Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2015

20. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 13. května 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 11. 5. do 17. 5. 2015. Měsíc směřuje k novu. Večer je vidět výrazná Venuše na západě a Jupiter na jihozápadě. Končí večerní viditelnost planety Merkur. Saturn je vidět nejlépe kolem půlnoci. Po astronomickém dnu v Beskydech 9. května je tento týden na řadě Astronomický den na Jizerce 16. května.

Obloha

Měsíc bude v novu ráno v pondělí 18. května. Poslední čtvrť nastane v pondělí 11. května. V tomto týdnu bude stále hůř viditelný, protože klesá pod ekliptiku, která má ráno navíc malý sklon vůči obzoru.

Planety:
Venuše (-4,2 mag) je výraznou večernicí nad západem. Končí dobrá večerní viditelnost planety Merkur (cca 1,5 mag). Nyní však roste jeho velikost a fáze se mění v tenký srpek. S pomocí Venuše a Slunce je vhodné jej hledat ještě na modré obloze.
Jupiter (-2 mag) je viditelný nejlépe večer nad jihozápadem. Úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Po půlnoci je už téměř 20° nad jihovýchodem Saturn (0,1 mag). Pohled na krásně rozevřené prstence tak kazí jen větší chvění vzduchu.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
12. 5. 21:30   13. 5. Ganymed přechod stínu konec 22:37
Io přechod měsíc zač. 22:54
14. 5. 23:10   14. 5. Io zatmění konec 23:49
17. 5. 20:40   15. 5. Io přechod stínu konec 20:57
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce se zvýšila díky krásné skupině skvrn, která bude nyní přecházet střed slunečního kotouče. Samotná aktivita zde je i přes potenciál k silnějším erupcím, zatím menší. Další vývoj skvrn můžeme sledovat také na aktuálním snímku SDO.

Orientační mapa pro kometu C/2014 Q2 (Lovejoy) v květnu 2015
Orientační mapa pro kometu C/2014 Q2 (Lovejoy) v květnu 2015
Kometa C/2014 Q2 (Lovejoy) zůstává nejjasnější kometou i na květnové obloze. Každým dnem se nyní blíží k Polárce, jak ukazuje vložená mapka. Jasnost klesla asi k 7 mag.

Příznivci horské turistiky, astronomie a tmavé oblohy si mohou do kalendáře zapsat sobotu 16. května, kdy proběhne Astronomický den v Jizerské oblasti tmavé oblohy.

Kosmonautika

  • Vzhledem k zániku zásobovací lodi Progress v minulém týdnu dojde k posunu termínů letů pilotovaných Sojuzů. Hlavním důvodem je důkladnější analýza toho, co se přesně na Progressu stalo, aby pak případně nedošlo k podobnému problému i na lodi Sojuz, i když jde o odlišné rakety, kterými jsou vynášeny. Z toho důvodu se v tomto týdnu nevydá zpět na Zemi poslední část posádky expedice 43 a zdrží se i start zbývající trojice posádky expedice 44.
  • Připravovaná kosmická loď Dragon V2 pro pilotované lety prodělala úspěšný test záchranného systému. Kabina byla vynesena během několika sekund do výšky asi jednoho kilometru a snesla se na padácích nedaleko pobřeží floridského kosmodromu.

Výročí

  • 12. května 1800 (215 let) se narodil francouzský astronom Jean-Félix Adolphe Gambart s jehož jménem se potkáváme u mnoha komet, které objevil nebo spoluobjevil. Mezi nimi vyniká zejména kometa C/1827 M1 (Pons-Gambart), která byla dlouho považována za ztracenou. Teprve v roce 2012 se ji podařilo ztotožnit s tehdy nově objevenou kometou SWAN.
  • 15. května 2005 (10 let) poprvé vyfotografoval HST u Pluta dva nové měsíčky, později nazvané Nix a Hydra. Kromě těchto menších měsíců jsou u Pluta známy ještě dva miniaturní satelity Kerberos a Styx a zapomenut nelze ani na veliký Charon. Pozorování dalších případných těles je důležité pro červencový bezpečný průlet sondy New Horizons touto soustavou. Také tato sonda již měsíce Nix a Hydra fotografovala a nyní probíhá kampaň na hledání dalších malých měsíčků Pluta.
  • 16. května 1875 (140 let) se narodil John Francis Skjellerup. Rodiče byli dánského původu, John se narodil v Austrálii a delší čas působil v Jižní Africe. Jde o objevitele nebo spoluobjevitele několika komet, z nichž nejznámější je nejspíš periodická kometa 26P/Grigg-Skjellerup.
  • 16. května 1755 (260 let) se narodil francouzský astronom Honoré Flaugergues. Pokud toto jméno vidíte poprvé, pak vězte, že je poměrně znám jednak díky objevu prachových bouří na Marsu a také tím, že objevil „Velkou kometu 1811“. Kometu poprvé spatřil 25. března 1811. Od poloviny dubna se stala kometou viditelnou pouhým okem a nejjasnější byla na podzim 1811. V říjnu měla kometa ohon dlouhý 24°. Kometa byla viditelná okem až do poloviny ledna 1812. Tak dlouho byla později okem viditelná až kometa Hale-Bopp v letech 1996 a 1997.

Výhled na příští týden

  • večerní srpek Měsíce
  • Saturn v opozici
  • start miniraketoplánu X-37B
  • Výročí: průchod Země ohonem Halleyovy komety
  • Výročí: Francesco de Vico
  • Výročí: George Phillips Bond

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Flaugergues, Skjellerup, Pons-Gambart, Vesmírný týden


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »