Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2019

2. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 9. ledna 2018 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 7. 1. do 13. 1. 2019. Měsíc po novu bude na večerní obloze dorůstat do první čtvrti. Večer je vidět Mars, ráno se k sobě blíží Venuše a Jupiter. Kometa Wirtanen slábne, ale stále je snadno vidět triedrem. Na odvrácené straně Měsíce bylo rušno, když čínská sonda Chang’e 4 přistála a vysadila vozítko Yutu 2. Sonda New Horizons se na pár dní povinně odmlčela. NASA má dočasně sotpku kvůli rozpočtu v USA, ale díky SpaceX se nikdy nenudíme. Před 85 lety se narodil náš významný popularizátor astronomie Ing. Pavel Příhoda.

Obloha

Měsíc je po novu, který nastal v neděli 6. ledna. První čtvrť nastane až v pondělí 14. ledna v 7:45 SEČ. Ve čtvrtek 10. ledna večer před 19. hodinou našeho času se k neosvětlenému okraji Měsíce přiblíží hvězdička 74 Aqr o jasnosti 5,8 mag. Měsíc bude jen 15° nad jihozápadem. 12. ledna po půl sedmé večer se jiná, slabší hvězda ze souhvězdí Ryb o jasnosti 7,4 mag, schová za neosvětlenou polovinu Měsíce v době, kdy bude 30° nad východo-jihovýchodem a 6,5° nad nimi bude také planeta Mars.

Planety:
Mars (0,6 mag) najdeme večer nad jihozápadem. Výše na pomezí Ryb a Berana je planeta Uran (5,8 mag). Ráno se k sobě přibližují planety Venuše (−4,7 mag) a Jupiter (−1,8 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká. První skvrna roku 2019 se však objevila v aktivní oblasti 2732. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen aj.
Kometa nám slábne k hodnotám kolem 6 mag, ale pro tiedr je tím pádem snadným cílem. Pořád platí, že ji najdeme mezi Vozkou a Velkým vozem, někde v oblasti hlavy Velké medvědice. Nejbližší jasnější hvězdou je omikron UMa 3,3 mag. Nedaleko této komety je další, ale mnohem slabší kometa 38P/Stephan-Oterma. Jasnější je ještě 64P/Swift-Gehrels v souhvězdí Berana (kometa se blíží do oblasti mezi spodní částí Persea a Plejádami). Nad ránem je ještě nad jihovýchodem kometa C/2018 Y1 Iwamoto. Ta už má jasnost kolem 10 mag a také ona zatím vypadá jako zelená kulička a bude zjasňovat.

Kosmonautika

Čína si připsala skvělý úspěch, když na povrch odvrácené strany Měsíce v úterý dosedla sonda Chang’e 4, která zde navíc vyložila vozítko Yutu 2, které již popojelo k nedalekému kráteru.

New Horizons zaznamenala fenomenální úspěch, když poslala první snímky tělesa Ultima Thule. Tato planetka se nakonec ukázala být dvojplanetkou, slepencem dvou planetek. Sonda nyní nemůže komunikovat se Zemí kvůli pozici „za Sluncem“. Další data začnou proudit zhruba od 10. ledna.

Sonda OSIRIS-REx vstoupila na oběžnou dráhu kolem planetky Bennu. Tím pádem jde vlastně o oběh kolem nejmenšího tělesa dosud navštíveného kosmickými sondami.

SpaceX vyvezla na rampu na Floridě raketu Falcon 9 s lodí Crew Dragon, která má létat později s lidmi na ISS. K raketě se poté i přiklopilo obslužné rameno. Zde je několik fotografií.

Výročí

10. ledna 1969 (50 let) odstartovala k Venuši Veněra 6. Podobně jako sesterská Veněra 5 byla jen málo odlišná od předchozí Veněry 4. Měla jen zesílený štít a větší hmotnost. Vstup do atmosféry Venuše proběhl 17. května 1969 a přenos dat z atmosféry probíhal úspěšně po dobu 51 minut, dokud ji nerozdrtil velký tlak, který zde panuje. Díky poznatkům ze sond Veněra 4 až 6 mohla být Veněra 7 první sondou, která přistála na jiné planetě.

13. ledna 1934 (85 let) se narodil významný český astronom, čestný člen České astronomické společnosti a nositel ceny Littera astronomica, Ing. Pavel Příhoda. Známý je jako popularizátor astronomie. Při Hvězdárně a planetáriu v Praze vedl kurzy astronomie a tak jeho rukama prošlo mnoho nových nadšenců i budoucích vědců. Připravil stovky pořadů a vypracoval mapu Marsu. V letech 1979 až 2011 se významně podílel na Hvězdářské ročence (od roku 1986 jako šéfredaktor). Je autorem mnoha populárních knih pro dospělé i pro děti. Je po něm pojmenována planetka č. 40410 objevená Lenkou Šarounovou v r. 1999 na observatoři Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově.

Výhled na příští týden 

  • ranní setkání Venuše s Jupiterem
  • zákryt mý Ceti Měsícem a poté Měsíc nad Aldebaranem

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »