Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2019

19. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 8. května 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 6. 5. do 12. 5. 2019. Měsíc bude v první čtvrti, očekáváme zajímavé zákryty hvězd. Večer je vidět Mars, v druhé polovině noci Jupiter a nad ránem Saturn. Na Slunci je opět stará známá aktivní oblast se skvrnami. Další úspěšný start má za sebou Falcon 9 a nákladní Dragon už je u ISS. Úspěch slaví i Čína, suborbitální raketa a loď New Shepard a také malá raketa Electron. Před deseti lety byla v rámci mise STS-125 provedena poslední oprava HST.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v neděli 12. května ve 3:12 SELČ.
Z hlediska zákrytů hvězd bude zajímavý podvečer 6. května. Kolem 19:15 SELČ bude zakrývána za neosvětlenou stranu Měsíce hvězda 3,8 mag delta 1 Tauri. Potom cca v 19:50 to čeká hvězdu 4,8 mag delta 2 Tau a cca kolem 20:50 nastává přiblížení a někde i tečný zákryt hvězdy 4,3 mag delta 3 Tauri.
Večer 7. května bude Měsíc v konjunkci s Marsem.
Další zákryty nastanou 8. a 9. května. 8. 5. kolem 22:45 se schová hvězdička 6,5 mag z Blíženců. 9. května se kolem 22 SELČ schová hvězdička 7,5 mag a pak následují zákryty kolem 23:20 (hvězda 6,5 mag) a 23:35 (hvězda 5,2 mag 63 Geminorum).

Planety:
Večer je vidět Mars (1,6 mag) v Býku relativně nevysoko nad západním obzorem. V druhé polovině noci už můžeme pozorovat Jupiter (−2,5 mag) a nad ránem i Saturn (0,4 mag).
Přechod stínu a měsíčku Io nastává v pondělí 6. 5. nad ránem. Stín přechází v 0:24 až 2:36 a měsíc 1:13 až 3:24 SELČ.
Přechod stínu a měsíce Europa nastává 7. května. Stín přechází mezi 1:22 a 3:47, měsíc od 2:54 do 5:19.
11. května ve 2:05 končí zatmění Ganymedu a od 2:42 do 4:52 probíhá jeho zákryt.

Slunce 3. května 2019 v UV oboru (304 nm). Aktivní oblast 3740 je dobře patrná u levého okraje i s pěknou eruptivní protuberancí. Autor: NASA/SDO/AIA
Slunce 3. května 2019 v UV oboru (304 nm). Aktivní oblast 3740 je dobře patrná u levého okraje i s pěknou eruptivní protuberancí.
Autor: NASA/SDO/AIA
Aktivita Slunce je zvýšená pouze díky návratu aktivní oblasti, nyní pod číslem AR 2740. Už jsme ji viděli dvakrát, naposledy jako AR 2738. Dochází zde i k erupcím doprovázeným vyvržením plazmatu z koróny a jsou zde i pěkné skvrny. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Meteorický roj éta Aquarid má maximum v noci na pondělí 6. května. Jedná se o částice z Halleyovy komety. Do atmosféry vstupují pomaleji, než letní Perseidy a nejlépe je uvidíme nad ránem, kdy se souhvězdí Vodnáře, odkud zdánlivě vyletují, nachází nejvýše.

Kosmonautika

Minulou sobotu odstartovala raketa Falcon 9 s nákladní lodí Dragon v rámci zásobovací mise CRS-17. Ta se s Mezinárodní kosmickou stanicí spojila v neděli. První stupeň rakety byl jako už tradičně znovupoužitý a vzhledem k tomu, že jeho dosednutí zpět na plovoucí plošinu u Floridy bylo úspěšné, NASA s ním předběžně počítá i pro vynesení zásobovacích misí CRS-18 a 19, což by znamenalo třetí a čtvrté použití tohoto stupně.

New Shepard má za sebou další úspěšný let a přistání. Nynější testovací lety jsou využívány k vědeckým experimentům a později, až bude spolehlivost potvrzena, budou následovat i pasažéři.

Čína opět vypustila úspěšně raketu CZ-4B. Vynesené družice Tianhui-2 01A a 01B by měly být vědeckého charakteru.

Tuto neděli úspěšně odstartovala také raketa Electron, a to s dosud nejtěžším nákladem. Na palubě byly tři družice.

Výročí

11. května 1924 (95 let) se narodil anglický astronom Antony Hewish, který dostal v roce 1974 Nobelovu cenu společně s Martinem Rylem za objev pulsarů. Smutnou hrdinkou objevu pulsarů, která Nobelovu cenu nedostala, je Jocelyn Bellová, protože ona jako postgraduální studentka jako první zaznamenala signál pulsaru v Krabí mlhovině.

11. května 1965 (50 let) se narodil český astronom a popularizátor Václav Knoll. Jeho činnost je neodmyslitelně spojena s Pardubicemi, kde na Hvězdárně Barona Artura Krause působil a mnozí jej vzpomenou v souvislosti s výpravami za zatměním Slunce. Významně se zasloužil o vylepšení hvězdárny a ovlivnil nejednu nastupující generaci pardubických astronomů. Václav Knoll nás bohužel navždy opustil již v roce 2010.

11. května 2009 (10 let) odstartoval raketoplán Atlantis na misi STS-125, která měla tu čest provést poslední opravu HST. Výpravu připomínáme nejen proto, že pomohla výrazně prodloužit životnost vesmírného dalekohledu, ale na opravě se také podílel nám známý astronaut Andrew Feustel, který tehdy s sebou vezl jedno z vydání Nerudových Písní kosmických. Raketoplán Atlantis je také poslední, který kdy ze všech letěl do vesmíru a to v červenci 2011.

Výhled na příští týden 

  • Mars v M 35
  • Výročí: vesmírné observatoře Herschel a Planck
  • Výročí: Apollo 10

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v dubnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Václav Knoll, HST, STS-125, Hewish, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »