Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 12. května 2021 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Obloha

Měsíc bude v novu v úterý 11. května ve 21:00 SELČ. V případě excelentních podmínek by tedy mohl být k nalezení ve středu 12. května mírně vlevo dolů od Venuše a každopádně bude jeho slabý srpek pozorovatelný v konjunkci s Merkurem ve čtvrtek 13. května cca od 21 hodin SELČ.

Planety:
Večer za soumraku je tedy obtížně viditelná Venuše (−3,9 mag), na kterou se musíme dívat již od západu Slunce triedrem. Naopak ideální podmínky viditelnosti má Merkur (kolem 0 mag), který se blíží do maximální východní elongace, a navíc má poměrně velkou jasnost. Na večerní obloze je vidět také Mars (1,6 mag). Ráno nad jihovýchodem jsou Saturn (0,7 mag) a Jupiter (−2,3 mag).  

Aktivita Slunce je nízká, přesto můžeme hovořit o mírném zvýšení aktivity, zvláště po velké erupci třídy M 3,9 z pátku. Nachází se zde i nějaké skvrny, takže snad bude co pozorovat. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO.

Dobře viditelná zůstává kometa C/2020 R4 (ATLAS). Jasnost je stále pod 10 mag. Kometu nalezneme na pomezí Vlasů Bereniky, Velké medvědice a Lva. Mapku k hledání najdete na druhé straně PDF mapky Aleše Majera. O něco slabší, ale kondenzovanější, a tedy také poměrně výrazná, je i kometa C/2020 T2 (Palomar), která je v souhvězdí Honicích psů.

Kosmonautika

Starlink - vláčky teček - družic - putujících oblohou - to je dnes a denně divadlo, které se nám naskýtá díky tomu, že družice jsou po vypuštění hodně jasné a poměrně blízko k sobě. Časem se rozptýlí a budou slabší, ale mezitím jsou vypouštěny další a další. Vždy 60 družic najednou. Prostě žádná invaze ET ani ruské armády. Jenom byznys projekt amerického miliardáře.

Vláček družic Starlink den po vypuštění. To jsou ještě blízko k sobě a jsou velmi jasné. Autor: Martin Gembec
Vláček družic Starlink den po vypuštění. To jsou ještě blízko k sobě a jsou velmi jasné.
Autor: Martin Gembec

Vrtulníček Ingenuity provedl už pátý let na Marsu. Ten měl být původně poslední, ale ukázalo se, že možnosti helikoptéry jsou perfektní, a proto se bude snažit ještě pokračovat ve směru jízdy Perseverance a pořizovat zajímavé snímky oblastí, které by pro rover mohly být nedostupné. Při pátém letu poprvé přistál na jiném místě, než odkud startoval. Ke konci letu navíc poprvé vystoupal do výšky 10 metrů.

SpaceX si připsala další úspěch. Prototyp Starship SN15 jako první po letu do výšky asi 10 km přistál a neexplodoval. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Poprvé byl k vynesení družic použit první stupeň Falconu 9, který letěl už podesáté. Start se uskutečnil v neděli 9. května dopoledne a první stupeň rakety i po historicky prvním desátém použití úspěšně přistál na mořské přistávací plošině.

Blue Origin oznámila, že jejich kabina New Shepard opravdu poletí poprvé s lidmi na palubě. Termín startu je zatím určen na 31. července a jednu sedačku si lze koupit v aukci.

Čína opět nedokázala vrátit velký centrální stupeň rakety CZ-5B řízeně do atmosféry. Nakonec zanikl v neděli ráno poblíž Malediv. Stupeň předtím pomohl úspěšně vynést první modul orbitální stanice Tiangong-3. Přestože Wang Wenbin (mluvčí ministerstva zahraničních věcí) řekl, že „pravděpodobnost ohrožení leteckého provozu nebo pozemních zařízení je extrémně nízká“, je zřejmé, že takto velká tělesa by měla být řízeně deorbitována nad neobydlenými oblastmi.

Výročí

13. května 1861 (160 let) objevil z Austrálie John Tebbutt kometu, která se později ukázala být Velkou kometou 1861. Kometa prolétla kolem Země relativně nedaleko (necelých 20 mil. km při největším přiblížení) a v červnu a červenci 1861 byla ozdobou oblohy. Jednalo se o mimořádně jasnou kometu, která dokonce vrhala stíny a měla pěkný široký a prý až 90° dlouhý ohon.

14. května 1981 (40 let) odstartoval Sojuz 40. Šlo o poslední z původní série těchto kosmických lodí před jejich modernizací na verzi Sojuz-T. Také tento let měl namířeno ke stanici Saljut 6, podobně jako let Vladimíra Remka v Sojuzu 28. Díky tomu se v Sojuzu 40 dostal na stanici i rumunský kosmonaut.

Výhled na příští týden 

  • Merkur v maximální východní elongaci na večerní obloze
  • výročí: Norman Lockyer
  • výročí: Ruđer Bošković
  • výročí: Pavel Suchan
  • výročí: Veněra 1
  • výročí: Mars 2

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Sojuz 40, John Tebbutt, Velká kometa 1861, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »