2. vesmírný týden 2017
Přehled událostí na obloze od 9. 1. do 15. 1. 2017. Měsíc bude kolem úplňku. Večer je vidět jasná Venuše a slabý Mars na jihozápadě. V druhé polovině noci a hlavně ráno je pěkně viditelný Jupiter. Aktivita Slunce je velmi nízká, přesto nastávají polární záře, proč? SpaceX provedla statický zážeh rakety Falcon 9 a jen výjimečně nepříznivé počasí v Kalifornii odkládá start na konec týdne.
Obloha
Měsíc bude v úplňku ve čtvrtek 12. ledna ve 12:34 SEČ. 15. ledna ráno jej najdeme nedaleko Regulu ve Lvu.
Planety:
Venuše (–4,4 mag) je vidět večer jako velmi jasná hvězda na jihozápadě, v dalekohledu vypadá jako měsíček ve čtvrti. Ještě kousek více k jihu je Mars (1 mag). Venuše bude 12. ledna v největší východní elongaci a zároveň v konjunkci s Neptunem. Při vzdálenosti 24' se pohodlně vejdou do zorného pole dalekohledu s menším zvětšením.
Ráno je na jihovýchodě a za svítání na jihu Jupiter (–2 mag). Nachází se v Panně poblíž nejjasnější hvězdy Spica. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
| Přechody GRS | Úkazy měsíců | |||
|---|---|---|---|---|
| 9. 1. | 5:30 | 11. 1. | Europa přechod stínu 4:37 – 7:08 Europa přechod měsíce zač. 7:07 |
|
| 11. 1. | 7:10 | 12. 1. | Ganymed přechod konec 3:18 | |
| 12. 1. | 3:00 | 13. 1. | Europa zákryt 2:16 – 4:40 | |
| 14. 1. | 4:40 | 15. 1. | Io přechod stínu zač. 7:44 | |
| Časy jsou v SEČ. | ||||
Aktivita Slunce je velmi nízká. Projevuje se to především tím, že od začátku roku jsme téměř nemohli spatřit byť jen malinkou skvrnu. Zcela beze skvrn nebylo Slunce pouze 3. ledna. Přesto v severních šířkách zaznamenávají velmi pěkné polární záře. V době blížícího se slunečního minima se totiž objevují velké koronální díry z nichž proudí rychlejší sluneční vítr. V důsledku toho pak reaguje magnetosféra těmito silnějšími geomagnetickými bouřemi. Zda se na Slunci přeci jenom nevyskytla nějaká skvrnka můžeme kontrolovat online na snímku družice SDO.
Kosmonautika
- V minulém týdnu proběhl první ze dvou výstupů z Mezinárodní vesmírné stanice. Japonská loď HTV totiž na ISS dovezla nové, lepší baterie a nyní je třeba je vyměnit za staré. O velkou část práce se postará kanadská robotická paže. Díky ní astronauti vykonají pouze dva výstupy místo šesti. Druhý výstup je v plánu ve středu 11. ledna.
- SpaceX provedla ve čtvrtek plánovaný statický zážeh rakety Falcon 9. Plánovaný start z kalifornského Vandeberghu v pondělí neproběhne, protože v Kalifornii je nejhorší bouřkové období za posledních deset let, a tak se firma rozhodla i z vlastních důvodů o odklad, nejdříve až na 14. ledna. Každopádně je tu stále naděje na hodinu startu někdy večer našeho času. Sledujte informace na portálu Kosmonautix.cz, kde bude včas také upozornění na živě česky komentovaný start. První stupeň by se měl pokusit přistát na mořské plošině Just Read the Instructions, což by znamenalo první úspěšné přistání v Tichém oceánu. Předchozí přistání proběhla při startu z Floridy v Atlantiku na plošině OCISLY (Of Course I Still Love You), nebo přímo zpět na Floridě. Téměř úspěšné přistání na plošině JRtI proběhlo již 17. ledna 2016 při startu se sondou Jason-3, ale tehdy se nakonec raketě neuzamkla jedna přistávací noha a ta se po úspěšném dosednutí nakonec zřítila na plošinu.
- Kromě očekávaného startu SpaceX tu máme na 10. leden plánovaný start z Japonské Kagošimy. Malá raketa SS-520-4 by měla vynést cubesat Tricom-1, což je pouze 3 kg vážící minidružice Tokijské univerzity.
Výročí
- 11. ledna 1787 (230 let) objevil William Herschel, anglický astronom německého původu, měsíce Uranu – Titanii a Oberon. Jsou to dva největší měsíce této zajímavé planety. Proto došlo k objevu jen šest let po objevu planety samotné (planetu objevil také W. Herschel 13. 3. 1781).
- 12. ledna 1907 (110 let) se narodil významný raketový konstruktér Sergej Koroljov. Zkušenosti sbíral i z poznatků německých konstruktérů kolem von Brauna, ale jeho raketa R7 je nadčasovým designem a v různých modifikacích základem raket, které dodnes vynášejí náklad i lidské posádky do vesmíru. Největší význam má raketa Sojuz, která zatím, jako jediná, umožňuje výměny posádek ISS.
- 14. ledna 1742 (275 let) zemřel sir Edmond Halley. Jakkoli je znám mezi veřejností nejvíce jako člověk, po němž se jmenuje kometa, která se pravidelně vrací ke Slunci, mně se vybaví spíše jako významný geofyzik, astronom a vůbec člověk, který měl co do činění s pokrokem fyziky a astronomie. Významný je také jeho vliv na Isaaca Newtona, kterému pomohl vydat jeho nejvýznamnější dílo o silách a gravitaci.
Výhled na příští týden
- Planetka Vesta v opozici
- Výročí: Clyde Tombaugh, úmrtí
- Výročí: Johannes Hevelius
- Výročí: John Couch Adams, úmrtí
- Výročí: Pierre Gassendi
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v prosinci ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
