20. vesmírný týden 2020

Obloha

Měsíc bude v poslední čtvrti ve čtvrtek 14. května v 16:03 SELČ. Ráno v úterý a ve středu 12. a 13. května jej najdeme poblíž planet Jupiter a Saturn. Konjunkce s Marsem nastane 15. května.

Planety:
Venuše (−4,6 mag) je vidět večer, velmi jasný Merkur je prozatím příliš blízko Slunci, ale bude se to zlepšovat v dalším týdnu. Ráno jsou vidět planety Mars (0,2 mag), Saturn (0,6 mag) a Jupiter (−2,5 mag). Dvě největší planety už jsou od sebe úhlově méně než pět stupňů.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Několik komet nás bude zajímat i v období blížícího se květnového pozorovacího okna. Tma bude zatím jen pozdě večer, ale tu můžeme využít k vyhledání stabilně dobře viditelných komet C/2017 T2 (PanSTARRS) a C/2019 Y1 (ATLAS). Přestože kometa C/2019 Y4 (ATLAS) se v dubnu rozpadla, něco z ní přesto zůstalo a tak můžeme zatím pozorovat i tuto kometu, ačkoli se nestala jednou z nejjasnějších, jak jsme doufali. Z jižní oblohy se nám pomalu vyhoupne nejzajímavější kometa na současné obloze, C/2020 F8 (SWAN). Ke smůle pozorovatelů z našich končin bude tato kometa po celý květen velmi nízko nad severovýchodním a postupně severním obzorem a nejprve bude tedy ke spatření v ranních hodinách. Dosahuje jasnosti asi 5,5 mag, ale vzhledem k tomu, že ji budeme muset pozorovat na světlé obloze za svítání a téměř při obzoru, nečekáme extra zajímavý zážitek (mlhavá kulička, možná s kouskem ohonu ve velkém triedru či dalekohledu). Naději do ní mohou vkládat fotografové, jestliže si zachová a ještě trochu prodlouží svůj pěkný iontový ohon. Tento týden chápejme jako období první naděje na její spatření, než období nejlepší viditelnosti komety. To nastane až od dalšího týdne, ale při vyjasnění se vyplatí na kopec za ní vyrazit. Aktuální vývoj komet můžete sledovat na stránce Gideona van Buitenena a fotografie nadějné komety SWAN na Spaceweather.com.

Kosmonautika

Fanouškům SpaceX musela udělat radost zkouška motoru Raptor nainstalovaného pod čtvrtý testovací exemplář Starship. Po dvojici krátkých zážehů byl odmontován a odvezen.

Čína provedla velkolepý test své nové chystané kosmické lodi. V úterý 5. května ji vynesla mohutná raketa CZ-5B a vše bylo neobvykle dobře mediálně pokryto, včetně pátečního úspěšného přistání kabiny. Pěkný souhrn mise přinesl Kosmotýdeník. Vynesen byl i zkušební kus nafukovacího tepelného štítu, ale tento test se nezdařil podle plánu. Po několik dnů se na oběžné dráze nachází i centrální stupeň samotné rakety, což ukazuje na její velký výkon, ale také na riziko, když nevíme, kam spadne.

Hodně diskuzí stále vyvolávají družice Starlink. Přes oznámené snahy o snížení vlivu družic na astronomická pozorování můžeme zatím konstatovat, že v uplynulém týdnu byla velmi dobře viditelná várka z třetího startu, kdy většina družic dosahovala jasu nejvýraznějších hvězd oblohy. Výzvu k pozorování družic včetně zamyšlení se nad tímto projektem přinesl slovy šéfa brněnské hvězdárny i náš portál a družicové megakonstelace se dotkl i poměrně hodně navštěvovaný portál iDNES. Přes nesporný technický přínos pro vybranou skupinu uživatelů internetu v odlehlých lokalitách se zatím obáváme, že jde o projekt pro tzv. horních deset tisíc (rozuměj milióny uživatelů z miliard potenciálních) a že jde o precedens, který ukazuje, že pravidla neplatí zatím všude. Řešením by určitě bylo spíše razantní zmenšení družic v daleké budoucnosti, nebo investice do pozemní infrastruktury, kde současní operátoři nejspíš pod vidinou zisků zaspali.

V následujícím týdnu by mohlo proběhnout několik startů raket. Očekáváme start malé čínské rakety KZ-1A s družicemi Xingyun-2 01 a 02 (plán 12. května). Dále 15. května je v plánu start malé rakety Electron s družicemi ANDESITE (Ad-Hoc Network Demonstration for Extended Satellite-Based Inquiry and Other Team Endeavors), které tvoří malé 6U cubesaty zaměřené na plasma a polární záře Země. 16. května se má na šestou misi vydat vojenský miniraketoplán X-37B. Tentokrát jej má vynést raketa Atlas 5. 17. května je v plánu start rakety Falcon 9 s 60 družicemi Starlink (7. várka).

Výročí

12. května 1800 (220 let) se narodil francouzský astronom Jean-Félix Adolphe Gambart s jehož jménem se potkáváme u mnoha komet, které objevil nebo spoluobjevil. Mezi nimi vyniká zejména kometa C/1827 M1 (Pons-Gambart), která byla dlouho považována za ztracenou. Teprve v roce 2012 se ji podařilo ztotožnit s tehdy nově objevenou kometou SWAN.

16. května 1755 (265 let) se narodil francouzský astronom Honoré Flaugergues. Pokud toto jméno vidíte poprvé, pak vězte, že je poměrně znám jednak díky objevu prachových bouří na Marsu a také tím, že objevil „Velkou kometu 1811“. Kometu poprvé spatřil 25. března 1811. Od poloviny dubna se stala kometou viditelnou pouhým okem a nejjasnější byla na podzim 1811. V říjnu měla kometa ohon dlouhý 24°. Kometa byla viditelná okem až do poloviny ledna 1812. Tak dlouho byla později okem viditelná až kometa Hale-Bopp v letech 1996 a 1997.

16. května 1875 (145 let) se narodil John Francis Skjellerup. Rodiče byli dánského původu, John se narodil v Austrálii a delší čas působil v Jižní Africe. Jde o objevitele nebo spoluobjevitele několika komet, z nichž nejznámější je nejspíš periodická kometa 26P/Grigg-Skjellerup.

Výhled na příští týden 

• Merkur a Venuše večer
• ranní kometa C/2020 F8 (SWAN)
• Výročí: Francesco de Vico
• Výročí: Země ohonem Halleyovy komety
• Výročí: George Phillips Bond

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).