Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  19. vesmírný týden 2022

19. vesmírný týden 2022

Mapa oblohy 11. května 2022 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 5. do 15. 5. 2022. Měsíc dorůstá k úplňku. Čeká nás několik zajímavých zákrytů hvězd. Merkur ve fázi tenkého srpku bude obtížněji viditelný. Ráno vychází postupně Saturn, Mars, Jupiter a Venuše. Na Slunci jsou stále zajímavé skvrny. V pátek 6. května přistála na Zemi dlouhodobá posádka Crew-3 z ISS a Falcon 9 vynesl další Starlinky. Před 75 lety se narodil český astrofyzik a popularizátor vědy Zdeněk Mikulášek.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v pondělí 9. května ve 2:21 SELČ. Kolem první čtvrti nastávají zajímavé zákryty, kdy hvězda zalézá za Sluncem neosvětlenou polovinu měsíčního kotouče.
První takový úkaz nastává již v neděli 8. května večer krátce po 22. hodině letního času, kdy se schová hvězda 7,8 mag nacházející se u hlavy Lva. Měsíc zakrývá i hvězdy 8,6 mag kolem 21:40 a 22:40. Tu samou noc v noci na pondělí nastává v 1:10 i zákryt hvězdy 6,5 mag.
Hlavní zákrytový úkaz nastává 9. května večer, kdy se schová hvězda nad Regulem, éta Leonis o jasnosti 3,5 mag. Vstup nastává krátce po západu Slunce před 21. hodinou a výstup zpoza osvětlené strany kolem 21:50 SELČ. V závislosti na vaší poloze se samozřejmě uvedené časy mohou lišit o několik minut.
Svého zákrytu se dočká i další jasná hvězda – Porrima – gama souhvězdí Panny (3,4 mag). Tento zákryt nastává 13. května, ale v již ne vůbec vhodných 3:10 SELČ.
Zákrytový týden zakončí lambda Virginis o jasnosti 4,5 mag. Její zákryt nastává 14. května kolem 23:45, ovšem Měsíc již bude téměř v úplňku.

Planety
Večerní viditelnost Merkuru končí. Planeta má v dalekohledu tvar tenkého srpku a jasnost klesla tak, že už nejde vidět pouhým okem.
Na ranní obloze panují stále poměrně nepříznivé podmínky viditelnosti planet kvůli malému sklonu ekliptiky k obzoru. Ve 4 hodiny za svítání je nejvýše Saturn (0,8 mag), který je 10° vysoko nad jihovýchodem. Nízko nad východem, jen asi 5° jsou Mars (0,8 mag) a Jupiter (−2,2 mag). Venuše (−4 mag) je nejjasnější, ale leží v tu chvíli při obzoru a vidět je až za pokročilého svítání.

Aktivita Slunce je zvýšená. Opět jsme překvapeně sledovali, jak rychle narostla skupina skvrn, která se pohybovala poblíž středu kotouče. Od pondělí do středy uplynulého týdne skvrny přibyly na počtu i velikosti a došlo k erupcím. Zajímavá aktivní oblast číslo 3004 však již pomalu zapadá. Další zajímavá aktivní oblast se však natočila o víkendu. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.

Kosmonautika

V pátek 6. května úspěšně přistála kabina lodi Crew Dragon se čtveřicí astronautů z ISS. Skončila tak dlouhodobá mise Crew-3, kterou tvořili Američané Kayla Barronová, Raja Chari, Thomas Marshburn a Němec Matthias Maurer.

6. 5. také opět úspěšně startoval Falcon 9 s dalšími 53 družicemi Starlink. První stupeň letěl a přistál po dvanácté. Další start Starlinků očekáváme 10. 5. ve 20:50 SELČ z rampy SLC-4E kosmodromu Vandenberg v Kalifornii a 13. 5. v 8:08 SELČ z rampy SLC-40 kosmodromu na Floridě.

V pondělí 9. května před 20. hodinou našeho času by měla odstartovat čínská raketa CZ-7, jejímž úkolem bude vynést zásobovací loď Tianzhou-4 ke stanici Tiangong.

Výročí

9. května 1962 (60 let) byly poprvé úspěšně zachyceny laserové pulsy od Měsíce. Později se přesnost zvýšila s umístěním koutových odražečů na povrch Měsíce při misích Apollo nebo na Lunochodech. Tímto způsobem se měří vzdálenost Měsíce s přesností na milimetry. Průměrná hodnota měření se pohybuje kolem 384 467 km. Podle těchto měření se Měsíc od Země pomalu vzdaluje rychlostí 38 mm za rok.

15. května 1857 (165 let) se narodila skotská astronomka působící v USA na Harvardu Williamina Flemingová. Objevila mlhovinu Koňská hlava. V roce 1890 vyšel první katalog asi 10 000 hvězd Henryho Drapera, kde většinu pozic určila právě Flemingová. Podílela se i na klasifikaci hvězd s tehdejším ředitelem Harvardské observatoře Edwardem Ch. Pickeringem.

15. května 1947 (75 let) se narodil český astrofyzik a popularizátor vědy RNDr. Zdeněk Mikulášek. Veřejnosti bude nejspíše známý především svou publikační činností. Spolu s bývalým ředitelem brněnské hvězdárny Zdeňkem Pokorným a Zdeňkem Horským napsal knihu Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru. Na ni pak navázaly série „Záludných otázek“. V Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zabývá fyzikou hvězd.

Výhled na příští týden 

  • Pokus o misi Starlineru na ISS
  • výročí: Ivan Šolc

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Williamina Flemingová, Williamina Fleming, Vzdálenost Měsíce, Zdeněk Mikulášek, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »