní roj Halleyovy komety. Letošní maximum připadá na 6. květen. Počet nepřesahuje 25 za hodinu a letos je trochu ruší Měsíc před poslední čtvrtí, protože radiant, souhvězdí Vodnáře, je nejvýše až nad ránem.

Kosmonautika

25. dubna odstartoval další Sentinel. V tomto případě šlo o družici 3B vynesenou raketou Rokot z Plesecku.

Ačkoli čínská raketa CZ-11, která startovala ve čtvrtek, nepatří mezi příliš silné nosiče, tentokrát vynesla hned pětici sledovacích družic.

5. května je v plánu start sondy InSight k Marsu. Uskutečnit se má pomocí rakety Atlas 5 z kalifornské základny Vandenberg. Na palubě budou i dva cubesaty MarCO. Předpokládaný čas startu je ve 13:05 SELČ.

Zajímavá informace proběhla ohledně testování tepelného štítu vozítka mise Mars Rover 2020. Prý byl použit exemplář připravený už pro Curiosity jako záložní, ovšem tento kus nyní při testu praskl. Nemělo by to ale znamenat problém, při testu se šlo do extrémnějších podmínek, než na jaké má sonda narazit při přistání v atmosféře Marsu. Nový štít se stihne vyrobit včas do startu plánovaného v červenci 2020.

Zatímco 1. stupeň rakety z mise TESS už je zpět na Floridě v hale SpaceX, aerodynamický kryt se pokusil přistát na mořskou hladinu, přičemž došlo k jeho poškození. To nebylo tak závažné, aby se nedal vyzvednout a odvézt na pevninu, ale ještě to bude chtít vychytat a snad půjde i chytat do sítě lodi typu Mr. Steven.

2. května jsou v plánu dvě události. Čínská raketa CZ-4B má startovat s družicí Gaofen-5 a nákladní loď Dragon se má vrátit z ISS a přistát v Tichém oceánu. Chystá se také statický zážeh rakety Falcon 9 na Floridě. Pro misi Bangabadhu-1 je navíc připravován zcela nový stupeň verze Block 5 s očekávanou mnohonásobnou použitelností. Start je v plánu až 7. května.

Výročí

4. května 1718 (300 let) se narodil francouzský astronom Jean-Philippe de Chéseaux. Sám napozoroval a vytvořil seznam mlhovin na obloze, z nichž některé ve své době sám objevil. Je také objevitelem dvou komet, z nichž jedna se stala všeobecně známá díky zvláštnímu vějířovému ohonu (dnes víme, že podobný ukázala v roce 2007 kometa C/2006 P1 (McNaught). Tehdy šlo o tzv. Velkou kometu 1744.

Výhled na příští týden 

  • Melotte 111, Coma Cluster
  • Výročí: Telstar-2
  • Výročí: Hayabusa
  • Výročí: Richard Feynman
  • Výročí: Oldřich Prefát z Vlkanova

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Vesmírný týden


50. vesmírný týden 2018

50. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 10. 12. do 16. 12. 2018. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars, nedaleko něj Neptun a výše v Rybách je Uran. Merkur a Venuše jsou vidět ráno. Máme poslední týden vidět bez měsíčního svitu kometu 46P/Wirtanen v jejím přiblížení k Zemi. Výše na obloze je i pěkná kometa 64P/Swift-Gehrels. Sonda InSight už hýbe rukou a fotografuje okolí. U ISS zakotvila nákladní loď Dragon. Jeden ze dvou Falconů musel přistát do moře a podařilo se jej vyzvednout na pevninu. Start Delty IV Heavy z Kalifornie má odklady. Čína vyslala k Měsíci sondu Chang’e 4. Přistát má v pánvi Aitken na jihu Luny. Před 30 lety začala éra telekomunikačních družic Astra a před 25 lety začal Hubble vidět ostře.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 46P Wirtanen

Nikon, ohnisko 18mm

Další informace »