Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2015

19. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 6. května 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 4. 5. do 10. 5. 2015. Měsíc je po úplňku. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter vysoko na jihozápadě. Končí večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět lépe až v druhé polovině noci.

Obloha

Měsíc byl v úplňku v noci na pondělí 4. května ráno. Poslední čtvrť nastane v pondělí 11. května. Ranní ptáčata by si 5. a 6. května mohla všimnout, že projde kolem Saturnu.

Planety:
Venuše (-4,1 mag) je velmi dobře viditelná jako jasná večernice nad západem. Končí dobrá večerní viditelnost planety Merkur (cca +0,5 mag). Ten je stále ještě dost vysoko, ale slábne.
Jupiter (-2,1 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci je 15° nad jihovýchodem Saturn (0,1 mag). Nejvýše je kolem 2:00 ve výšce 20 stupňů.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
5. 5. 20:40   4. 5. Kallisto přechod stínu konec 21:59
7. 5. 22:20   5. 5. Io zákryt zač. 23:50
9. 5. 23:55   6. 5. Io přechod měsíc 20:58 - 23:16
Io přechod stínu 22:15 - (0:33)
10. 5. 19:50   7. 5. Io zatmění konec 21:54
      9. 5. Ganymed zákryt zač. 23:53
      10. 5. Europa přechod měsíc 21:01 - 23:55
Europa přechod stínu zač. 23:34
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Důvodem je, že na viditelné polokouli nejsou prakticky žádné skvrny. Snad bude další týden pokud jde o skvrny pro pozorovatele příhodnější. Vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Hlavní událostí kosmonautiky minulého týdne je neúspěšná mise zásobovací lodi Progress M-27M, která po startu neprovedla všechny manévry jak měla a není zcela jasné, zda šlo chybu třetího stupně nosné rakety, nebo jde přímo o nějakou chybu na Progressu. Zásobování ISS to zatím neohrožuje a pokud jde o další let Progressu, ten je zatím v plánu na srpen letošního roku.
  • Společnost Blue Origin uskutečnila testovací balistický skok své rakety a připravované kosmické lodi New Shepard. Dosednutí v budoucnu znovupoužitelné rakety se ještě nepovedlo, ale kosmická loď přistála bez problémů na padácích.
  • 6. května je v plánu důležitý test chystané kosmické lodi společnosti SpaceX, tzv. „pad abort test“, který ověří schopnost kabiny odletět do bezpečí v případě havárie nosné rakety na startovní rampě. Pokud testem Dragon V2 projde, bude to zase krok blíž k letům soukromé kosmické lodi s kosmonauty.
  • Sonda New Horizons již posílá tak detailní snímky Pluta, že je možné na nich vidět světlé a tmavé skvrny. Podrobnosti o způsobu pořizování a zostřování snímků najdete na webu Kosmonautix.cz.

Výročí

  • 10. května 1930 (85 let) se narodil americký vynálezce George Elwood Smith. Jeho jméno si připomínáme především proto, že je spoluobjevitelem CCD čipu, díky kterému si můžeme nejen v téměř každém mobilu pořizovat fotografie. Zhruba od 90. let 20. století přinesl tento polovodičový prvek revoluci v profesionální a postupně i amatérské astrofotografii, když vytlačil běžnou filmovou emulzi.

Výhled na příští týden

  • Výročí: Jean-Felix Adolphe Gambart
  • Výročí: Nix a Hydra
  • Výročí: John Francis Skjellerup
  • Výročí: Honoré Flaugergues

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: CCD, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »