Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2019

2. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 9. ledna 2018 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 7. 1. do 13. 1. 2019. Měsíc po novu bude na večerní obloze dorůstat do první čtvrti. Večer je vidět Mars, ráno se k sobě blíží Venuše a Jupiter. Kometa Wirtanen slábne, ale stále je snadno vidět triedrem. Na odvrácené straně Měsíce bylo rušno, když čínská sonda Chang’e 4 přistála a vysadila vozítko Yutu 2. Sonda New Horizons se na pár dní povinně odmlčela. NASA má dočasně sotpku kvůli rozpočtu v USA, ale díky SpaceX se nikdy nenudíme. Před 85 lety se narodil náš významný popularizátor astronomie Ing. Pavel Příhoda.

Obloha

Měsíc je po novu, který nastal v neděli 6. ledna. První čtvrť nastane až v pondělí 14. ledna v 7:45 SEČ. Ve čtvrtek 10. ledna večer před 19. hodinou našeho času se k neosvětlenému okraji Měsíce přiblíží hvězdička 74 Aqr o jasnosti 5,8 mag. Měsíc bude jen 15° nad jihozápadem. 12. ledna po půl sedmé večer se jiná, slabší hvězda ze souhvězdí Ryb o jasnosti 7,4 mag, schová za neosvětlenou polovinu Měsíce v době, kdy bude 30° nad východo-jihovýchodem a 6,5° nad nimi bude také planeta Mars.

Planety:
Mars (0,6 mag) najdeme večer nad jihozápadem. Výše na pomezí Ryb a Berana je planeta Uran (5,8 mag). Ráno se k sobě přibližují planety Venuše (−4,7 mag) a Jupiter (−1,8 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká. První skvrna roku 2019 se však objevila v aktivní oblasti 2732. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen aj.
Kometa nám slábne k hodnotám kolem 6 mag, ale pro tiedr je tím pádem snadným cílem. Pořád platí, že ji najdeme mezi Vozkou a Velkým vozem, někde v oblasti hlavy Velké medvědice. Nejbližší jasnější hvězdou je omikron UMa 3,3 mag. Nedaleko této komety je další, ale mnohem slabší kometa 38P/Stephan-Oterma. Jasnější je ještě 64P/Swift-Gehrels v souhvězdí Berana (kometa se blíží do oblasti mezi spodní částí Persea a Plejádami). Nad ránem je ještě nad jihovýchodem kometa C/2018 Y1 Iwamoto. Ta už má jasnost kolem 10 mag a také ona zatím vypadá jako zelená kulička a bude zjasňovat.

Kosmonautika

Čína si připsala skvělý úspěch, když na povrch odvrácené strany Měsíce v úterý dosedla sonda Chang’e 4, která zde navíc vyložila vozítko Yutu 2, které již popojelo k nedalekému kráteru.

New Horizons zaznamenala fenomenální úspěch, když poslala první snímky tělesa Ultima Thule. Tato planetka se nakonec ukázala být dvojplanetkou, slepencem dvou planetek. Sonda nyní nemůže komunikovat se Zemí kvůli pozici „za Sluncem“. Další data začnou proudit zhruba od 10. ledna.

Sonda OSIRIS-REx vstoupila na oběžnou dráhu kolem planetky Bennu. Tím pádem jde vlastně o oběh kolem nejmenšího tělesa dosud navštíveného kosmickými sondami.

SpaceX vyvezla na rampu na Floridě raketu Falcon 9 s lodí Crew Dragon, která má létat později s lidmi na ISS. K raketě se poté i přiklopilo obslužné rameno. Zde je několik fotografií.

Výročí

10. ledna 1969 (50 let) odstartovala k Venuši Veněra 6. Podobně jako sesterská Veněra 5 byla jen málo odlišná od předchozí Veněry 4. Měla jen zesílený štít a větší hmotnost. Vstup do atmosféry Venuše proběhl 17. května 1969 a přenos dat z atmosféry probíhal úspěšně po dobu 51 minut, dokud ji nerozdrtil velký tlak, který zde panuje. Díky poznatkům ze sond Veněra 4 až 6 mohla být Veněra 7 první sondou, která přistála na jiné planetě.

13. ledna 1934 (85 let) se narodil významný český astronom, čestný člen České astronomické společnosti a nositel ceny Littera astronomica, Ing. Pavel Příhoda. Známý je jako popularizátor astronomie. Při Hvězdárně a planetáriu v Praze vedl kurzy astronomie a tak jeho rukama prošlo mnoho nových nadšenců i budoucích vědců. Připravil stovky pořadů a vypracoval mapu Marsu. V letech 1979 až 2011 se významně podílel na Hvězdářské ročence (od roku 1986 jako šéfredaktor). Je autorem mnoha populárních knih pro dospělé i pro děti. Je po něm pojmenována planetka č. 40410 objevená Lenkou Šarounovou v r. 1999 na observatoři Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově.

Výhled na příští týden 

  • ranní setkání Venuše s Jupiterem
  • zákryt mý Ceti Měsícem a poté Měsíc nad Aldebaranem

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


4. vesmírný týden 2023

4. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 1. do 29. 1. 2023. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše se již potkala se Saturnem a je nejjasnějším objektem soumrakové oblohy spolu s Jupiterem. Nejvýše na obloze najdeme Mars. Kometa C/2022 E3 (ZTF) se blíží k Zemi a stává se objektem viditelným i pro neozbrojené oko. Slunce je stále aktivní a na povrchu je hodně pěkných skvrn. V týdnu očekáváme start Falconu 9, rakety Electron a HII-A. Slavíme několik výročí československých astronomů Františka Hřebíka, Antonína Mrkose a Juraje Zverka.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Cassiopeia&Perseus Region

Ve spodní části snímku se nachází také C/2020 V2 (ZTF) Canon 77D Canon 50mm f/1.8 f/2.8 ISO 3200 3,2s x 231 DeepSkyStacker Siril Photoshop

Další informace »