Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  20. vesmírný týden 2024

20. vesmírný týden 2024

Mapa oblohy 15. května 2024 ve 22:00 SELČ
Autor: Stellarium/Martin Gembec

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 5. do 19. 5. 2024. Měsíc kolem první čtvrti bude vidět na večerní obloze. Aktivita Slunce byla extrémně vysoká a nastala nejsilnější polární záře od roku 2003. Planety vyklidily noční oblohu, ráno je nízko na východě Saturn. Ke startu se chystá raketa Atlas V s kosmickou lodí Starliner na její první let s posádkou k ISS. Před 55 lety začal ostrý test na přistání na povrchu Měsíce, mise Apollo 10. Atmosféru Venuše v té době zrovna měřily sondy Veněra 5 a 6.

Obloha

Měsíc bude v první čtvrti ve středu 15. května ve 13:48 SELČ. A ve středu večer bude zrovna v konjunkci s hvězdou Regulus v souhvězdí Lva.  Na konci týdne, v neděli večer, se bude nacházet poblíž hvězdy Spica v Panně.

Planety
Aktuálně je to s planetami špatné. Většina se schovala v záři Slunce a ty, které jsou od něj úhlově dál, nevylézají ráno příliš vysoko nad obzor. Nejlepší viditelnost má za svítání Saturn (1,2 mag), který se však i před čtvrtou ranní nachází ani ne 10° nad východem až jihovýchodem.

Sluneční skvrny Autor: Václav Němeček
Sluneční skvrny
Autor: Václav Němeček
Aktivita Slunce byla nejvyšší a pro nastávající maximum cyklu aktivity jsme zapsali i novou nejsilnější erupci X5,9. Ovšem pro nejaktivnější oblast s označením AR3664 to nebylo zdaleka vše. V pondělí 6. 5. jsme zde viděli erupci X4,5 a od středy 8. května do soboty 11. května jsme zaznamenali dalších sedm erupcí nejvyšší kategorie X a dalším čtyřem do kategorie X chybělo jen velmi málo. A to nejpodstatnější bylo, že erupce byly doprovázeny výrony oblak plazmatu, které mířily přímo k Zemi.

Polární záře nad Prahou (půlnoční vlna) Autor: Jiří Sixta
Polární záře nad Prahou (půlnoční vlna)
Autor: Jiří Sixta
Reakce byla impozantní.
Nastala extrémně jasná polární záře v noci z pátka 10. na sobotu 11. května. Obloha se pokryla barvami od severu až skoro k jihu, často docházelo k náhlým zjasněním a celkově šlo o jednu z nejsilnějších polárních září, jaké vůbec kdy byly pozorovány. Podmínky byly zkrátka velmi dobré a dalo by se říct, že nastala mnohem silnější záře, než se dalo podle síly erupcí očekávat. Zřejmě se sešlo několik faktorů. Možná kanibalizace jednotlivých vyvržených oblak, a hlavně vhodná polarita magnetického pole v nich. Každopádně bylo jasno, a tak se i v naší čtenářské fotogalerii sešla spousta krásných vzpomínek na tuto unikátní záři. Děkujeme za zaslané snímky.

Další informace k dění na Slunci nabízí servery Spaceweather.com nebo grafy a indikátory na Spaceweatherlive.com. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO. Ty v aktivních oblastech AR3664 a 3668 se spojily a vytvořily skupinu skvrn viditelnou i pouhým okem jako protažený malý flíček na povrchu Slunce (samozřejmě při pohledu přes vhodný filtr!).

Měsíc již začíná rušit pozorovatele komet, přesto stojí za připomínku především v souhvězdí Panny se nacházející kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS), která je takovým malým poslem s krátkým prachovým ohonem nacházejícím se zatím za dráhou Marsu. Pokud jí to vydrží, mohla by být v říjnu letošního roku viditelná pouhým okem. Mapy k vyhledání komet doporučujeme vygenerovat na webu CzSkY.cz.

Kosmonautika a sondy

Nejvýznamnější událostí týdne by měl být odložený start kosmické lodi Starliner na misi Boe-CFT k ISS. Z floridské rampy SLC-41 by jej měla 17. května vynést raketa Atlas V N22. Posádku tvoří dvojice astronautů Barry Wilmore a Sunita Williams(ová).

Čínská sonda Chang’e 6 je nyní na protáhlé oběžné dráze kolem Měsíce. Mise tedy běží podle plánu. Mise je rozložena do několika týdnů. Přibližně 5 dnů trvala cesta k Měsíci, brzdění a usazení na lunární oběžnou dráhu. Dalších asi 20 dní bude sonda kroužit po stejné dráze okolo Měsíce. Poté by mělo dojit k sestupové fázi. Po přistání během 48 hodin dojde k vrtání a odběru vzorků. Jelikož je na palubě také malý rover, dojde i na něj, ale podrobnosti k němu chybí. Cesta domů se vzorky potrvá přibližně 5 dnů.

Přípravy na let SuperHeavy B11 a Starship S29 se pohnuly opět blíže startu – došlo k vyrolování obou částí směrem ke startovnímu komplexu.

Výročí

14. května 1679 (345 let) se narodil dánský astronom Peder Horrebow. Zasloužil se o zachování díla Ole Rømera, který se podílel na měření rychlosti světla, když jeho práce shořely při velkém požáru Kodaně v r. 1728. Horrebow také zavedl metodu měření zeměpisné šířky pomocí měření vzdálenosti hvězd od zenitu. Tato metoda byla zapomenuta a znovuobjevena A. Talcottem v r. 1833.

14. května 2009 (15 let) odstartovala evropská raketa Ariane 5 s vesmírnými observatořemi Herschel a Planck. Herschel byl infračervený vesmírný dalekohled, to znamená, že kvůli zásobě chladiva fungoval jen mezi roky 2009 a 2013. Jeho zrcadlo mělo v průměru úctyhodných 3,5 metru. Výsledky družice Planck výrazně pomohly zpřesnit naše poznatky o raném vesmíru. Podle nich je vesmír starý 13,8 miliardy let. Družice Planck byla deaktivována v roce 2013.

Veněra 5 Autor: NPO Lavočkin
Veněra 5
Autor: NPO Lavočkin
16. května 1969 (55 let) měřila vlastnosti atmosféry Venuše sonda Veněra 5. Sonda byla pouze upravenou verzí Veněry 4 a oproti ní měřila ve větším rozsahu tlak a teplotu. Pouzdro ale nebylo uzpůsobeno, aby vydrželo velký tlak atmosféry, takže se odmlčelo ve výšce asi 25 km. Okolní tlak byl 2,7 MPa a teplota 320 °C.

16. května 1969 (55 let) měřila atmosféru Venuše také sonda Veněra 6. Přistávací pouzdro měřilo až do výšky někde mezi 10 a 25 km nad povrchem.

18. května 1969 (55 let) odstartovala k letu kolem Měsíce kosmická loď Apollo 10. Tentokrát došlo i na test lunárního modulu těsně nad povrchem (14,5 km vysoko). Vzhledem k úspěchu této mise nic nebránilo letu Apolla 11 s cílem přistát na povrchu Měsíce.

Výhled na příští týden 

  • Měsíční úplněk
  • Výročí: Ivan Osipovich Yarkovsky
  • Výročí: John Tebbutt

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Dění na obloze v roce 2024 - článek na astro.cz.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Planck, Herschel, Apollo 10, Veněra 6, Veněra 5, Peder Horrebow


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »