20. vesmírný týden 2025
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.
Obloha
Měsíc bude v úplňku v pondělí 12. května v 18:56 SELČ. Ve středu 14. května nad ránem bude zářit poblíž hvězdy Antares v souhvězdí Štíra.
Planety
Merkur je ráno při východu Slunce nepozorovatelný. Venuše (–4,8 mag) také nedosahuje velké výšky, ale je velmi výrazná. Nedaleko ní je také Saturn (1,2 mag), který je díky malé jasnosti obtížným cílem i s použitím dalekohledu, ale jeví se jakoby bez prstence. Neptun mezi Venuší a Saturnem je zatím nepozorovatelný. Uran se blíží úhlově ke Slunci a je také nepozorovatelný. Jen nevysoko nad obzorem je večer už i Jupiter (–2 mag) a vysoko zůstává pouze Mars (1 mag) v souhvězdí Raka.
Aktivita Slunce je nízká a z dohledu zmizela i zatím největší skvrna roku 2025. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce jsou na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.
Kosmonautika a sondy
Když se měla v roce 1972 vydat k Venuši dvojice sond Veněra, zůstalo jedno z přistávacích pouzder uvězněno na oběžné dráze Země a na Venuši úspěšně přistála pouze Veněra 8. Přistávací modul nakonec zůstal na orbitě jako Kosmos 482 až do soboty 10. 5. 2025. Po mediálně sledovaném neřízeném vstupu do atmosféry zřejmě dopadlo vcelku do Indického oceánu.
Družice Evropské vesmírné agentury ESA Biomass minulý týden úspěšně rozložila svou velkou 12m anténu, která je hlavním zařízením potřebným k průzkumu biomasy pod přikrývkou lesů i dalších zajímavostí na povrchu Země.
Bude zajímavé sledovat hlasování o rozpočtu NASA pro rok 2026, protože Trumpova administrativa navrhla tak velké a místy až nesmyslné škrty, že hrozí i zrušení některých projektů, jako je například již prakticky dokončený teleskop Nancy Grace Romanové. Podobně se může ukončit program SLS Orion již po Artemis III, ale zde to trochu smysl dává, i když i zde je problém, protože je na to navázána řada mezinárodních projektů, především mezi NASA a evropskou ESA.
Výročí
12. května 1800 (225 let) se narodil francouzský astronom Jean-Félix Adolphe Gambart s jehož jménem se potkáváme u mnoha komet, které objevil nebo spoluobjevil. Mezi nimi vyniká zejména kometa C/1827 M1 (Pons-Gambart), která byla dlouho považována za ztracenou. Teprve v roce 2012 se ji podařilo ztotožnit s tehdy nově objevenou kometou SWAN.
15. května 2005 (20 let) poprvé vyfotografoval HST u Pluta dva nové měsíčky, později nazvané Nix a Hydra. Kromě těchto menších měsíců jsou u Pluta známy ještě dva miniaturní satelity Kerberos a Styx a zapomenut nelze ani na veliký Charon. Detailně tyto měsíce fotografovala sonda New Horizons, při průletu kolem Pluta v roce 2015.
16. května 1755 (270 let) se narodil francouzský astronom Honoré Flaugergues. Pokud toto jméno vidíte poprvé, pak vězte, že je poměrně znám jednak díky objevu prachových bouří na Marsu a také tím, že objevil „Velkou kometu 1811“. Kometu poprvé spatřil 25. března 1811. Od poloviny dubna se stala kometou viditelnou pouhým okem a nejjasnější byla na podzim 1811. V říjnu měla kometa ohon dlouhý 24°. Kometa byla viditelná okem až do poloviny ledna 1812. Tak dlouho byla později okem viditelná až kometa Hale-Bopp v letech 1996 a 1997.
16. května 1875 (150 let) se narodil John Francis Skjellerup. Rodiče byli dánského původu, John se narodil v Austrálii a delší čas působil v Jižní Africe. Jde o objevitele nebo spoluobjevitele několika komet, z nichž nejznámější je nejspíš periodická kometa 26P/Grigg-Skjellerup.
16. května 1925 (100 let) se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman. Její jméno nese vesmírný teleskop, který je již téměř připravený k vynesení na oběžnou dráhu, ale přesto mu hrozí zrušení, pokud by vstoupily v platnost poněkud nesmyslně velké škrty v rozpočtu NASA na rok 2026 navržené Trumpovou administrativou.
Výhled na příští týden
- Měsíc s ranními planetami
- Výročí: Francesco de Vico
- Výročí: Země prošla ohonem Halleyovy komety
- Výročí: George Phillips Bond
- Výročí: Daniel Barringer
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
