Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2024

20. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 15. května 2024 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 5. do 19. 5. 2024. Měsíc kolem první čtvrti bude vidět na večerní obloze. Aktivita Slunce byla extrémně vysoká a nastala nejsilnější polární záře od roku 2003. Planety vyklidily noční oblohu, ráno je nízko na východě Saturn. Ke startu se chystá raketa Atlas V s kosmickou lodí Starliner na její první let s posádkou k ISS. Před 55 lety začal ostrý test na přistání na povrchu Měsíce, mise Apollo 10. Atmosféru Venuše v té době zrovna měřily sondy Veněra 5 a 6.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 15. května ve 13:48 SELČ. A ve středu večer bude zrovna v konjunkci s hvězdou Regulus v souhvězdí Lva.  Na konci týdne, v neděli večer, se bude nacházet poblíž hvězdy Spica v Panně.

Planety
Aktuálně je to s planetami špatné. Většina se schovala v záři Slunce a ty, které jsou od něj úhlově dál, nevylézají ráno příliš vysoko nad obzor. Nejlepší viditelnost má za svítání Saturn (1,2 mag), který se však i před čtvrtou ranní nachází ani ne 10° nad východem až jihovýchodem.

Sluneční skvrny Autor: Václav Němeček
Sluneční skvrny
Autor: Václav Němeček
Aktivita Slunce byla nejvyšší a pro nastávající maximum cyklu aktivity jsme zapsali i novou nejsilnější erupci X5,9. Ovšem pro nejaktivnější oblast s označením AR3664 to nebylo zdaleka vše. V pondělí 6. 5. jsme zde viděli erupci X4,5 a od středy 8. května do soboty 11. května jsme zaznamenali dalších sedm erupcí nejvyšší kategorie X a dalším čtyřem do kategorie X chybělo jen velmi málo. A to nejpodstatnější bylo, že erupce byly doprovázeny výrony oblak plazmatu, které mířily přímo k Zemi.

Polární záře nad Prahou (půlnoční vlna) Autor: Jiří Sixta
Polární záře nad Prahou (půlnoční vlna)
Autor: Jiří Sixta
Reakce byla impozantní.
Nastala extrémně jasná polární záře v noci z pátka 10. na sobotu 11. května. Obloha se pokryla barvami od severu až skoro k jihu, často docházelo k náhlým zjasněním a celkově šlo o jednu z nejsilnějších polárních září, jaké vůbec kdy byly pozorovány. Podmínky byly zkrátka velmi dobré a dalo by se říct, že nastala mnohem silnější záře, než se dalo podle síly erupcí očekávat. Zřejmě se sešlo několik faktorů. Možná kanibalizace jednotlivých vyvržených oblak, a hlavně vhodná polarita magnetického pole v nich. Každopádně bylo jasno, a tak se i v naší čtenářské fotogalerii sešla spousta krásných vzpomínek na tuto unikátní záři. Děkujeme za zaslané snímky.

Další informace k dění na Slunci nabízí servery Spaceweather.com nebo grafy a indikátory na Spaceweatherlive.com. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. Ty v aktivních oblastech AR3664 a 3668 se spojily a vytvořily skupinu skvrn viditelnou i pouhým okem jako protažený malý flíček na povrchu Slunce (samozřejmě při pohledu přes vhodný filtr!).

Měsíc již začíná rušit pozorovatele komet, přesto stojí za připomínku především v souhvězdí Panny se nacházející kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která je takovým malým poslem s krátkým prachovým ohonem nacházejícím se zatím za dráhou Marsu. Pokud jí to vydrží, mohla by být v říjnu letošního roku viditelná pouhým okem. Mapy k vyhledání komet doporučujeme vygenerovat na webu CzSkY.cz.

Kosmonautika a sondy

Nejvýznamnější událostí týdne by měl být odložený start kosmické lodi Starliner na misi Boe-CFT k ISS. Z floridské rampy SLC-41 by jej měla 17. května vynést raketa Atlas V N22. Posádku tvoří dvojice astronautů Barry Wilmore a Sunita Williams(ová).

Čínská sonda Chang’e 6 je nyní na protáhlé oběžné dráze kolem Měsíce. Mise tedy běží podle plánu. Mise je rozložena do několika týdnů. Přibližně 5 dnů trvala cesta k Měsíci, brzdění a usazení na lunární oběžnou dráhu. Dalších asi 20 dní bude sonda kroužit po stejné dráze okolo Měsíce. Poté by mělo dojit k sestupové fázi. Po přistání během 48 hodin dojde k vrtání a odběru vzorků. Jelikož je na palubě také malý rover, dojde i na něj, ale podrobnosti k němu chybí. Cesta domů se vzorky potrvá přibližně 5 dnů.

Přípravy na let SuperHeavy B11 a Starship S29 se pohnuly opět blíže startu – došlo k vyrolování obou částí směrem ke startovnímu komplexu.

Výročí

14. května 1679 (345 let) se narodil dánský astronom Peder Horrebow. Zasloužil se o zachování díla Ole Rømera, který se podílel na měření rychlosti světla, když jeho práce shořely při velkém požáru Kodaně v r. 1728. Horrebow také zavedl metodu měření zeměpisné šířky pomocí měření vzdálenosti hvězd od zenitu. Tato metoda byla zapomenuta a znovuobjevena A. Talcottem v r. 1833.

14. května 2009 (15 let) odstartovala evropská raketa Ariane 5 s vesmírnými observatořemi Herschel a Planck. Herschel byl infračervený vesmírný dalekohled, to znamená, že kvůli zásobě chladiva fungoval jen mezi roky 2009 a 2013. Jeho zrcadlo mělo v průměru úctyhodných 3,5 metru. Výsledky družice Planck výrazně pomohly zpřesnit naše poznatky o raném vesmíru. Podle nich je vesmír starý 13,8 miliardy let. Družice Planck byla deaktivována v roce 2013.

Veněra 5 Autor: NPO Lavočkin
Veněra 5
Autor: NPO Lavočkin
16. května 1969 (55 let) měřila vlastnosti atmosféry Venuše sonda Veněra 5. Sonda byla pouze upravenou verzí Veněry 4 a oproti ní měřila ve větším rozsahu tlak a teplotu. Pouzdro ale nebylo uzpůsobeno, aby vydrželo velký tlak atmosféry, takže se odmlčelo ve výšce asi 25 km. Okolní tlak byl 2,7 MPa a teplota 320 °C.

16. května 1969 (55 let) měřila atmosféru Venuše také sonda Veněra 6. Přistávací pouzdro měřilo až do výšky někde mezi 10 a 25 km nad povrchem.

18. května 1969 (55 let) odstartovala k letu kolem Měsíce kosmická loď Apollo 10. Tentokrát došlo i na test lunárního modulu těsně nad povrchem (14,5 km vysoko). Vzhledem k úspěchu této mise nic nebránilo letu Apolla 11 s cílem přistát na povrchu Měsíce.

Výhled na příští týden 

  • Měsíční úplněk
  • Výročí: Ivan Osipovich Yarkovsky
  • Výročí: John Tebbutt

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Planck, Herschel, Apollo 10, Veněra 6, Veněra 5, Peder Horrebow


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »