Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2016

2. vesmírný týden 2016

Mapa oblohy 13. ledna 2016 v 18:00 SEČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 1. do 17. 1. 2016. Měsíc bude na večerní obloze a dorůstá do čtvrti. Po setmění je vidět dvojici slabých planet Uran a Neptun. Druhá polovina noci patří Jupiteru. Večerní oblohu zdobí kometa X1 PanSTARRS, viditelná i menším triedrem. Ranní kometa Catalina je ještě jasnější a pohybuje se kolem konce oje Velkého vozu. Aktivita Slunce je opět nízká. Američané začali vyrábět nové plutonium pro kosmické mise. Slováci hlásí, že jejich první družice je hotova.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti v noci na neděli 17. ledna v 0:26. Období ideální viditelnosti proto připadá na večerní hodiny a v první polovině týdne můžeme pozorovat tenký srpek. Ve středu 13. ledna bude Měsíc tak blízko Neptunu, že nebude problém planetu dohledat dva stupně pod Měsícem. V sobotu 16. ledna večer, jak se bude Měsíc před čtvrtí sklánět k západu, začne se na terminátoru, hranici světla a tmy, rozsvěcet útvar Lunar X.

Planety:
Na večerní obloze jsou ještě tento týden dobře viditelné slabší planety Neptun s Uranem, k jejichž pohodlnému vyhledání postačí triedr.
Jupiter (–2,2 mag) na hranicích Lva a Panny vychází už po 21. hodině a je tedy pozorovatelný dostatečně vysoko už před půlnocí a v celém zbytku noci. Úkazy jeho měsíců a přechody Velké červené skvrny (GRS) jsou shrnuty v tabulce níže. Venuše (–4 mag) si prohodila pozici se Saturnem (0,5 mag). Nyní se tedy začne zlepšovat ranní viditelnost planety s prstenci a naopak se zhorší výška jasné jitřenky nad jihovýchodem. Krásné setkání obou planet vesměs zakryla oblačnost. Přesto děkujeme šťastným čtenářům za zaslané snímky, které najdete pod odkazy: Radek Lacko, Jiří Šíp a Erich Zlotý. Závěrem ještě jedno pěkné video úkazu.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
11. 1. 23:10   13. 1. Io přechod stínu 4:49 – 7:05
Io přechod měsíce zač. 5:54
13. 1. 5:00   15. 1. Io přechod stínu (23:17) – 1:33
Io přechod měsíce 0:21 – 2:35
14. 1. 0:50   15. 1. Ganymed zatmění 23:08 – (2:33)
Io zákryt 23:44
15. 1. 6:35   16. 1. Ganymed zákryt 3:29 – 6:39
16. 1. 2:25      
Časy jsou v SEČ.

Aktivita Slunce je nízká. Na Slunci jsou dvě zajímavé oblasti se skvrnami, ale jsou zatím klidné, bez erupcí. Na skvrny se můžeme dívat také na aktuálním snímku SDO.

Mapka poloh (pro 6:00) komety C/2013 US10 (Catalina) v lednu 2016. Data: Guide 9
Mapka poloh (pro 6:00) komety C/2013 US10 (Catalina) v lednu 2016. Data: Guide 9
Kometa C/2013 US10 (Catalina) vypadá jako docela velká mlhavá koule. Ohony jsou vizuálně slabé a dobře vyniknou až na fotografii. Vidět můžeme zahnutý prachový a rovný iontový ohon. Na povedené animaci Pavla Vabrouška si povšimněte, jak má tendenci uhýbat prach v ohonu ve směru dráhy letu komety, zatímco iontový ve směru od Slunce. Kometa se blíží konci oje Velkého vozu a koncem týdne mine jeho konec.

Večer se nám může podařit najít celkem jasnou kometku C/2013 X1 (PanSTARRS), která je aktuálně v souhvězdí Pegasa a díky dalšímu zjasnění má již kolem 8 mag. Tím pádem je za městem dostupná i pro triedr 10×50.

Kosmonautika

  • Výborná zpráva přišla od našich slovenských kolegů, když oznámili, že minidružice skCUBE byla dokončena. Do vesmíru by měla startovat v lednu spolu s dalšími družicemi na raketě Falcon 9.
  • Ačkoli má NASA zatím k dispozici poměrně dost plutonia pro pohon automatických sond a vozítek, začínají přípravy pro výrobu nového plutonia-238. Přeci jen výroba jde pomalu a za deset let se nějakých pár kilogramů navíc může hodit pro mise startující do odlehlých oblastí Sluneční soustavy.

Výročí

  • 13. ledna 1986 (30 let) byly na snímcích Voyageru 2 objeveny Stephenem Synnottem Uranovy měsíčky Desdemona, Rosalind a Belinda. Jedná se o malé vnitřní měsíčky a jejich rozměry jsou kolem 70 až 100 km.
  • 14. ledna 1881 (135 let) se narodil americký astronom a stavitel dalekohledů Francis Gladheim Pease. Po angažmá na Yerkeské observatoři pracoval na Mt. Wilsonu, pro kterou navrhl v té době největší dalekohled světa o průměru 100 palců (2,54 m). Dále navrhl interferometr, s kterým byl schopen měřit přímo kotoučky hvězd. Později byl přizván i k přípravě Haleova dalekohledu (s průměrem téměř 6 metrů byl dlouho nejvýkonnějším dalekohledem světa). V kulové hvězdokupě M 15 si můžete dohledat planetární mlhovinu Pease 1, kterou zde identifikoval jako nehvězdný objekt v roce 1928 (předtím byla v roce 1921 identifikována jako hvězda).
  • 15. ledna 1976 (40 let) odstartovala německo-americká sonda Helios-B, nebo též Helios-2. Sondy Helios letěly blízko Slunci a dokonce rychlostí přes 70 km/s, což je vůbec nejvyšší rychlost člověkem vyrobené věci. Tuto rychlost by měla brzy překonat Juno až přiletí k Jupiteru a začne brzdit a poté sluneční sonda Solar Probe Plus. Sondy Helios pochopitelně zkoumaly plasmu v okolí Slunce a další charakteristiky zdejšího prostředí mimo jiné i blíže, než obíhá Merkur.
  • 17. ledna 1786 (230 let) objevil francouzský astronom Pierre Méchain známou periodickou kometu 2P/Encke. Jak známo, první periodické komety nesou jméno člověka, který vypočítal jejich dráhu a nikoli po svém objeviteli (podobně 1P/Halley). Kometa má oběžnou dobu pouze 3,3 roku a někdy je snadno viditelná i triedrem, naposledy například v listopadu 2013, kdy se dalo pohodlně pozorovat až pět ranních komet.

Výhled na příští týden

  • Měsíc spěje k úplňku
  • Výročí: New Horizons
  • Výročí: Jacobus Kapteyn
  • Výročí: Uranovy Cordelia, Ophelia a Bianca

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Pierre mechain, Francis Pease, 2p/encke


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »