Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2019

2. vesmírný týden 2019

Mapa oblohy 9. ledna 2018 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze od 7. 1. do 13. 1. 2019. Měsíc po novu bude na večerní obloze dorůstat do první čtvrti. Večer je vidět Mars, ráno se k sobě blíží Venuše a Jupiter. Kometa Wirtanen slábne, ale stále je snadno vidět triedrem. Na odvrácené straně Měsíce bylo rušno, když čínská sonda Chang’e 4 přistála a vysadila vozítko Yutu 2. Sonda New Horizons se na pár dní povinně odmlčela. NASA má dočasně sotpku kvůli rozpočtu v USA, ale díky SpaceX se nikdy nenudíme. Před 85 lety se narodil náš významný popularizátor astronomie Ing. Pavel Příhoda.

Obloha

Měsíc je po novu, který nastal v neděli 6. ledna. První čtvrť nastane až v pondělí 14. ledna v 7:45 SEČ. Ve čtvrtek 10. ledna večer před 19. hodinou našeho času se k neosvětlenému okraji Měsíce přiblíží hvězdička 74 Aqr o jasnosti 5,8 mag. Měsíc bude jen 15° nad jihozápadem. 12. ledna po půl sedmé večer se jiná, slabší hvězda ze souhvězdí Ryb o jasnosti 7,4 mag, schová za neosvětlenou polovinu Měsíce v době, kdy bude 30° nad východo-jihovýchodem a 6,5° nad nimi bude také planeta Mars.

Planety:
Mars (0,6 mag) najdeme večer nad jihozápadem. Výše na pomezí Ryb a Berana je planeta Uran (5,8 mag). Ráno se k sobě přibližují planety Venuše (−4,7 mag) a Jupiter (−1,8 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká. První skvrna roku 2019 se však objevila v aktivní oblasti 2732. Jak to vypadá na povrchu Slunce nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Kometa 46P/Wirtanen aj.
Kometa nám slábne k hodnotám kolem 6 mag, ale pro tiedr je tím pádem snadným cílem. Pořád platí, že ji najdeme mezi Vozkou a Velkým vozem, někde v oblasti hlavy Velké medvědice. Nejbližší jasnější hvězdou je omikron UMa 3,3 mag. Nedaleko této komety je další, ale mnohem slabší kometa 38P/Stephan-Oterma. Jasnější je ještě 64P/Swift-Gehrels v souhvězdí Berana (kometa se blíží do oblasti mezi spodní částí Persea a Plejádami). Nad ránem je ještě nad jihovýchodem kometa C/2018 Y1 Iwamoto. Ta už má jasnost kolem 10 mag a také ona zatím vypadá jako zelená kulička a bude zjasňovat.

Kosmonautika

Čína si připsala skvělý úspěch, když na povrch odvrácené strany Měsíce v úterý dosedla sonda Chang’e 4, která zde navíc vyložila vozítko Yutu 2, které již popojelo k nedalekému kráteru.

New Horizons zaznamenala fenomenální úspěch, když poslala první snímky tělesa Ultima Thule. Tato planetka se nakonec ukázala být dvojplanetkou, slepencem dvou planetek. Sonda nyní nemůže komunikovat se Zemí kvůli pozici „za Sluncem“. Další data začnou proudit zhruba od 10. ledna.

Sonda OSIRIS-REx vstoupila na oběžnou dráhu kolem planetky Bennu. Tím pádem jde vlastně o oběh kolem nejmenšího tělesa dosud navštíveného kosmickými sondami.

SpaceX vyvezla na rampu na Floridě raketu Falcon 9 s lodí Crew Dragon, která má létat později s lidmi na ISS. K raketě se poté i přiklopilo obslužné rameno. Zde je několik fotografií.

Výročí

10. ledna 1969 (50 let) odstartovala k Venuši Veněra 6. Podobně jako sesterská Veněra 5 byla jen málo odlišná od předchozí Veněry 4. Měla jen zesílený štít a větší hmotnost. Vstup do atmosféry Venuše proběhl 17. května 1969 a přenos dat z atmosféry probíhal úspěšně po dobu 51 minut, dokud ji nerozdrtil velký tlak, který zde panuje. Díky poznatkům ze sond Veněra 4 až 6 mohla být Veněra 7 první sondou, která přistála na jiné planetě.

13. ledna 1934 (85 let) se narodil významný český astronom, čestný člen České astronomické společnosti a nositel ceny Littera astronomica, Ing. Pavel Příhoda. Známý je jako popularizátor astronomie. Při Hvězdárně a planetáriu v Praze vedl kurzy astronomie a tak jeho rukama prošlo mnoho nových nadšenců i budoucích vědců. Připravil stovky pořadů a vypracoval mapu Marsu. V letech 1979 až 2011 se významně podílel na Hvězdářské ročence (od roku 1986 jako šéfredaktor). Je autorem mnoha populárních knih pro dospělé i pro děti. Je po něm pojmenována planetka č. 40410 objevená Lenkou Šarounovou v r. 1999 na observatoři Astronomického ústavu Akademie věd v Ondřejově.

Výhled na příští týden 

  • ranní setkání Venuše s Jupiterem
  • zákryt mý Ceti Měsícem a poté Měsíc nad Aldebaranem

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »