Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2012

20. vesmírný týden 2012

Mapa oblohy 16. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Mapa oblohy 16. května 2012 ve 22 hodin SELČ. Data: Stellarium
Přehled událostí na obloze od 14. 5. do 20. 5.

Měsíc ubývá k novu, nastává prstencové zatmění Slunce v oblasti Tichomoří (včetně západu USA). Večer je na západě velmi jasná Venuše, jihozápad ve Lvu okupuje Mars a jihovýchod v panně patří planetě Saturn. Stanice ISS má viditelné přelety nad ránem. Startuje soukromá loď Dragon k ISS.

Mapa zobrazuje oblohu ve středu 16. května ve 22:00 SELČ.

Obloha:

Měsíc bude v novu 21. května po půlnoci. To znamená, že 20. května místního amerického času lze ze západu USA pozorovat prstencové zatmění Slunce. Toto zatmění bude viditelné také z Japonska a Tichomoří. Důvod, že Měsíc nezakryje Slunce úplně, hledejme už v největším úplňku roku. Přibližně o 14 dní později (19. 5.) je totiž Měsíc v odzemí. Tehdy je na obloze úhlově menší než Slunce. Na Spaceweather.com jistě najdete odkazy na online přenos.

 

Planety:

Venuše (-4,4 mag) se nachází na pomezí Býka a Vozky nedaleko hvězdy 2. velikosti El Nath v pravém rohu Býka. Její hezky se ztenčující srpek už dosahuje úhlové velikosti téměř 50 úhlových vteřin. To už snadno odhalí také malý triedr.
Mars (0,3 mag) je večer vysoko na jihozápadě v souhvězdí Lva. Nedaleko vpravo najdeme jasnou hvězdu Regulus. Velikost kotoučku klesla pod 9", přesto se dá vidět malá severní polární čepička a překvapivě na jihu větší světlý útvar, patrně námrazu v pánvi Hellas. Jižní polární čepička to však není.
Saturn (0,4 mag) v Panně je nedaleko jasné hvězdy Spica. Na kotoučku velkém 19" snadno spatříme rozdílně barevné pruhy v rovníkové oblasti. V prstenci nám bezpečně odhalí i malý dalekohled při zvětšení 120 - 150x mezeru nazývanou Cassiniho dělení, viditelnou alespoň v okrajové části prstence vlevo a vpravo od planety. Krásy, které nasnímají kolegové "planetáři" samozřejmě okem neuvidíme všechny, ale za dobrých podmínek se jim můžeme s velkým dalekohledem (>30cm) přiblížit.
Jupiter (-2 mag) je tento týden na obloze úhlově nejblíže Slunci. Snadno si jej všimneme jako nejjasnějšího objektu v korónografech LASCO C2 a později také LASCO C3 sondy SOHO.

Slunce nám ukázalo jednu z největších skvrn 24. cyklu aktivity. Oblast s číslem 1476 je stále poměrně aktivní, ale ačkoli se dala očekávat velmi silná erupce, v minulém týdnu jsme se jí nedočkali. Skvrna samotná byla ale bez problémů viditelná pouhým okem přes ochranný filtr a byla velmi fotogenická při západu Slunce. Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS tento týden za tmy neuvidíme. Pro některá místa v ČR však nastávají přelety na denní obloze kolem Venuše, nebo přes sluneční disk. S patřičným vybavením ochranným filtrem může přelet přes Slunce bezpečně sledovat každý. Podrobnosti najdete v nedávno vydaném článku.

Kosmonautika:

  • Soukromá společnost SpaceX by měla 19. května z Mysu Canaveral na Floridě vypustit kosmickou loď Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Plánovaný start je 19. května v 10:55 našeho času, ale záložní datum bylo stanoveno na 22. květen a klidně může k odkladu ještě dojít. Dokončují se závěrečné softwarové testy. Loď vynese raketa Falcon 9.
     
  • Čína vypustila špionážní satelit Yaogan 14. Na přibližně kruhovou polární dráhu mu pomohla raketa Dlouhý pochod 4B z kosmodromu Taiyuan.
     
  • ESA oficiálně ukončila misi satelitu ENVISAT. Komunikace s touto družicí byla náhle přerušena 8. dubna 2012.
     

Výročí:

  • 18. května 2007 (5 let) zemřel francouzský fyzik Pierre-Gilles de Gennes. Spolu s kolegy zkoumal zejména magnetismus a rozptyl neutronů. Hodně se věnoval popularizaci vědy a býval někdy označován jako Isaac Newton moderní doby. Roku 1991 obdržel Nobelovu cenu za fyziku.
     
  • 20. května 1942 (70 let) zemřel významný fyzik německo-maďarského původu a rodák z Bratislavy Philipp Eduard Anton von Lenard. Zabýval se fotoelektrickým jevem, katodovými paprsky či luminiscencí a za jeho výzkum mu byla roku 1905 udělena Nobelova cena.
     

Výhled na příští týden:

  • srpek Měsíce a Venuše večer
  • Astronomický den na Jizerce
  • výročí Mercury-Atlas 7 (Aurora)

Mapa oblohy v květnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »