20. vesmírný týden 2019
Přehled událostí na obloze od 13. 5. do 19. 5. 2019. Měsíc spěje od první čtvrti k úplňku. Večer je vidět Mars, který se blíží k hvězdokupě M35. V druhé polovině noci je nejlépe pozorovatelný Jupiter a nad ránem Saturn. Slunce se překonává, když na povrchu jsou dokonce dvě velké skvrny. Nákladní loď Dragon zakotvila u ISS. Blue Origin prezentovala, jak by se chtěla dostat na povrch Měsíce pomocí přistávací platformy Blue Moon. V týdnu je v plánu statický zážeh rakety Falcon 9 a zřejmě i start s družicemi sítě Starlink. Před 50 lety startovala mise Apolla 10 a sondy Veněra 5 a 6 zkoumaly atmosféru Venuše.
Obloha
Měsíc přibývá z první čtvrti k úplňku, který nastane v neděli 18. května ve 23:11 SELČ.
Měsíc se tuto neděli (12. května) večer nachází nedaleko hvězdy Regulus ve Lvu a krátce po 21. hodině letního času vylézá zpoza jeho osvětlené strany hvězda 37 Leonis (jasnost 5,4 mag). Obloha bude ještě světlá (Slunce 5° pod obzorem), ale hvězda už by měla jít vidět.
Planety:
Večer je vidět Mars (1,7 mag) večer po západu Slunce relativně nevysoko nad obzorem. Přesouvá se z Býka do Blíženců a koncem týdne se přiblíží k otevřené hvězdokupě M35. V druhé polovině noci můžeme pozorovat Jupiter (−2,5 mag) a nad ránem i Saturn (0,4 mag).
Přechod stínu a měsíčku Io nastává v pondělí 13. 5. nad ránem. Stín přechází od 2:18 do 4:30 a měsíc 2:58 až 5:10 SELČ. Přechod stínu a měsíce Europa nastává 14. 5. Stín přechází od 3:55 a měsíc od 5:12. 18. května ve 3:47 začíná zatmění Ganymedu.
Aktivita Slunce je překvapivě zvýšená a mohou za to i dvě aktivní oblasti s velkými skvrnami. Ke staré známí, již třetí otočku se vyskytující skvrně, v aktivní oblasti AR2740 se přidala skvrna v oblasti 2741. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
Nákladní loď Dragon byla v pondělí úspěšně zachycena a spojena s ISS. Kromě zásob a vědeckých experimentů doručila i přístroje v nehermetizované části, určené k a po opětovné nakládce bude schopna doručit materiál zpět na Zemi.
Zajímavou vizi prezentovala firma Blue Origin, když ukázala maketu svého chystaného měsíčního landeru Blue Moon. Pochopitelně vše je ještě na začátku. Jediný fungující systém této firmy je raketa a loď New Shepard. Nyní je třeba vyvinout raketu New Glenn, která by to celé vynášela a motor na kyslík a vodík BE-7, který by byl schopen práce při různém tahu, aby umožnil přistání na Měsíci. Pokud se vše podaří, mohla by to být zajímavá alternativa, jak se dostat v rozumném čase (5 až 10 roků) na povrch Měsíce.
SpaceX chystá na 13. května statický zážeh rakety Falcon 9 a v noci na 16. května má raketa vynést velké množství testovacích družic chystané sítě Starlink. Má jít o družice určené k přenosu dat (internet) a na nebi se jich má objevit opravdu velké množství (asi čtyři tisíce). Při tomto prvním startu by mělo letět najednou asi 60 kusů těchto družic. To by představovalo dosud nejtěžší náklad vynesený raketou Falcon 9 na nízkou oběžnou dráhu. O dopadech na pozorování oblohy v noci zatím můžeme jen spekulovat, ale snad to nebude mít vliv pro vizuální pozorovatele, nebo dokonce pro fotografování oblohy. Musíme počkat, jak se budou družice jevit.
Výročí
14. května 1679 (340 let) se narodil dánský astronom Peder Horrebow. Zasloužil se o zachování díla Ole Rømera, který se podílel na měření rychlosti světla, když jeho práce shořely při velkém požáru Kodaně v r. 1728. Horrebow také zavedl metodu měření zeměpisné šířky pomocí měření vzdálenosti hvězd od zenitu. Tato metoda byla zapomenuta a znovuobjevena A. Talcottem v r. 1833.
14. května 2009 (10 let) odstartovala evropská raketa Ariane 5 s družicemi Herschel a Planck. Herschel byl infračervený vesmírný dalekohled, to znamená, že kvůli zásobě chladiva fungoval jen mezi roky 2009 a 2013. Jeho zrcadlo mělo v průměru úctyhodných 3,5 metru. Výsledky družice Planck výrazně pomohly zpřesnit naše poznatky o raném vesmíru. Podle nich je vesmír starý 13,8 miliardy let. Družice Planck byla deaktivována v roce 2013.
16. května 1969 (50 let) měřila vlastnosti atmosféry Venuše sonda Veněra 5. Sonda byla pouze upravenou verzí Veněry 4 a oproti ní měřila ve větším rozsahu tlak a teplotu. Pouzdro ale nebylo uzpůsobeno, aby vydrželo velký tlak atmosféry, takže se odmlčelo ve výšce asi 25 km. Okolní tlak byl 2,7 MPa a teplota 320 °C.
16. května 1969 (50 let) měřila atmosféru Venuše také sonda Veněra 6. Přistávací pouzdro měřilo až do výšky někde mezi 10 a 25 km nad povrchem.
18. května 1969 (50 let) odstartovala k letu kolem Měsíce kosmická loď Apollo 10. Tentokrát došlo i na test lunárního modulu těsně nad povrchem (14,5 km vysoko). Vzhledem k úspěchu této mise nic nebránilo letu Apolla 11 s cílem přistát na povrchu Měsíce.
Výhled na příští týden
- úplněk poblíž Jupiteru a Saturnu
- Výročí: Ivan Osipovich Yarkovsky
- Výročí: John Tebbutt
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
