Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2015

20. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 13. května 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 5. do 17. 5. 2015. Měsíc směřuje k novu. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter na jihozápadě. Končí večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe kolem půlnoci. Po astronomickém dnu v Beskydech 9. května je tento týden na řadě Astronomický den na Jizerce 16. května.

Obloha

Měsíc bude v novu ráno v pondělí 18. května. Poslední čtvrť nastane v pondělí 11. května. V tomto týdnu bude stále hůř viditelný, protože klesá pod ekliptiku, která má ráno navíc malý sklon vůči obzoru.

Planety:
Venuše (-4,2 mag) je výraznou večernicí nad západem. Končí dobrá večerní viditelnost planety Merkur (cca 1,5 mag). Nyní však roste jeho velikost a fáze se mění v tenký srpek. S pomocí Venuše a Slunce je vhodné jej hledat ještě na modré obloze.
Jupiter (-2 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci je už téměř 20° nad jihovýchodem Saturn (0,1 mag). Pohled na krásně rozevřené prstence tak kazí jen větší chvění vzduchu.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12. 5. 21:30   13. 5. Ganymed přechod stínu konec 22:37
Io přechod měsíc zač. 22:54
14. 5. 23:10   14. 5. Io zatmění konec 23:49
17. 5. 20:40   15. 5. Io přechod stínu konec 20:57
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce se zvýšila díky krásné skupině skvrn, která bude nyní přecházet střed slunečního kotouče. Samotná aktivita zde je i přes potenciál k silnějším erupcím, zatím menší. Další vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Orientační mapa pro kometu C/2014 Q2 (Lovejoy) v květnu 2015
Orientační mapa pro kometu C/2014 Q2 (Lovejoy) v květnu 2015
Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) zůstává nejjasnější kometou i na květnové obloze. Každým dnem se nyní blíží k Polárce, jak ukazuje vložená mapka. Jasnost klesla asi k 7 mag.

Příznivci horské turistiky, astronomie a tmavé oblohy si mohou do kalendáře zapsat sobotu 16. května, kdy proběhne Astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy.

Kosmonautika

  • Vzhledem k zániku zásobovací lodi Progress v minulém týdnu dojde k posunu termínů letů pilotovaných Sojuzů. Hlavním důvodem je důkladnější analýza toho, co se přesně na Progressu stalo, aby pak případně nedošlo k podobnému problému i na lodi Sojuz, i když jde o odlišné rakety, kterými jsou vynášeny. Z toho důvodu se v tomto týdnu nevydá zpět na Zemi poslední část posádky expedice 43 a zdrží se i start zbývající trojice posádky expedice 44.
  • Připravovaná kosmická loď Dragon V2 pro pilotované lety prodělala úspěšný test záchranného systému. Kabina byla vynesena během několika sekund do výšky asi jednoho kilometru a snesla se na padácích nedaleko pobřeží floridského kosmodromu.

Výročí

  • 12. května 1800 (215 let) se narodil francouzský astronom Jean-Félix Adolphe Gambart s jehož jménem se potkáváme u mnoha komet, které objevil nebo spoluobjevil. Mezi nimi vyniká zejména kometa C/1827 M1 (Pons-Gambart), která byla dlouho považována za ztracenou. Teprve v roce 2012 se ji podařilo ztotožnit s tehdy nově objevenou kometou SWAN.
  • 15. května 2005 (10 let) poprvé vyfotografoval HST u Pluta dva nové měsíčky, později nazvané Nix a Hydra. Kromě těchto menších měsíců jsou u Pluta známy ještě dva miniaturní satelity Kerberos a Styx a zapomenut nelze ani na veliký Charon. Pozorování dalších případných těles je důležité pro červencový bezpečný průlet sondy New Horizons touto soustavou. Také tato sonda již měsíce Nix a Hydra fotografovala a nyní probíhá kampaň na hledání dalších malých měsíčků Pluta.
  • 16. května 1875 (140 let) se narodil John Francis Skjellerup. Rodiče byli dánského původu, John se narodil v Austrálii a delší čas působil v Jižní Africe. Jde o objevitele nebo spoluobjevitele několika komet, z nichž nejznámější je nejspíš periodická kometa 26P/Grigg-Skjellerup.
  • 16. května 1755 (260 let) se narodil francouzský astronom Honoré Flaugergues. Pokud toto jméno vidíte poprvé, pak vězte, že je poměrně znám jednak díky objevu prachových bouří na Marsu a také tím, že objevil „Velkou kometu 1811“. Kometu poprvé spatřil 25. března 1811. Od poloviny dubna se stala kometou viditelnou pouhým okem a nejjasnější byla na podzim 1811. V říjnu měla kometa ohon dlouhý 24°. Kometa byla viditelná okem až do poloviny ledna 1812. Tak dlouho byla později okem viditelná až kometa Hale-Bopp v letech 1996 a 1997.

Výhled na příští týden

  • večerní srpek Měsíce
  • Saturn v opozici
  • start miniraketoplánu X-37B
  • Výročí: průchod Země ohonem Halleyovy komety
  • Výročí: Francesco de Vico
  • Výročí: George Phillips Bond

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Flaugergues, Skjellerup, Pons-Gambart, Vesmírný týden


48. vesmírný týden 2025

48. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »