20. vesmírný týden 2012

Obloha:

Měsíc bude v novu 21. května po půlnoci. To znamená, že 20. května místního amerického času lze ze západu USA pozorovat prstencové zatmění Slunce. Toto zatmění bude viditelné také z Japonska a Tichomoří. Důvod, že Měsíc nezakryje Slunce úplně, hledejme už v největším úplňku roku. Přibližně o 14 dní později (19. 5.) je totiž Měsíc v odzemí. Tehdy je na obloze úhlově menší než Slunce. Na Spaceweather.com jistě najdete odkazy na online přenos.

Planety:

Venuše (-4,4 mag) se nachází na pomezí Býka a Vozky nedaleko hvězdy 2. velikosti El Nath v pravém rohu Býka. Její hezky se ztenčující srpek už dosahuje úhlové velikosti téměř 50 úhlových vteřin. To už snadno odhalí také malý triedr.
Mars (0,3 mag) je večer vysoko na jihozápadě v souhvězdí Lva. Nedaleko vpravo najdeme jasnou hvězdu Regulus. Velikost kotoučku klesla pod 9", přesto se dá vidět malá severní polární čepička a překvapivě na jihu větší světlý útvar, patrně námrazu v pánvi Hellas. Jižní polární čepička to však není.
Saturn (0,4 mag) v Panně je nedaleko jasné hvězdy Spica. Na kotoučku velkém 19" snadno spatříme rozdílně barevné pruhy v rovníkové oblasti. V prstenci nám bezpečně odhalí i malý dalekohled při zvětšení 120 - 150x mezeru nazývanou Cassiniho dělení, viditelnou alespoň v okrajové části prstence vlevo a vpravo od planety. Krásy, které nasnímají kolegové "planetáři" samozřejmě okem neuvidíme všechny, ale za dobrých podmínek se jim můžeme s velkým dalekohledem (>30cm) přiblížit.
Jupiter (-2 mag) je tento týden na obloze úhlově nejblíže Slunci. Snadno si jej všimneme jako nejjasnějšího objektu v korónografech LASCO C2 a později také LASCO C3 sondy SOHO.

Slunce nám ukázalo jednu z největších skvrn 24. cyklu aktivity. Oblast s číslem 1476 je stále poměrně aktivní, ale ačkoli se dala očekávat velmi silná erupce, v minulém týdnu jsme se jí nedočkali. Skvrna samotná byla ale bez problémů viditelná pouhým okem přes ochranný filtr a byla velmi fotogenická při západu Slunce. Jak vypadá povrch Slunce dnes si můžete překontrolovat na aktuálním snímku z SDO.

Přelety ISS tento týden za tmy neuvidíme. Pro některá místa v ČR však nastávají přelety na denní obloze kolem Venuše, nebo přes sluneční disk. S patřičným vybavením ochranným filtrem může přelet přes Slunce bezpečně sledovat každý. Podrobnosti najdete v nedávno vydaném článku.

Kosmonautika:

• Soukromá společnost SpaceX by měla 19. května z Mysu Canaveral na Floridě vypustit kosmickou loď Dragon k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS). Plánovaný start je 19. května v 10:55 našeho času, ale záložní datum bylo stanoveno na 22. květen a klidně může k odkladu ještě dojít. Dokončují se závěrečné softwarové testy. Loď vynese raketa Falcon 9.
   
• Čína vypustila špionážní satelit Yaogan 14. Na přibližně kruhovou polární dráhu mu pomohla raketa Dlouhý pochod 4B z kosmodromu Taiyuan.
   
• ESA oficiálně ukončila misi satelitu ENVISAT. Komunikace s touto družicí byla náhle přerušena 8. dubna 2012.
   

Výročí:

• 18. května 2007 (5 let) zemřel francouzský fyzik Pierre-Gilles de Gennes. Spolu s kolegy zkoumal zejména magnetismus a rozptyl neutronů. Hodně se věnoval popularizaci vědy a býval někdy označován jako Isaac Newton moderní doby. Roku 1991 obdržel Nobelovu cenu za fyziku.
   
• 20. května 1942 (70 let) zemřel významný fyzik německo-maďarského původu a rodák z Bratislavy Philipp Eduard Anton von Lenard. Zabýval se fotoelektrickým jevem, katodovými paprsky či luminiscencí a za jeho výzkum mu byla roku 1905 udělena Nobelova cena.
   

Výhled na příští týden:

• srpek Měsíce a Venuše večer
• Astronomický den na Jizerce
• výročí Mercury-Atlas 7 (Aurora)

Mapa oblohy v květnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.