Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2017

20. vesmírný týden 2017

Mapa oblohy 17. května 2017 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 15. 5. do 21. 5. 2017. Měsíc bude kolem poslední čtvrti. Večer je ideálně vidět Jupiter. V druhé polovině noci Saturn. Ráno nízko na východě je jasná Venuše. Vysoko na obloze pokračuje představení dvou jasnějších komet. Slunce bylo již skoro týden zcela beze skvrn. SpaceX pokračuje ve čtrnáctidenní kadenci startů ze Floridy. Nyní je na spadnutí let s dosud nejtěžší družicí na GTO. Nedočkáme se tedy ani záchrany prvního stupně. Proběhl jubilejní 200. výstup z ISS do volného kosmu.

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti v pátek 19. května ve 2:33 SELČ. Pokud bychom se dívali na oblohu v sobotu 20. května po třetí hodině, zjistili bychom, že Měsíc krátce po poslední čtvrti vychází přibližně na východě a nedaleko něj asi o stupeň výše je také hvězda lambda Aquarii. Pokud bychom pak pátrali v dalekohledu doleva, nalezli bychom dvojici hvězd 6. velikosti 81 a 82 Aquarii. No a nakonec pod hvězdou číslo 82 by byla ještě jedna slabší, planeta Neptun. Pokud tomuto setkání bude přát počasí, úkaz i tak bude jen asi pět stupňů nad obzorem na počátku svítání, tedy žádná hitparáda.

Planety:
Večer je velmi nízko nad severozápadem Mars (1,6 mag), ale je opravdu téměř nepozorovatelný. Jupiter (–2,3 mag) je vidět už od soumraku poměrně vysoko téměř nad jihem. Úkazy měsíčků a průchody Velké červené skvrny (GRS) najdete v tabulce níže.
Saturn (0,2 mag) vychází již po 23. hodině, ale období dobré viditelnosti stále spadá až do druhé poloviny noci. Nachází se bohužel jen nízko v letní Mléčné dráze na pomezí Střelce a Štíra.
Ráno za svítání se nízko nad východem objevuje Venuše (–4,4 mag).

Přechody GRS   Úkazy měsíců
15. 5. 0:35 | 20:25   20. 5. Ganymed přechod měsíce konec 19:03
Ganymed přechod stínu 20:23 – 22:42
Europa zákryt zač. 21:13
17. 5. 2:10 | 22:05   21. 5. Io přechod měsíce (23:27) – 1:38
Io přechod stínu 0:21 – 2:32
Europa zatmění konec 1:26
19. 5. 23:40      
Časy jsou v letním čase (SELČ).

Aktivita Slunce je velmi nízká. Téměř celý minulý týden jsme nemohli na povrchu vidět ani jedinou skvrnu. Už to samo o sobě je zajímavé. Tentokrát se už uklidnila i geomagnetická aktivita. Poslední zajímavé polární záře byly ve vyšších šířkách zaznamenány na konci dubna. Aktuální pohled na Slunce nabízí družice SDO, fotografie polárních září najdete na webu Spaceweather.com.

Komety ve 20. a 21. týdnu 2017. Přehledová mapa z programu Guide 9
Komety ve 20. a 21. týdnu 2017. Přehledová mapa z programu Guide 9

Pokud vás zajímají komety, opět nastává období jejich dobré viditelnosti, neboť na obloze nebude zářit jasný Měsíc. Na přiloženém přehledovém obrázku můžeme vidět mapu oblohy při pohledu nad východ ve 23 hodin našeho času. Níže pod souhvězdím Lyry, přesněji ve spodní části Herkula se pohybuje 41P/Tuttle-Giacobini-Kresák a výše na obloze v Pastýři najdeme kometu C/2015 V2 (Johnson). Dá se předpokládat, že v závislosti na tmavosti oblohy pozorovatele, budou obě komety viditelné už malým nebo větším triedrem.

Mapa poloh komety 41P ve 20. a 21. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety 41P ve 20. a 21. týdnu 2017. Data: Guide 9

Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 20. a 21. týdnu 2017. Data: Guide 9
Mapa poloh komety C/2015 V2 (Johnson) ve 20. a 21. týdnu 2017. Data: Guide 9

Kosmonautika

  • Mezinárodní vesmírná stanice zažila v minulém týdnu již jubilejní 200. výstup do volného kosmu. V odkazu na videu jsou místy velmi hezké záběry.
  • Na rampě 39A na Floridě už zase stojí raketa Falcon 9. Má za sebou i statický zážeh a nic tedy nebrání startu, který je v plánu v noci na úterý. Na palubě je družice Inmarsat 5 F4, která bude dosud nejtěžším nákladem vyneseným raketou Falcon 9 na dráhu přechodovou je geostacionární (GTO). Původně měla tato družice startovat na Falconu Heavy, ale stále se zvyšující nosnost Falconu 9 umožnila přesun na tuto raketu, ovšem znamená to zároveň, že nebude možné zachránit první stupeň, protože by na to nebylo palivo. Raketa bude tedy postrádat typická roštová kormidla i přistávací nohy. Pro nadšence připomínáme, že živě česky komentovaný přenos přinese zhruba od jedné ráno kosmonautix.cz.

Výročí

  • 15. května 1947 (70 let) se narodil český astrofyzik a popularizátor vědy RNDr. Zdeněk Mikulášek. Veřejnosti bude nejspíše známý především svou publikační činností. Spolu s bývalým ředitelem brněnské hvězdárny Zdeňkem Pokorným a Zdeňkem Horským napsal knihu Sto astronomických omylů uvedených na pravou míru. Na ni pak navázaly série „Záludných otázek“. V Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně se zabývá fyzikou hvězd.
  • 18. května 2007 (10 let) zemřel francouzský fyzik Pierre-Gilles de Gennes. Spolu s kolegy zkoumal zejména magnetismus a rozptyl neutronů. Hodně se věnoval popularizaci vědy a býval někdy označován jako Isaac Newton moderní doby. Roku 1991 obdržel Nobelovu cenu za fyziku.
  • 20. května 1947 (70 let) zemřel významný fyzik německo-maďarského původu a rodák z Bratislavy Philipp Eduard Anton von Lenard. Zabýval se fotoelektrickým jevem, katodovými paprsky či luminiscencí a za jeho výzkum mu byla roku 1905 udělena Nobelova cena.
  • 20. května 1927 (90 let) se narodil český fyzik, matematik a astronom RNDr. Ivan Šolc. Je autorem mnoha vědeckých publikací a známý je jako tvůrce řetězového interferenčně polarizačního úzkopásmového filtru pro pozorování Slunce. Setkat se lze rovněž se Šolcovým zrcátkem, které umožňuje pozorování slunečních skvrn i bez dalekohledu. Hvězdárna Turnov mu vděčí za významný finanční dar, díky kterému mohla být postavena.

Výhled na příští týden

  • 100 pozorování: Měsíc letos nejblíže Zemi
  • Výročí: Mercury (Aurora 7), Malcolm Carpenter

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Vesmírný týden, Zdeněk Mikulášek, De Gennes, Von Lenard, Ivan Šolc


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »