Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  2. vesmírný týden 2021

2. vesmírný týden 2021

Mapa oblohy 13. ledna 2021 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 1. do 17. 1. 2021. Měsíc bude v novu. Většina planet je úhlově blízko Slunci, jediné dobře viditelné jsou Mars a Uran večer vysoko nad jihem a Neptun nad jihozápadem. První start roku 2021 byl úspěšný, když Falcon 9 vynesl družici Türksat 5A. Očekáváme přistání nákladního Dragonu, test Starship i nějaké starty raket. Před 35 lety při příletu Voyageru 2 k Uranu byly objevovány jeho nové malé měsíčky.

Obloha

Měsíc bude v novu ve středu 13. ledna v 6:00 SEČ. Konjunkce Měsíce s Venuší ráno 11. ledna je extrémní a tak je otázkou, zda by šla spatřit alespoň triedrem z míst s dokonalým výhledem k obzoru. O něco snazší by snad mohla být večerní konjunkce s Merkurem, která připadá na čtvrtek 14. ledna kolem 17. hodiny. Měsíc bude od Merkuru 4° východním směrem. O dva stupně níže bude ještě Jupiter.

Planety:
Mars (0,1 mag) je vidět večer asi 50 stupňů vysoko nad jižním obzorem. Kousek od něj východně je i Uran (5,7 mag). Ke konjunkci těchto planet dojde příští týden. Neptun (7,8 mag) ve Vodnáři je večer asi 20 stupňů nad jihozápadem.

Planety na večerní obloze ve 2. týdnu roku 2021 (Stellarium a Guide)
Planety na večerní obloze ve 2. týdnu roku 2021 (Stellarium a Guide)

Aktivita Slunce je nízká. Povrch hvězdy je až neobvykle klidný, když to srovnáme s obdobím ještě na přelomu roku. A platí to i pro část naším očím skrytou, kterou snímá sonda STEREO-A. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde. Pěkný souhrn informací o misi Solar Orbiteru přinesl Kosmonautix.cz.

Kosmonautika

8. ledna proběhl na Floridě první letošní start. Raketa Falcon 9 vynesla telekomunikační družici Türksat 5A. První stupeň přistál na mořské plošině a jeden z aerodynamických krytů se podařilo vylovit nepoškozený (zatímco druhý poškozený).

Na 11. leden je v plánu odlet zásobovacího Dragonu od ISS (mise CRS-21). Přistávat se bude 12. ledna v Atlantiku. Primární přistávací oblast je poblíž mysu Canaveral, další dvě záložní opodál a čtvrtá v Mexickém zálivu.

Ke startu se připravuje raketa LauncherOne. 13. ledna by měla startovat z podvěsu Boeingu 747 nad Mohavskou pouští. Na palubě má být skupina menších družic.

Na Floridě došlo ke spojení dvou segmentů postranního motoru na tuhé palivo rakety SLS. Pokud k tomu přičteme i přípravy na zážeh centrálního stupně (možná již 17. ledna), tak se dá říct, že přípravy na misi Artemis I opravdu reálně finišují. Start by vzhledem k expiraci spoje na postranním motoru měl proběhnout nejpozději do roka.

Přípravy na let devátého testovacího exempláře Starship vrcholí. Nebylo by překvapením, kdyby proběhl ještě v tomto týdnu. Vše bude záležet na tom, zda budou předstartovní přípravy a statický zážeh úspěšné.

Výročí

13. ledna 1986 (35 let) byly na snímcích Voyageru 2 objeveny Stephenem Synnottem Uranovy měsíčky Desdemona, Rosalind a Belinda. Jedná se o malé vnitřní měsíčky a jejich rozměry jsou kolem 70 až 100 km.

14. ledna 1881 (140 let) se narodil americký astronom a stavitel dalekohledů Francis Gladheim Pease. Po angažmá na Yerkeské observatoři pracoval na Mt. Wilsonu, pro kterou navrhl v té době největší dalekohled světa o průměru 100 palců (2,54 m). Dále navrhl interferometr, s kterým byl schopen měřit přímo kotoučky hvězd. Později byl přizván i k přípravě Haleova dalekohledu (s průměrem 508 cm byl dlouho nejvýkonnějším dalekohledem světa). V kulové hvězdokupě M 15 si můžete dohledat planetární mlhovinu Pease 1, kterou zde identifikoval jako nehvězdný objekt v roce 1928 (předtím byla v roce 1921 identifikována jako hvězda).

15. ledna 1976 (45 let) odstartovala německo-americká sonda Helios-B, nebo též Helios-2. Sondy Helios letěly blízko Slunci a dokonce rychlostí přes 70 km/s, což je vůbec nejvyšší rychlost člověkem vyrobené věci. Velkou rychlost dosáhla i sonda Juno při blízkých průletech kolem Jupiteru (až 58 km/s) a překonala ji až sluneční sonda Parker Solar Probe, která ji s každým blízkým průletem kolem Slunce ještě zvyšuje (už v roce 2018 to bylo cca 200 km/s). Heliosy zkoumaly plasma v okolí Slunce a další charakteristiky zdejšího prostředí mimo jiné i blíže, než obíhá Merkur.

17. ledna 1786 (235 let) objevil francouzský astronom Pierre Méchain známou periodickou kometu 2P/Encke. Jak známo, první periodické komety nesou jméno člověka, který vypočítal jejich dráhu a nikoli po svém objeviteli (podobně 1P/Halley). Kometa má oběžnou dobu pouze 3,3 roku a někdy je snadno viditelná i triedrem, například v listopadu 2013, kdy se dalo pohodlně pozorovat až pět ranních komet.

Výhled na příští týden 

  • konjunkce Marsu s Uranem
  • výročí: Jacobus Cornelius Kapteyn
  • výročí: start New Horizons
  • výročí: Uran – Cordelia, Ophelia, Bianca
  • výročí: Uranův měsíček Bianca
  • výročí: Voyager 2 kolem Uranu

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v lednu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Pierre mechain, Helios-B, 2p/encke, Francis Gladheim Pease, Belinda, Rosalind, Desdemona, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »