19. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 5. do 15. 5. 2022. Měsíc dorůstá k úplňku. Čeká nás několik zajímavých zákrytů hvězd. Merkur ve fázi tenkého srpku bude obtížněji viditelný. Ráno vychází postupně Saturn, Mars, Jupiter a Venuše. Na Slunci jsou stále zajímavé skvrny. V pátek 6. května přistála na Zemi dlouhodobá posádka Crew-3 z ISS a Falcon 9 vynesl další Starlinky. Před 75 lety se narodil český astrofyzik a popularizátor vědy Zdeněk Mikulášek.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 9. května ve 2:21 SELČ. Kolem první čtvrti nastávají zajímavé zákryty, kdy hvězda zalézá za Sluncem neosvětlenou polovinu měsíčního kotouče.
První takový úkaz nastává již v neděli 8. května večer krátce po 22. hodině letního času, kdy se schová hvězda 7,8 mag nacházející se u hlavy Lva. Měsíc zakrývá i hvězdy 8,6 mag kolem 21:40 a 22:40. Tu samou noc v noci na pondělí nastává v 1:10 i zákryt hvězdy 6,5 mag.
Hlavní zákrytový úkaz nastává 9. května večer, kdy se schová hvězda nad Regulem, éta Leonis o jasnosti 3,5 mag. Vstup nastává krátce po západu Slunce před 21. hodinou a výstup zpoza osvětlené strany kolem 21:50 SELČ. V závislosti na vaší poloze se samozřejmě uvedené časy mohou lišit o několik minut.
Svého zákrytu se dočká i další jasná hvězda – Porrima – gama souhvězdí Panny (3,4 mag). Tento zákryt nastává 13. května, ale v již ne vůbec vhodných 3:10 SELČ.
Zákrytový týden zakončí lambda Virginis o jasnosti 4,5 mag. Její zákryt nastává 14. května kolem 23:45, ovšem Měsíc již bude téměř v úplňku.
Planety
Večerní viditelnost Merkuru končí. Planeta má v dalekohledu tvar tenkého srpku a jasnost klesla tak, že už nejde vidět pouhým okem.
Na ranní obloze panují stále poměrně nepříznivé podmínky viditelnosti planet kvůli malému sklonu ekliptiky k obzoru. Ve 4 hodiny za svítání je nejvýše Saturn (0,8 mag), který je 10° vysoko nad jihovýchodem. Nízko nad východem, jen asi 5° jsou Mars (0,8 mag) a Jupiter (−2,2 mag). Venuše (−4 mag) je nejjasnější, ale leží v tu chvíli při obzoru a vidět je až za pokročilého svítání.
Aktivita Slunce je zvýšená. Opět jsme překvapeně sledovali, jak rychle narostla skupina skvrn, která se pohybovala poblíž středu kotouče. Od pondělí do středy uplynulého týdne skvrny přibyly na počtu i velikosti a došlo k erupcím. Zajímavá aktivní oblast číslo 3004 však již pomalu zapadá. Další zajímavá aktivní oblast se však natočila o víkendu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
V pátek 6. května úspěšně přistála kabina lodi Crew Dragon se čtveřicí astronautů z ISS. Skončila tak dlouhodobá mise Crew-3, kterou tvořili Američané Kayla Barronová, Raja Chari, Thomas Marshburn a Němec Matthias Maurer.
6. 5. také opět úspěšně startoval Falcon 9 s dalšími 53 družicemi Starlink. První stupeň letěl a přistál po dvanácté. Další start Starlinků očekáváme 10. 5. ve 20:50 SELČ z rampy SLC-4E kosmodromu Vandenberg v Kalifornii a 13. 5. v 8:08 SELČ z rampy SLC-40 kosmodromu na Floridě.
V pondělí 9. května před 20. hodinou našeho času by měla odstartovat čínská raketa CZ-7, jejímž úkolem bude vynést zásobovací loď Tianzhou-4 ke stanici Tiangong.
Výročí
9. května 1962 (60 let) byly poprvé úspěšně zachyceny laserové pulsy od Měsíce. Později se přesnost zvýšila s umístěním koutových odražečů na povrch Měsíce při misích Apollo nebo na Lunochodech. Tímto způsobem se měří vzdálenost Měsíce s přesností na milimetry. Průměrná hodnota měření se pohybuje kolem 384 467 km. Podle těchto měření se Měsíc od Země pomalu vzdaluje rychlostí 38 mm za rok.
15. května 1857 (165 let) se narodila skotská astronomka působící v USA na Harvardu Williamina Flemingová. Objevila mlhovinu Koňská hlava. V roce 1890 vyšel první katalog asi 10 000 hvězd Henryho Drapera, kde většinu pozic určila právě Flemingová. Podílela se i na klasifikaci hvězd s tehdejším ředitelem Harvardské observatoře Edwardem Ch. Pickeringem.
15. května 1947 (75 let) se narodil český astrofyzik a popularizátor vědy RNDr. Zdeněk Mikulášek. Veřejnosti bude nejspíše známý především svou publikační činností. Spolu s bývalým ředitelem brněnské hvězdárny Zdeňkem Pokorným a Zdeňkem Horským napsal knihu Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru. Na ni pak navázaly série „Záludných otázek“. V Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zabývá fyzikou hvězd.
Výhled na příští týden
- Pokus o misi Starlineru na ISS
- výročí: Ivan Šolc
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
