Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2015

21. vesmírný týden 2015

Mapa oblohy 20. května 2015 ve 22:00 SELČ. Data: Stellarium

Přehled událostí na obloze od 18. 5. do 24. 5. 2015. Měsíc po novu je vidět večer na západě, stejně jako jasná Venuše a Jupiter. Saturn je vidět celou noc. Ruská raketa Proton opět nevynesla svůj náklad, jak měla. Progress na ISS nešel nastartovat, aby zvýšil dráhu stanice.

Obloha

Měsíc bude byl novu ráno v pondělí 18. května. Večerní srpek bude vidět nad západním obzorem zhruba od úterý. Ještě lépe bude ale vidět až od středy 20. května, kdy bude 13° pod Venuší. O den později projde kolem Venuše ve vzdálenosti 8 stupňů. V sobotu 23. května bude 6 stupňů od Jupiteru.

Planety:
Venuše (-4,2 mag) je výraznou večernicí nad západem. Blíží se k ní zleva také Jupiter (-2 mag). Vybrané úkazy GRS a měsíčků jsou v tabulce.
Saturn (0 mag) je vidět celou noc, protože v sobotu nastává opozice. Kulminuje kolem jedné ráno ve výšce 21°. Prstence jsou krásně rozevřené a díky opozičnímu efektu se budou nyní jevit trochu jasnější.

Přechody GRS   Úkazy měsíců
19. 5. 22:20   19. 5. Europa zatmění konec 23:14
24. 5. 21:30   20. 5. Ganymed přechod měsíce konec 21:36
Ganymed přechod stínu zač. 22:58
Kallisto přechod měsíce zač. 23:35
      21. 5. Io zákryt zač. 22:12
      22. 5. Io přechod měsíce konec 21:38
Io přechod stínu konec 22:52
Časy jsou v SELČ.

Aktivita Slunce se snížila, neboť slunečnímu disku už nedominují velké skvrny, jaké byly k vidění ještě na konci minulého týdne. Na vývohj skvrn se můžeme dívat v reálu na obloze nebo na aktuálním snímku SDO.

Kosmonautika

  • Problémy ruské techniky nekončí. V paměti máme nedávný návrat raket Proton do běžného provozu a už je tu další selhání. Aby toho nebylo málo, tak nákladní Progress nedávno nedoletěl k ISS a další Progress u ISS zase nedokázal nastartovat běžným způsobem své motory a nemohl tak postrčit stanici na vyšší dráhu. V pondělí se o totéž pokusí znovu, ale místo osmi motorů zkusí použít jen čtyři. Pro stanici to neznamená žádné nebezpečí, ale situace ruské techniky teď není nejrůžovější.
  • Pěkný článek shrnující zajímavé pohledy na útvary na povrchu Ceres shrnuje portál Kosmonautix.cz. V animacích zde můžeme vidět zajímavý vrcholek a nechybí ani kráter se světlými skvrnami. Největší těleso pásu planetek za Marsem má pro nás asi připraveno ještě nejedno překvapení. Nyní sestupuje DAWN na nižší dráhu, přísun dalších detailů lze tedy očekávat ještě v květnu.
  • Tento týden by měl odstartovat tajný miniraketoplán X-37B. Podrobnější informace o něm jsme přinesli v minulém týdnu.

Výročí

  • 19. května 1910 (105 let) prošla Země ohonem Halleyovy komety. Mnozí lidé zneužili podobně jako dnes této situace k předpovědi konce světa, nebo alespoň předpokládané otravy pozemského ovzduší kyanidem, který byl v té době v okolí komet znám. Je třeba vzít v úvahu, že podobně jako dnes dokázala takto zmanipulovat masy jen úzká skupina lidí, zatímco většina odborné veřejnosti asi jen kroutila hlavou.
  • 19. května 1805 (210 let) se narodil italský astronom Francesco de Vico. Je známý především jako objevitel nebo spoluobjevitel komet, z nichž si nejspíš vybavíme především periodickou 122P.
  • 20. května 1825 (190 let) se narodil americký astronom George Phillips Bond, syn Williama Cranch Bonda, prvního ředitele Harvardské observatoře. Otec a syn na observatoři využívali 15palcový refraktor. Pozorování věnovali detailnímu zkoumání planet, Slunce i vzdáleným objektům, jakými byly například mlhovina M 42 v Orionu, galaxie M 31 v Andromedě nebo kulová hvězdokupa M 13 v Herkulu. Bondovi také započali s astrofotografií (první fotografii-daguerotypii hvězdy Vegy pořídil jeho otec v roce 1850), která se ukázala jako vhodný způsob měření jasností hvězd. George Bond pořizoval i kvalitní kresby. Vynikající je například jeho záznam komety Donati z roku 1858, nebo Velké mlhoviny v Orionu.

Výhled na příští týden

  • Dorůstající Měsíc na večerní obloze
  • Výročí: Daniel Barringer
  • Výročí: Frank Drake

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF,
sekce Obloha aktuálně.




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: De Vico, George Phillips Bond, Vesmírný týden


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »