Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  21. vesmírný týden 2020

21. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 20. května 2020 ve 22:00 SELČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2020. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat velmi jasnou Venuši a snad se nám vedle ní podaří vidět i Merkur. Ráno jsou vidět planety Saturn a Jupiter, níže nad obzorem je také Mars. Těšili jsme se na komety ATLAS a SWAN – jak dopadly? Část čínské rakety zanikla neřízeně nad Atlantikem. Po odkladu odstartoval vojenský miniraketoplán a posunul se start dalších Starlinků. Před 215 lety se narodil objevitel komet de Vico a před 110 lety prošla Země ohonem Halleyovy komety.

Obloha

Měsíc bude v novu v pátek 22. května v 19:39 SELČ. Měsíc bude průvodcem Merkuru a Venuše v neděli 24. května na večerní soumrakové obloze.

Planety:
Venuše (−4,3 mag) je vidět večer a dojde k její konjunkci s planetou Merkur (kolem −0,5 mag), největší přiblížení na necelý stupeň nastane 22. května během dne. Ráno jsou vidět planety Mars (0,1 mag), Saturn (0,5 mag) a Jupiter (−2,5 mag). Dvě největší planety už jsou od sebe úhlově méně než pět stupňů a za svítání svítí téměř nad jižním obzorem. Rudá planeta je zatím velice nízko na jihovýchodě.

Aktivita Slunce je velmi nízká. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této observatoře jsou zde.

Komety budou určitě zajímavým cílem i v tomto týdnu, protože nebude na obloze zářit Měsíc. Připomeňme, že nadějná kometa C/2019 Y4 (ATLAS) se v dubnu rozpadla a nyní se z ní stala velmi zajímavá sbírka kometárních jader mířící stále blíže ke Slunci. Aktuálně vytváří protáhlý oblak, v němž jedno jadérko je relativně jasné a vytvořilo krátký ohůnek a některá ho při pohledu ze Země jakoby předcházejí. Celé to vypadá jako kometa v kometě., což je mimořádně zajímavý úkaz sám o sobě. Stálicí a nyní nejhezčí kometou naší oblohy je C/2017 T2 (PanSTARRS), která je při jasnosti asi 8 mag triedrem nejlépe viditelná. Kometa C/2019 Y1 (ATLAS) je nyní nedaleko a slábne – obě komety najdeme ve Velké medvědici – T2 se přiblíží dvojici galaxií M81, 82 (nejlépe o víkendu) a Y1 vletí do Velkého vozu (21. 5. se velmi přiblíží hvězdě Dubhe). Velmi nadějnou kometou byla a možná i zůstává C/2020 F8 (SWAN). Můžeme o ní říci, že je nejjasnější kometou na obloze (asi 6 až 7 mag) a bohužel je za svítání jen velmi nízko nad severovýchodem. Kometa zatím zeslábla a ztratila krásný iontový ohon, ale začíná být alespoň viditelná. Dalo by se říct každým dnem lépe. Pokud ji uvidíte přes dalekohled, budete ale možná jedněmi z mála, tak nenápadná na obloze je. K pěknému zážitku jí nyní může pomoci jen další neočekávané zjasnění. Aktuální vývoj komet můžete sledovat na stránce Gideona van Buitenena a fotografie komety SWAN na Spaceweather.com.

Pozice komety C/2020 F8 (SWAN) ve 3:00 SELČ, v mapě vyznačeny i pozice slábnoucí komety C/2019 Y4 (ATLAS)
Pozice komety C/2020 F8 (SWAN) ve 3:00 SELČ, v mapě vyznačeny i pozice slábnoucí komety C/2019 Y4 (ATLAS)

Kosmonautika

11. května zanikl nad Atlantikem asi 30 metrů dlouhý a 5 m široký centrální stupeň čínské rakety CZ-5B, který pomohl vynést chystanou novou čínskou kosmickou loď. Nyní nekontrolovaně zanikl ani ne čtvrt hodiny po průletu nad New Yorkem. Čína 12. května úspěšně vypustila dvojici družic Xingyun-2 01 a 02 pomocí rakety KZ-1A, přičemž start byl věnován zdravotníkům z Wuchanu a jedna družice také nese jméno tohoto města.

Start Falconu 9 s 60 družicemi Starlink byl odložen. Nejprve kvůli posunu startu Atlasu V a nyní kvůli tropické bouři nedaleko Floridy. Předpokládaný nový termín startu je 19. května v 9:10 SELČ.

Z japonské Tanegašimy má startovat 20. května v 19:30 SELČ raketa H-IIB s nákladní lodí HTV-9 k ISS.

22. 5. v 8:45 má startovat z Plesecku raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat a družicí Tundra č. 4.

S napětím budeme sledovat přípravy na start pilotované kosmické lodi CrewDragon, chystaný na 27. května. Astronauti Bob Behnken a Doug Hurley už jsou v karanténě.

Výročí

19. května 1805 (215 let) se narodil italský astronom Francesco de Vico. Je známý především jako objevitel nebo spoluobjevitel komet, z nichž si nejspíš vybavíme především periodickou 122P.

19. května 1910 (110 let) prošla Země ohonem Halleyovy komety. Mnozí lidé zneužili podobně jako dnes této situace k předpovědi konce světa, nebo alespoň předpokládané otravy pozemského ovzduší kyanidem, který byl v té době v okolí komet znám. Je třeba vzít v úvahu, že podobně jako dnes dokázala takto zmanipulovat masy jen úzká skupina lidí, zatímco většina odborné veřejnosti asi jen kroutila hlavou.

20. května 1825 (195 let) se narodil americký astronom George Phillips Bond, syn Williama Cranch Bonda, prvního ředitele Harvardské observatoře. Otec a syn na observatoři využívali 15palcový refraktor. Pozorování věnovali detailnímu zkoumání planet, Slunce i vzdáleným objektům, jakými byly například mlhovina M 42 v Orionu, galaxie M 31 v Andromedě nebo kulová hvězdokupa M 13 v Herkulu. Bondovi také započali s astrofotografií (první fotografii-daguerotypii hvězdy Vegy pořídil jeho otec v roce 1850), která se ukázala jako vhodný způsob měření jasností hvězd. George Bond pořizoval i kvalitní kresby. Vynikající je například jeho záznam komety Donati z roku 1858, nebo Velké mlhoviny v Orionu.

Výhled na příští týden 

  • start Američanů v CrewDragonu
  • Výročí: Daniel Barringer
  • Výročí: Frank Drake

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v květnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Halleyova kometa, George Phillips Bond, De Vico, Vesmírný týden


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »