Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2011

19. vesmírný týden 2011

Mapa oblohy 11.5.2011, zdroj: astronet.ru
Mapa oblohy 11.5.2011, zdroj: astronet.ru
Přehled událostí pro týden od 9. do 15. 5. 2011.

Měsíc je v první čtvrti. Od soumraku je viditelný Saturn. Na Slunci jsou jen menší skvrny. Start raketoplánu odložen nejdříve na pondělí 16. 5.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 11. května 2011 ve 22:00 SELČ, zdroj: astronet.ru.

Obloha:

Měsíc je v první čtvrti v úterý 10. května. V pondělí se přiblíží k Jesličkám, o víkendu projde pod Saturnem, ale moc se k sobě nepřiblíží.

Planety viditelné okem: Saturn (0,6 mag) v souhvězdí Panny je po setmění nad jihovýchodem. Další planety jsou vidět ráno těsně před východem Slunce. Nejvíce září Venuše a Jupiter, slabě také Merkur a Mars. Pěkný trojúhelník vytvoří Venuše, Jupiter a Merkur už v úterý nad ránem. Zajímavá konjunkce Venuše a Jupiteru nastane ve středu a ve čtvrtek ráno (11. a 12. 5.). Vzdálenost planet bude jen necelý stupeň (45' ve středu i ve čtvrtek).
Animace pohybu planet v těchto dnech najdete např. na Youtube nebo webu S&T.

Aktivita Slunce je spíše nízká. Nejméně jedna skupina skvrn je však stále viditelná. Nezapomeňte se před pohledem do Slunce chránit správným filtrem. Aktuální snímek Slunce z družice SDO.

Kosmonautika:

  • Raketoplán nakonec nepoletí ani tento týden. Důvodem je výměna vadných součástek a jejich testování. Nejbližší termín startu je nyní 16. května. Technici vyměnili rozvodnou jednotku elektřiny do ohřívačů a případnou vadnou kabeláž nahradili. Startovací okno je otevřeno až do 26. května (kromě 21. 5., kdy by start kolidoval s pozdějším odletem expedice 27 od ISS v Sojuzu zpět na Zemi, který je plánován na 23. května). Více se dovíme na pondělní tiskové konferenci. Pokud nenastane start ani v pondělí 16. 5. ve 14:56 SELČ, jsou k dispozici následující plánovaná startovací okna.
  • Rusko vypustilo ve středu 4. května z Plesecku raketu Sojuz s vojenskou spojovou družicí Meridian-4 na protáhlou eliptickou dráhu 990 - 39500 km, využitelnou především v Arktidě, kde jak víme, si (nejen) Rusko nárokuje velké zásoby nerostných surovin.
  • V sobotu 7. května odstartovala z Mysu Canaveral raketa Atlas 5. Vynesla družici SBIRS GEO-1, která je součástí amerického protiraketového deštníku.

Výročí

  • 9. května 1971 (40 let) odstartoval v rámci projektu Mars 71 Mariner 8. Pro selhání posledního stupně rakety ale nedosáhl ani dráhu kolem Země. Úspěšnější byl až sesterský Mariner 9.
  • 14. května 1981 (30 let) odstartoval Sojuz 40, poslední z původní série lodí Sojuz, před jejich modernizací na verzi Sojuz-T. Také tento let měl namířeno ke stanici Saljut 6, podobně jako let Vladimíra Remka v Sojuzu 28. Díky tomu se v Sojuzu 40 dostal na stanici i rumunský kosmonaut.

Mapa oblohy na květen s vybranými úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Mariner 8, Sojuz 40


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »