Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  33. vesmírný týden 2019

33. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 14. srpna 2019 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 12. 8. do 18. 8. 2019. Měsíc bude v úplňku. Od setmění můžeme pozorovat jasný Jupiter poblíž jihu a nedaleko slabší Saturn. Později po půlnoci je vidět také Neptun a Uran. Aktivita Slunce zůstává velmi nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Starty Falconu 9 i Atlasu V z Floridy šly hladce. V Číne povylétla a opět přistála malá testovací raketa. Nákladní Cygnus ještě nezanikne v atmosféře, má další úkoly. Česká minidružice Lucky-7 vyfotila Zemi. Před 275 lety se narodil Pierre Méchain, objevitel řady objektů Messiérova katalogu.

Obloha

Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 15. srpna ve 14:29 SELČ.

Planety:
Jupiter (−2,3 mag) najdeme po setmění nad jihozápadem, Saturn (0,2 mag) je nad jižním obzorem. Během noci je vidět také Neptun (7,8 mag) a Uran (5,8 mag).
Úkazy Jupiterových měsíců: v neděli 11. srpna ve 22:49 SELČ začíná zákryt Ganymedu. V pondělí 12. srpna ve 21:55 končí zatmění Europy. Ve středu 14. srpna přechází Io – měsíc od 20:24 do 22:36 a stín od 21:36. Ve čtvrtek 15. srpna ve 20:57 končí zatmění Io.
Přechody GRS: 13. 8. ve 20:20 SELČ, 15. 8. ve 22:00, 17. 8. ve 23:40.

Aktivita Slunce je stále velmi nízká. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Meteorický roj Perseid má letos maximum v noci na 13. srpna a nejlepší viditelnost, s ohledem na počasí a fázi Měsíce, bude asi o noc dříve.

Kosmonautika

Nákladní loď Cygnus, která v rámci mise NG-11 přinesla na ISS zásoby, se nyní i s odpadem odpojila. Místo zániku v atmosféře ji ale čekají další úkoly – vypouštění malých družic a testování navigace a setrvání na oběžné dráze jako předstupeň letů ke stanici Gateway kolem Měsíce.

Dění na floridském kosmodromu přineslo nakonec bezproblémové starty Falconu 9 i Atlasu V. Vyneseny byly geostacionární družice Amos-17 i AEHF-5.

V týdnu probleskly informace, že americký Mars Rover 2020 má úspěšně instalovány všechny přístroje a kamery, zatímco u evropského roveru Rosalind Franklin se objevil problém po testu padáku, který by v nejhorším scénáři mohl znamenat přesun startu z roku 2020 někam dál.

Česká firma SkyFox Labs, která postavila minidružici Lucky-7, uveřejnila první snímek Země pořízený z nějaké naší družice vůbec. Stalo se tak symbolicky 7. srpna.

V Číně provedla soukromá společnost LinkSpace úspěšný testovací let pokusné rakety RLV-T5. Ta se vznesla do výšky 300 metrů a poté opět přistála na místě startu.

Výročí

16. srpna 1744 (275 let) se narodil francouzský astronom Pierre Méchain. Během své kariéry objevil 8 komet, ale je znám především jako objevitel objektů Messiérova katalogu, kterých sám objevil 26. Své objevy Messiérovi posílal a ten je ověřoval a přidával do svého katalogu. Objekty 102 a 103 už publikoval bez ovření a další čtyři 104 až 107 nebyly v katalogu původně ani publikovány.

Výhled na příští týden 

  • testovací let bezpilotního Sojuzu k ISS
  • Výročí: Voyager 2 u Neptunu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v srpnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pierre mechain, Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »