Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2012

20. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 16. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 16. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5.

Měsíc ubývá k novu, nastává prstencové zatmění Slunce v oblasti Tichomoří (včetně západu USA). Večer je na západě velmi jasná Venuše, jihozápad ve Lvu okupuje Mars a jihovýchod v panně patří planetě Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad ránem. Startuje soukromá loď Dragon k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu 21. května po půlnoci. To znamená, že 20. května místního amerického času lze ze západu USA pozorovat prstencové zatmění Slunce. Toto zatmění bude viditelné také z Japonska a Tichomoří. Důvod, že Měsíc nezakryje Slunce úplně, hledejme už v největším úplňku roku. Přibližně o 14 dní později (19. 5.) je totiž Měsíc v odzemí. Tehdy je na obloze úhlově menší než Slunce. Na Spaceweather.com jistě najdete odkazy na online přenos.

 

Planety:

Venuše (-4,4 mag) se nachází na pomezí Býka a Vozky nedaleko hvězdy 2. velikosti El Nath v pravém rohu Býka. Její hezky se ztenčující srpek už dosahuje úhlové velikosti téměř 50 úhlových vteřin. To už snadno odhalí také malý triedr.
Mars (0,3 mag) je večer vysoko na jihozápadě v souhvězdí Lva. Nedaleko vpravo najdeme jasnou hvězdu Regulus. Velikost kotoučku klesla pod 9", přesto se dá vidět malá severní polární čepička a překvapivě na jihu větší světlý útvar, patrně námrazu v pánvi Hellas. Jižní polární čepička to však není.
Saturn (0,4 mag) v Panně je nedaleko jasné hvězdy Spica. Na kotoučku velkém 19" snadno spatříme rozdílně barevné pruhy v rovníkové oblasti. V prstenci nám bezpečně odhalí i malý dalekohled při zvětšení 120 - 150x mezeru nazývanou Cassiniho dělení, viditelnou alespoň v okrajové části prstence vlevo a vpravo od planety. Krásy, které nasnímají kolegové "planetáři" samozřejmě okem neuvidíme všechny, ale za dobrých podmínek se jim můžeme s velkým dalekohledem (>30cm) přiblížit.
Jupiter (-2 mag) je tento týden na obloze úhlově nejblíže Slunci. Snadno si jej všimneme jako nejjasnějšího objektu v korónografech LASCO C2 a později také LASCO C3 sondy SOHO.

Slunce nám ukázalo jednu z největších skvrn 24. cyklu aktivity. Oblast s číslem 1476 je stále poměrně aktivní, ale ačkoli se dala očekávat velmi silná erupce, v minulém týdnu jsme se jí nedočkali. Skvrna samotná byla ale bez problémů viditelná pouhým okem přes ochranný filtr a byla velmi fotogenická při západu Slunce. Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS tento týden za tmy neuvidíme. Pro některá místa v ČR však nastávají přelety na denní obloze kolem Venuše, nebo přes sluneční disk. S patřičným vybavením ochranným filtrem může přelet přes Slunce bezpečně sledovat každý. Podrobnosti najdete v nedávno vydaném článku.

Kosmonautika:

  • Soukromá společnost SpaceX by měla 19. května z Mysu Canaveral na Floridě vypustit kosmickou loď Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Plánovaný start je 19. května v 10:55 našeho času, ale záložní datum bylo stanoveno na 22. květen a klidně může k odkladu ještě dojít. Dokončují se závěrečné softwarové testy. Loď vynese raketa Falcon 9.
     
  • Čína vypustila špionážní satelit Yaogan 14. Na přibližně kruhovou polární dráhu mu pomohla raketa Dlouhý pochod 4B z kosmodromu Taiyuan.
     
  • ESA oficiálně ukončila misi satelitu ENVISAT. Komunikace s touto družicí byla náhle přerušena 8. dubna 2012.
     

Výročí:

  • 18. května 2007 (5 let) zemřel francouzský fyzik Pierre-Gilles de Gennes. Spolu s kolegy zkoumal zejména magnetismus a rozptyl neutronů. Hodně se věnoval popularizaci vědy a býval někdy označován jako Isaac Newton moderní doby. Roku 1991 obdržel Nobelovu cenu za fyziku.
     
  • 20. května 1942 (70 let) zemřel významný fyzik německo-maďarského původu a rodák z Bratislavy Philipp Eduard Anton von Lenard. Zabýval se fotoelektrickým jevem, katodovými paprsky či luminiscencí a za jeho výzkum mu byla roku 1905 udělena Nobelova cena.
     

Výhled na příští týden:

  • srpek Měsíce a Venuše večer
  • Astronomický den na Jizerce
  • výročí Mercury-Atlas 7 (Aurora)

Mapa oblohy v květnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »