Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2018

19. vesmírný týden 2018

Mapa oblohy 9. května 2018 ve 22:00 SELČ. Podklad: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 7. 5. do 13. 5. 2018. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nad západem jasná Venuše. Jupiter je vidět celou noc a ráno uvidíme nejlépe Mars a Saturn. Na obloze se objevila nova v souhvězdí Persea viditelná i triedrem. K Marsu se vydala sonda InSight, Dragon přivezl vzorky z ISS. Očekáváme start rakety Falcon 9, jejíž první stupeň má být použitelný více, než dvakrát. Před 100 lety se narodil Richard Feynman, který dokázal vysvětlit i složitou fyziku.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v úterý 8. května ve 4:09 SELČ. Prochází souhvězdími Kozoroha a Vodnáře. 10. května se přiblíží na 4,5 stupně k Neptunu.

Planety:
Venuše (−3,9 mag) je po západu Slunce snadno viditelná nad západním obzorem.
Jupiter (−2,5 mag) je vidět celou noc a vrcholí nad jihem asi v 1:00 letního času, protože na 9. květen připadá jeho opozice se Sluncem. Saturn (0,3 mag) a Mars (−0,5 mag) jsou nízko a nejvýše je najdeme nad ránem (už kolem půl páté za svítání).
Úkazy Jupiterových měsíců: V noci z neděle 6. května na pondělí 7. května nastává přechod Ganymédu a jeho stínu. Stín začne přecházet ve 23:09 a ve 23:39 se na kotouči objeví i Ganymed samotný. Přechod stínu končí v 0:47 a měsíce v 0:52. Na 9. květen ve 2:04 připadá zatmění měsíce Io (končí ve 4:13). V noci opozice Jupiteru 9./10. května přechází Io. Díky tomu nastává vstup měsíce i stínu ve stejnou dobu, ve 23:24. Přechod Io končí v 1:32 a přechod stínu v 1:34. Ve čtvrtek 10. května ve 22:42 končí zatmění Io. V neděli 13. května ve 2:29 začíná přechod Europy a ve 2:38 začíná také přechod stínu.
Velká červená skvrna (GRS) bude poblíž středu kotoučku 7. května v 1:50 a ve 21:40 SELČ, 9. května ve 23:20 a 12. května v 1:00.

Aktivita Slunce je nízká. Povrch Slunce je čistý. Výjimečně se nějaká skvrnka objeví. Podobně málo je i protuberancí. Aktuální pohled na Slunce nabízí družicová observatoř SDO.

Nova V0392 Per
Dění na obloze nám v minulém týdnu zpestřila proměnná hvězda s označením V0392 Persei. Hvězda se nachází poblíž hranice s Vozkou, nejlépe se proto hledá od Capelly (alfa Aurigae) a epsilon Aur. Hvězda s obvyklou jasností pod 14 mag zjasnila až k 6. hvězdné velikosti. Poté začala opět slábnout a nyní má kolem 9 mag. Stále je tedy viditelná běžným dalekohledem.

Vývoj jasu novy V0392 Persei Autor: AAVSO
Vývoj jasu novy V0392 Persei
Autor: AAVSO

Fotografie V0392 Per v době maximu jasu 30. dubna 2018 Autor: Sven Melchert
Fotografie V0392 Per v době maximu jasu 30. dubna 2018
Autor: Sven Melchert

Éta Aquaridy, meteorický roj Halleyovy komety, mají maximum kolem 6./7. května. Počet nepřesahuje 25 zpozorovaných meteorů za hodinu, ale pozorování přeje počasí. Radiant, souhvězdí Vodnáře, je nejvýše až nad ránem, kdy už může rušit svit Měsíce.

Kosmonautika

V sobotu 5. května se od stanice ISS vrátila loď Dragon. V současnosti je jako jediná schopna vozit náklad nejen nahoru, ale též nazpět. Tentokrát šlo o návrat více než 1,8 tuny vzorků a materiálu.

5. května odstartovala pomocí rakety Atlas V sonda InSight k planetě Mars. Uskutečnit se má pomocí rakety Atlas 5 z kalifornské základny Vandenberg. Na palubě budou i dva cubesaty MarCO. Předpokládaný čas startu je ve 13:05 SELČ.

Ve čtvrtek startovala čínská raketa CZ-3B s komunikační družicí APStar-6C. Další start chystá Čína na 8. květen, kdy by měla raketa CZ-4B vypustit družici Gaofen-5.

Na Floridě finišují přípravy rakety Falcon 9 verze Block 5, která má vynést družici Bangabandhu-1. Raketa již prošla statickým zážehem a start je zatím v plánu 8. května kolem 22:00 SELČ. První stupeň by měl přistát na mořské plošině a měl by být v případě úspěchu několikanásobně použitelný bez větších úprav nebo potřeby odmontovat přistávací nohy. Uvidíme, zda došlo i k mírnému navýšení tahu.

Výročí

7. května 1963 (55 let) odstartovala zkušební telekomunikační družice Telstar-2. Její kolegyně Telstar-1 uskutečnila první transatlantický přenos. Tato družice pracovala bez problémů dva roky a navíc se podařilo neustále sledovat její telemetrická data, což se hodilo v budoucnu.

9. května 2003 (15 let) odstartovala japonská průzkumná sonda Hayabusa. Jejím úspěchem bylo, že dokázala nejen podrobně prozkoumat malý asteroid (25143) Itokawa, ale také z něj odebrala vzorky, byť jen v podobě malých zrnek prachu. Nyní probíhá další mise k asteroidu, < a href="http://global.jaxa.jp/projects/sat/hayabusa2/" target="_blank">Hayabusa 2.

11. května 1918 (100 let) se narodil významný fyzik Richard Feynman. Známý je především z oblasti kvantové fyziky, ale také jako člověk, který dokázal fyziku jednoduše vysvětlovat. Za druhé světové války se podílel na vývoji atomové bomby. Jeho neortodoxní metody se hodily i při vyšetřování havárie raketoplánu Challenger, kde byl členem vyšetřovací komise.

12. května 1523 (495 let) se narodil český cestovatel, spisovatel, matematik a astronom Oldřich Prefát z Vlkanova. Znal se s Tadeášem Hájkem z Hájku a vyráběl zeměměřičské a astronomické přístroje. Proslul ale především i obyčejným lidem srozumitelným cestopisem do oblasti dnešního Izraele.

Výhled na příští týden 

  • Měsíc a Venuše na večerní obloze
  • Melotte 111, Coma Cluster
  • Výročí: Skylab
  • Výročí: Mercury-Atlas 9
  • Výročí: Pioneer Venus 1

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Telstar-2, Feynman, Hayabusa, Oldřich Prefát, Vesmírný týden


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »